18. K jakým důležitým závěrům můžeme dospět na základě tabulky, jež ukazuje rané seznamy Křesťanských řeckých písem?

¹⁸ Doklady z raných seznamů. Pohled na průvodní tabulku ukazuje, že řada seznamů Křesťanských písem ze 4. století, datovaných před shora uvedeným koncilem, souhlasí přesně s naším nynějším kánonem, a některé jiné vypouštějí pouze Zjevení. Před koncem 2. století byly všeobecně přijaty čtyři evangelia, Skutky a dvanáct dopisů apoštola Pavla. Pouze o několika menších spisech byly na určitých územích pochybnosti. To bylo pravděpodobně proto, že počáteční rozšíření těchto spisů bylo z toho či onoho důvodu omezeno, a tak trvalo déle, než byly přijaty jako kanonické.

19. a) Jaký význačný doklad byl nalezen v Itálii a z které je doby? b) Jak blíže definuje přijatý kánon té doby?

¹⁹ Jedním z nejzajímavějších raných seznamů je zlomek objevený L. A. Muratorim v Ambrosiánské knihovně v Miláně, který sám zveřejnil v roce 1740. Ačkoli chybí začátek, zmínka o Lukášovi jako o třetím evangeliu naznačuje, že nejprve uváděl Matouše a Marka. Muratoriho zlomek, který je v latině, se datuje do pozdní části 2. století n. l. Je to nanejvýš zajímavý doklad, jak ukazuje následující částečný překlad: „Třetí kniha evangelia je podle Lukáše. Lukáš, dobře známý lékař, ji napsal pod svým vlastním jménem. . . Čtvrtá kniha evangelia je od Jana, jednoho z učedníků. . . A tak není žádný nesoulad s vírou věřících, ačkoli v jednotlivých knihách evangelií je podán různý výběr skutečností, protože ve všech [z nich] byly oznámeny pod jedním vůdčím Duchem všechny věci týkající se jeho narození, umučení, vzkříšení, rozmluv s jeho učedníky a jeho dvojího příchodu, prvního v pokoření, plynoucího z opovržení, k němuž došlo, a druhého v slávě královské moci, který má teprve nastat. Jaký je to tedy div, jestliže Jan uvádí tak shodně ve svých epištolách těchto několik věcí a říká osobně: ‚Co jsme viděli svýma očima a slyšeli svýma ušima a čeho se dotýkaly naše ruce, to jsme napsali.‘ Tak totiž vyznává, že byl nejen očitým svědkem, ale také posluchačem a vypravěčem všech podivuhodných věcí o Pánovi v jejich pořadí. A co víc, skutky všech apoštolů jsou zapsány v jedné knize. Lukáš je [tak] shrnul pro nejznamenitějšího Theofila. . . Nyní Pavlovy epištoly; kdo chce porozumět, tomu objasňují samy, čím jsou, odkud nebo z jakého důvodu byly poslány. Nejprve psal podrobně Korinťanům, aby zamezil kacířskému rozkolu, pak Galaťanům [proti] obřízce, a Římanům o pořádku Písem, a dával také na srozuměnou, že Kristus je v nich hlavním námětem — o každém z nich je třeba rozmlouvat, abychom viděli, že sám požehnaný apoštol Pavel následuje příkladu svého předchůdce Jana a píše ne více než sedmi církvím jmenovitě v tomto pořadí: Korinťanům (první), Efezanům (druhý), Filipanům (třetí), Kolosanům (čtvrtý), Galaťanům (pátý), Tesaloničanům (šestý), Římanům (sedmý). Ale ačkoli píše v zájmu nápravy dvakrát Korinťanům a Tesaloničanům, je ukázáno [?to je, tímto sedminásobným psaním], že je pouze jedna církev rozptýlená po celé zemi; a Jan rovněž v Apokalypse, ačkoli píše sedmi církvím, přece mluví ke všem. Ale [psal] z náklonnosti a lásky jeden Filemonovi a jeden Titovi a dva Timoteovi; [a ty] jsou považovány za posvátné v počestné vážnosti církve. . . Dále jsou počítány Judova epištola a dvě nesoucí Janovo jméno. . . Přijímáme pouze Janovu a Petrovu apokalypsu; někteří z nás si nepřejí, aby byla [ta poslední] čtena v církvi.“ — The New Schaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge (Nová Schaff–Herzogova encyklopedie náboženského poznání), 1956, sv. VIII, strana 56.

