Rozpoznáni podle svatého chování a lásky

Svědectví Jehovových svědků v prvním století se neomezovalo na „ovoce rtů“. (Hebr. 13:15) Křesťanský svědek přizpůsoboval celý svůj život tomu, že je učedníkem. Proto tito křesťané nejen svou víru hlásali, ale víra přetvářela celý jejich život. Odkládali starou osobnost s jejími hříšnými zvyklostmi a snažili se obléknout si novou osobnost, stvořenou podle Boží vůle. (Kol. 3:5–10) Byli pravdomluvní a poctiví, a také pracovití a spolehliví. (Ef. 4:25, 28) Byli mravně čistí — sexuální nemravnost byla přísně zakázána, stejně jako opilství a modlářství. (Gal. 5:19–21) Není tedy divu, že křesťanství proslulo jako „ta Cesta“, cesta neboli způsob života, který se soustřeďuje na víru v Ježíše a věrně následuje jeho šlépěje. — Sk. 9:1, 2; 1. Petra 2:21, 22.

[Rámeček na straně 30]

‚Triumfy křesťanství‘

Nebiblické prameny potvrzují znamenité chování a lásku, jimiž se vyznačovali raní křesťané. Historik John Lord prohlásil: „Pravé triumfy křesťanství se zračily v tom, že vytvářelo dobré lidi z těch, kdo vyznávali jeho nauky . . . Máme svědectví o jejich bezúhonném životě, nenapadnutelné mravnosti, dobrém občanství a křesťanských projevech milosti.“ — „The Old Roman World“ (Starořímský svět).