Jeho činnost v úloze Mojžíšova nástupce. Po Mojžíšově smrti Jozue připravoval vstup do Zaslíbené země. Poslal úředníky, aby Izraelity poučili, jak se mají připravit na to, že za tři dny překročí Jordán; připomněl Gadovcům, Rubenovcům a polovině kmene Manasse jejich povinnost pomáhat při dobývání země a vyslal dva muže na výzvědy do Jericha a okolní krajiny. (Joz 1:1–2:1)

Potom se Jozue poblíž Jericha setkal s andělským knížetem, od něhož dostal pokyny, jak má postupovat při dobývání onoho města. Jozue se řídil podle těchto pokynů, a když Jericho zasvětil zničení, pronesl na adresu budoucího obnovitele města prorockou kletbu, která se splnila za více než 500 let. (Joz 5:13–6:26; 1Kr 16:34) Dále táhl proti Aii. Izraelské vojsko v počtu asi 3 000 mužů nejprve utrpělo porážku, protože kvůli tomu, že si Achan neposlušně vzal pro vlastní potřebu něco z věcí ukořistěných v Jerichu, jim Jehova nepomáhal. Když Achana a jeho domácnost Izraelité za tento hřích ukamenovali, Jozue postavil proti Aii zálohu a udělal z tohoto města pustý pahorek. (Joz 7:1–8:29)

Po návratu Izraelitů do tábora v Gilgalu přišli Jozua a izraelské náčelníky navštívit poslové Gibeoňanů. Gibeoňané pochopili, že za Izraelity bojoval Jehova, a tak použili lsti a podařilo se jim uzavřít s Jozuem mírovou smlouvu. Když však vyšla najevo skutečná fakta, Jozue udělal z Gibeoňanů otroky. Zpráva o jednání Gibeoňanů se dostala také k jeruzalémskému králi Adoni-cedekovi. Z toho důvodu Adoni-cedek a další čtyři kananejští králové vyslali proti nim trestnou výpravu. Na naléhavou prosbu Gibeoňanů o pomoc Jozue vytáhl na celonoční pochod z Gilgalu. Jehova tehdy na obranu Gibeoňanů bojoval za Izrael a tak ukázal, že nezavrhuje smlouvu, která s nimi byla předtím uzavřena. Zázračné krupobití zahubilo více nepřátel, než jich zahynulo ve skutečné bitvě. Jehova dokonce naslouchal Jozuovu hlasu a kvůli bitvě prodloužil dobu denního světla. (Joz 9:3–10:14)

Po tomto vítězství, které dostal od Boha, Jozue dobyl Makkedu, Libnu, Lakiš, Eglon, Hebron a Debir a tak zlomil moc Kananejců v již. části země. Nato kananejští králové ze S pod vedením chacorského krále Jabina shromáždili svá vojska u meromských vod, aby bojovali proti Izraeli. Jozue měl sice proti sobě koně a dvoukolé vozy, ale Bůh ho povzbudil, aby nepropadl strachu. Jehova dal znovu Izraelitům vítězství. Podle Jehovových pokynů Jozue přeřezal šlachy koním nepřátelské armády a její dvoukolé vozy spálil. A Chacor byl vydán ohni. (Joz 10:16–11:23) Za dobu asi šesti let (srovnej 4Mo 10:11; 13:2, 6; 14:34–38; Joz 14:6–10) tedy Jozue porazil 31 králů a podmanil si velké oblasti Zaslíbené země. (Joz 12:7–24; MAPA, sv. 1, s. 737)

Nyní nastal čas na rozdělení země jednotlivým kmenům. Pod dohledem Jozua, velekněze Eleazara a dalších deseti zástupců jmenovaných Bohem toto rozdělování zpočátku probíhalo od Gilgalu. (Joz 13:7; 14:1, 2, 6; 4Mo 34:17–29) Potom, co byl svatostánek umístěn v Šilu, rozdělování země losem na podíly pokračovalo odtamtud. (Joz 18:1, 8–10) Jozue osobně dostal město Timnat-serach v hornatém kraji Efrajima. (Joz 19:49, 50)