Legenda o potopě potvrzuje biblickou zprávu

CELOSVĚTOVÁ potopa v Noemových dnech je historickou skutečností. Různá vyprávění o této události nacházíme v pověstech mnoha různých civilizací po celém světě. V podání kmene Moussaye, který žije v africkém Čadu, se potopa odehrála takto:

‚Byla jednou jedna rodina, která žila velmi daleko. Jednoho dne chtěla matka připravit pro rodinu pořádný oběd. A tak vzala svůj hmoždíř a paličku, aby z prosa připravila mouku. Tehdy bylo nebe mnohem blíž, než je dnes. Bylo vlastně tak blízko, že když jste zvedli ruku, mohli jste si na ně sáhnout. Matka ze všech sil drtila zrno a zakrátko z něho byla mouka. Při drcení však nedala pozor a zvedla paličku příliš vysoko, až nebe protrhla! Na zem začala okamžitě padat spousta vody. A nebyl to jen tak nějaký déšť. Pršelo sedm dní a sedm nocí, až byla zaplavena celá země. Déšť padal a nebe začalo stoupat, až skončilo tam, kde je dnes — nedosažitelně vysoko. Pro lidstvo to byla veliká pohroma! Od té doby si už na nebe sáhnout nemůžeme.‘

Je zajímavé, že starobylé zprávy o celosvětové potopě lze nalézt po celém světě. Příběhy o ní mají původní americké civilizace i australští domorodci. Podrobnosti se možná liší, ale většina zpráv obsahuje myšlenku, že země byla zaplavena a že přežilo jen několik lidí v plavidle vyrobeném člověkem. Rozšířenost tohoto námětu jen potvrzuje, že k celosvětové potopě skutečně došlo, jak o tom mluví Bible. (1. Mojžíšova 7:11–20)