20. a) Jak lze vysvětlit okolnost, že je vynechán jeden Janův a jeden Petrův dopis? b) Jak přesně tedy odpovídá tento seznam našemu současnému seznamu?

²⁰ Všimněme si, že ke konci Muratoriho zlomku je zmínka pouze o dvou Janových epištolách. Avšak shora uvedená encyklopedie poznamenává k tomuto bodu na straně 55, že tyto dvě Janovy epištoly „mohou být pouze druhá a třetí, jejichž pisatel si říká pouze ‚starší‘. O první již pojednával, i když jen příležitostně, ve spojitosti se čtvrtým evangeliem, a ohlásil tam svou naprostou víru v jeho původ od Jana, a proto se zde autor cítil oprávněn omezit se na oba menší dopisy.“ K tomu, že zřejmě chybí jakákoli zmínka o první Petrově epištole, uvádí tento pramen dále: „Nejpravděpodobnější hypotéza je ta, že se ztratilo několik slov, snad řádka, v níž byly jmenovány jako přijaté 1. Petra a Janova Apokalypsa.“ Proto tato encyklopedie uzavírá ze stanoviska Muratoriho zlomku na straně 56: „Nový zákon se chápe tak, že se zcela jistě skládá ze čtyř evangelií, Skutků, třinácti Pavlových epištol, Janovy Apokalypsy, pravděpodobně tří jeho epištol, Judy, a pravděpodobně 1. Petra, zatímco ještě nebyl umlčen odpor k dalšímu z Petrových spisů.“

21. a) Proč jsou zajímavé Origenovy komentáře k inspirovaným spisům? b) Co potvrdili pozdější pisatelé?

²¹ Origenes přijal kolem roku 230 n. l. mezi inspirovaná Písma knihu Hebrejcům a Jakubovu, které chyběly v Muratoriho zlomku. Naznačuje, že někteří pochybovali o jejich kanonickém oprávnění, a to rovněž ukazuje, že v té době všechny sbory souhlasily s kanonicitou většiny Řeckých písem, pouze někteří pochybovali o několika méně známých epištolách. Později Athanasios, Jeroným a Augustin potvrdili závěry dřívějších seznamů tím, že vymezili jako kánon týchž 27 knih, které máme nyní.b

22, 23. a) Jak byly připraveny seznamy katalogů v tabulce? b) Proč zřejmě nebyly žádné takové seznamy před Muratoriho zlomkem?

²² Většina katalogů v tabulce jsou přesně vymezené seznamy, jež ukazují, které knihy byly přijaty jako kanonické. Seznamy Irenaeův, Klementa Alexandrijského, Tertullianův a Origenův jsou sestaveny z citátů jejich děl, z nichž je patrné, jak se dívali na spisy, o kterých mluvili. Jsou dále doplněny ze záznamů raného historika Eusebia. Avšak skutečnost, že se tito pisatelé nezmiňují o určitých kanonických spisech, není důkazem proti jejich kanonicitě. Nezmínili se o těchto knihách ve svých spisech buď záměrně, nebo vzhledem k námětům, o nichž pojednávali. Avšak proč nenacházíme přesné seznamy z ranější doby, než je Muratoriho zlomek?

²³ Sporná otázka ohledně knih, které mají křesťané přijímat, vznikla až tehdy, když se objevili asi v polovině 2. století kritikové jako Markion. Markion si sestavil svůj vlastní kánon, aby se hodil k jeho naukám. Vzal pouze některé z Pavlových dopisů a okleštěnou formu Lukášova evangelia. To spolu s množstvím apokryfní literatury, jež se v té době šířila po světě, vedlo k tomu, že pořizovatelé seznamů se začali veřejně vyjadřovat, které knihy přijímají jako kanonické.

