¹⁰ NAŠE KŘESŤANSKÉ CHOVÁNÍ: Naše křesťanské chování a vzhled na oblastních sjezdech nám jako svědkům Jehovovým stále přinášejí dobrou pověst. Je to proto, že jsme ve svém uctívání Jehovy opravdoví a že nepohlížíme na návštěvu sjezdu jako na pouhou společenskou událost. Když se scházíme k této zvláštní příležitosti, měli bychom si zachovat křesťanskou důstojnost a duchovní rozpoložení a vždycky se chovat jako Boží služebníci. — 1. Korinťanům 10:31–33.

¹¹ Kdybychom tak nejednali, zkazili bychom radost druhým, a dokonce bychom nové přiváděli ke klopýtání. Reagujeme s uznáním a oceněním i na malé laskavosti, které nám někdo projevil? Musíme vnímat druhé, kteří jsou kolem nás, a projevovat jim úctu a brát na ně ohled. Každý by měl uznávat, že během programu je čas naslouchat, a ne chodit a povídat si. — 5. Mojžíšova 31:12.

¹² Další oblast, kde můžeme svým křesťanským chováním velebit Jehovu Boha, je naše jednání s těmi, kteří nám poskytují ubytování. Budeme mít dobré ubytování za podstatně sníženou cenu. Měli bychom tedy projevovat ocenění k personálu ubytovny, být zdvořilí a ne přehnaně nároční. (Galaťanům 6:10) Ohledně správného chování v ubytovnách jsme dostali dobrou radu. I když většina reagovala příznivě, a upřímně se snažili spolupracovat s personálem ubytovny, je nepříjemné, že v některých místech přetrvává záporný postoj ke svědkům Jehovovým. Proč?

¹³ Přestože chceme šetřit peníze, neměli bychom vědomě přehlížet ty, kteří za své služby očekávají spropitné. Články „Dávat spropitné, nebo ne“ a „Podněty, jak dávat spropitné“ v anglickém vydání Probuďte se! z 22. června 1986, strany 24–27, se touto otázkou zabývaly. Na straně 24 bylo například uvedeno: „Spropitné je víc než poděkování za mimořádnou službu. Je to často základní součást příjmu některé osoby.“ V Probuďte se! se také zdůrazňovalo, že „při návštěvě sjezdu se to, co děláš ty, přenáší na celou skupinu. Lidé budou skupinu posuzovat podle tvého chování.“ Ať máš tedy jakýkoli názor na spropitné, když jsi v některém městě na návštěvě jako delegát na sjezdu svědků Jehovových, používej dobrý úsudek a rozlišovací schopnost a ochotně ‚dělej všechno pro dobré poselství‘. — 1. Korinťanům 9:19–23.

¹⁴ Vedoucí ubytoven považují za závažné, že někteří svědkové při odchodu nechávají místo v nepěkném stavu. Svou čistotnost a ohleduplnost bychom neměli dávat najevo jen v oblečení a chování, ale i ve způsobu, jak zacházíme s majetkem druhých. Máme nějaký důvod, proč bychom neměli opustit najaté místo upravené a čisté? Bezohledné jednání kazí naše dobré jméno. Během nadcházejících oblastních sjezdů bychom se všichni měli snažit jednat tak, abychom „zdobili učení našeho zachránce, Boha“. — Titovi 2:10.

Některé děti se chovaly neukázněně a vzpurně, a dokonce neuctivě ke starším bratrům a sestrám, kteří se pokusili laskavě je napomenout. Taková nekázeň a chování, jež se nehodí pro křesťany, jsou často důsledkem povolnosti a nedostatku kázně doma. To by se mělo zcela jistě napravit. Všichni křesťanští rodiče by měli vždycky svědomitě dohlížet na své děti, protože je mají vychovávat „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. — Efezanům 6:4.