BARMA, 1824. Královi vojáci právě prohledali misionářský domov Adonirama a Ann Judsonových. Pobrali vše, co považovali za cenné. Avšak nejcennější poklad nenašli — rukopis přeložené Bible, který Ann tajně zakopala pod domem. Adoniram, překladatel, leží v řetězech na podlaze vězení, kde se to hemží moskyty. Je obviněn z vyzvědačství. Rukopis nyní začíná ohrožovat vlhkost. Jak je možné ho zachránit? Ann ho zašila do hrubého polštáře, který nese manželovi do vězení. Polštář je nakonec zachráněn a jeho náplň se stává součástí první Bible v barmštině.

Misionáři a biblické společnosti

V sedmnáctém a osmnáctém století nastal v mnoha zemích prudký vzrůst ve čtení Bible. Zvláště Anglie byla v tomto období Biblí značně ovlivněna. Biblické příběhy a nauky prostoupily myšlení prakticky každého — od krále po chlapce za pluhem. Avšak vliv Bible dosahoval ještě dál. Anglie byla tehdy námořní, obchodní a koloniální velmocí a někteří Angličané si Bibli brali s sebou na cesty. Tím byl položen základ pro rozsáhlé šíření Bible.

Ke konci osmnáctého století Bible podnítila některé lidi v Anglii, aby se zamysleli nad duchovními potřebami domorodců v odlehlých zemích Britského impéria. Avšak ne každý projevoval stejnou starostlivost. Mnozí duchovní věřili v predestinaci a mysleli si, že Boží vůlí je, aby někteří lidé nebyli zachráněni. Když budoucí misionář William Carey přednesl plamennou řeč na podporu mise do Indie, kdosi ho napomenul: „Posaďte se, mladý muži; pokud si Bůh přeje obrátit pohany, udělá to i bez vás!“ Carey přesto roku 1793 do Indie odplul. Všechny překvapil, protože celou Bibli nebo její části přeložil do 35 indických jazyků.

Misionáři si uvědomili, že jejich základním nástrojem je Bible v místním jazyce.

Velká část Bible obsahuje vyprávění a znázornění založená na všedních zkušenostech. Díky tomu se překládá snadněji, než kdyby v ní byly použity abstraktní filozofické pojmy. Dalo se však čekat, že první snahy misionářů někdy způsobí matoucí či humorné znění překladu. Například jeden překlad lidem v jisté části Indie tlumočil představu, že Bůh je namodralá bytost. Slovo použité k překladu výrazu „nebeský“ ve spojení „nebeský Otec“ znamenalo „mající barvu oblohy“ — doslovného nebe!

Adoniram Judson v roce 1819 o překladatelských obtížích napsal: ‚Jestliže se učíme jazyk, kterým mluví lidé na opačné straně zeměkoule, jejichž výrazové prostředky jsou pro nás úplně neznámé, jestliže všechna písmena a slova toho jazyka se ani v nejmenším nepodobají něčemu z jazyků, s nimiž jsme se kdy setkali; jestliže nemáme žádný slovník ani tlumočníka, a musíme něco z toho jazyka pochytit dříve, než nám může být něco platná pomoc místního učitele — je s tím spojeno hodně práce.‘ A práce překladatelů jako byl Judson velmi zvýšila dostupnost Bible. (Viz tabulku na straně 12.)

Ann Judsonová pomáhala svému manželovi s náročným překládáním. Judsonovi se však nepotýkali jen s akademickými problémy. Když královští vojáci odvedli Adonirama do vězení, byla Ann těhotná. Jednadvacet měsíců odvážně zasílala nepřátelsky naladěným úředníkům žádosti ve prospěch manžela. Toto trápení spojené navíc s nemocí si na ní vyžádalo svou daň. Nedlouho po Adoniramově propuštění statečná Ann a její maličká dcerka zemřely na horečnaté onemocnění. Adoniram velmi truchlil. Čerpal však sílu od Boha a v překládání pokračoval. V roce 1835 Bibli v barmštině dokončil. Mezitím se však objevily další vychytralé útoky na Bibli.