V tomtéž dopise však Pavel Korinťanům také napsal, že zázračné dary Božího svatého ducha jednou skončí. Čteme zde: „Jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno.“ (1. Korinťanům 13:8)

Ježíš Kristus a jeho apoštolové tedy zázračné uzdravování skutečně prováděli. Dary ducha včetně schopnosti uzdravovat sloužily v době zakládání křesťanského sboru k oslavě Boha a byly znamením, že Jehova nově vzniklý sbor schvaluje a že mu žehná. Jakmile však křesťanství bylo pevně založeno, dokladem Božího schválení již neměly být zvláštní dary ducha, ale projevy neochvějné víry, naděje a lásky. (Jan 13:35; 1. Korinťanům 13:13) Zázračné uzdravování jakožto znamení Boží přízně tedy asi v roce 100 n. l. skončilo.a