Mezitím Společnost vybrala na zkoušku dva případy pro odvolání ke kanadskému Nejvyššímu soudu. Jeden z nich, Aimé Boucher proti Jeho Veličenstvu králi, se týkal obvinění z pobuřování, které bylo opakovaně vznášeno proti svědkům.

Boucherův případ byl založen na tom, že velmi pokojný farmář Aimé Boucher měl podíl na šíření traktátu Quebec’s Burning Hate. Bylo to od něho pobuřování, že seznamoval veřejnost s násilím davu zaměřeným proti svědkům Jehovovým v Quebeku, se znevažováním zákona ze strany úředníků, kteří se svědky jednali, a s doklady o tom, že násilí podněcoval katolický biskup a jiní katoličtí duchovní?

Při zkoumání traktátu, který byl rozšiřován, řekl jeden soudce Nejvyššího soudu: „Dokument byl nadepsán ‚Palčivá nenávist Quebeku k Bohu a Kristu a svobodě je ostudou celé Kanady‘; začínal prosbou o klidné a rozumné zvážení záležitostí, o nichž se bude pojednávat na podporu tvrzení v nadpisu; potom pokračoval povšechným popisem mstivého pronásledování, kterému byli v Quebeku vystaveni svědkové jako bratří v Kristu; následovalo podrobné vylíčení jednotlivých případů pronásledování; v závěru byla výzva k lidu provincie — na protest proti vládě davu a gestapácké taktice —, aby studiem Božího slova a poslušností jeho příkazů byla vytvořena ‚hojná úroda dobrého ovoce lásky k Bohu a Kristu a lidské svobodě‘.“

Rozhodnutí soudu zrušilo odsouzení Aimé Bouchera, ale tři z pěti soudců jen nařídili nové projednání. Povede to k nestrannému rozhodnutí u nižších soudů? Právní zástupce svědků Jehovových podal žádost, aby případ znovu projednal Nejvyšší soud. Kupodivu to bylo schváleno. Zatímco se čekalo na vyřízení žádosti, zvětšil se počet členů soudu a jeden z původních soudců změnil názor. Rozhodnutí, k němuž dospěli v prosinci 1950, bylo 5 ku 4 pro úplné osvobození bratra Bouchera.

[Obrázek na straně 689]

Aimé Boucher byl osvobozen rozhodnutím Nejvyššího soudu Kanady; tím byla zamítnuta obvinění z pobuřování, vznesená proti svědkům Jehovovým