[Tabulka na straně 303]

Význačné rané seznamy Křesťanských řeckých písem

P - Přijaté bez pochyb jako biblické a kanonické

Z - Zpochybněné v určitých směrech

ZP - Zpochybněné v určitých směrech, ale autor seznamu je přijímá jako biblické a kanonické

? - Učenci si nejsou jisti čtením textu nebo tím, jak se na knihu pohlíží

- Prázdný prostor ukazuje, že tato autorita knihu nepoužila ani se o ní nezmínila

Jméno a místo

Matouš P P P P

Marek P P P P

Lukáš P P P P

Jan P P P P

Skutky P P P P

Římanům P P P P

1. Korinťanům P P P P

2. Korinťanům P P P P

Galaťanům P P P P

Efezanům P P P P

Filipanům P P P P

Kolosanům P P P P

1. Tesaloničanům P P P P

2. Tesaloničanům P P P P

1. Timoteovi P P P P

2. Timoteovi P P P P

Titovi P P P P

Filemonovi P P

Hebrejcům Z ZP ZP

Jakub ?

1. Petra P? P P P

2. Petra P? P

1. Jana P P ZP P

2. Jana P P ZP P

3. Jana P?

Juda P ZP P

Zjevení P P P P

Jméno a místo

Přibližné

datum n.l. 230 320 348 365

Matouš P P P P

Marek P P P P

Lukáš P P P P

Jan P P P P

Skutky P P P P

Římanům P P P P

1. Korinťanům P P P P

2. Korinťanům P P P P

Galaťanům P P P P

Efezanům P P P P

Filipanům P P P P

Kolosanům P P P P

1. Tesaloničanům P P P P

2. Tesaloničanům P P P P

1. Timoteovi P P P P

2. Timoteovi P P P P

Titovi P P P P

Filemonovi P P

Hebrejcům ZP PZ P

Jakub ZP ZP P

1. Petra P P P P

2. Petra ZP ZP P Z

1. Jana P P P P

2. Jana ZP ZP P Z

3. Jana ZP ZP P Z

Juda ZP ZP P

Zjevení P ZP P

Jméno a místo

Přibližné

datum n.l. 367 368 370 370

Matouš P P P P

Marek P P P P

Lukáš P P P P

Jan P P P P

Skutky P P P P

Římanům P P P P

1. Korinťanům P P P P

2. Korinťanům P P P P

Galaťanům P P P P

Efezanům P P P P

Filipanům P P P P

Kolosanům P P P P

1. Tesaloničanům P P P P

2. Tesaloničanům P P P P

1. Timoteovi P P P P

2. Timoteovi P P P P

Titovi P P P P

Filemonovi P P

Hebrejcům P P P ZP

Jakub P P P P

1. Petra P P P P

2. Petra P P P Z

1. Jana P P P P

2. Jana P P P Z

3. Jana P P P Z

Juda P P P Z

Zjevení P ZP Z

Jméno a místo

Přibližné

datum n.l. 383 394 397 397

Matouš P P P P

Marek P P P P

Lukáš P P P P

Jan P P P P

Skutky P P P P

Římanům P P P P

1. Korinťanům P P P P

2. Korinťanům P P P P

Galaťanům P P P P

Efezanům P P P P

Filipanům P P P P

Kolosanům P P P P

1. Tesaloničanům P P P P

2. Tesaloničanům P P P P

1. Timoteovi P P P P

2. Timoteovi P P P P

Titovi P P P P

Filemonovi P P P P

Hebrejcům ZP ZP P P

Jakub P ZP P P

1. Petra P P P P

2. Petra P ZP P P

1. Jana P P P P

2. Jana P ZP P P

3. Jana P ZP P P

Juda P ZP P P

Zjevení ZP ZP P P