● Astronomické tabulky

O co se jedná? Jde o klínopisné tabulky, které obsahují popisy postavení Slunce, Měsíce, planet a hvězd ve spojitosti s historickými informacemi, jako je vládní rok určitého krále. Například astronomický deník zobrazený níže zaznamenává zatmění Měsíce, které nastalo v prvním měsíci prvního roku krále Mukín-zériho.¹¹

Co o nich říkají odborníci? Historikové se shodují, že Babylóňané vypracovávali obsáhlé záznamy a schémata, aby mohli předpovídat, kdy nejpravděpodobněji nastanou další zatmění Měsíce.¹²

Mohli však Babylóňané používat tyto pomůcky i k tomu, aby vypočítávali zatmění, ke kterým došlo v minulosti? „Je možné,“ říká profesor John Steele, „že když byl text sestavován, některé z nejstarších předpovědí byly vytvořeny tak, že se schéma použilo zpětně.“ (Kurziva od nás.)¹³ I profesor David Brown, který je přesvědčen, že tyto texty obsahovaly předpovědi vytvořené krátce před zaznamenanou událostí, uznává možnost, že některé předpovědi byly „zpětnými výpočty provedenými písaři ve 4. století př. n. l. a v pozdějších staletích“.¹⁴ Pokud by šlo o zpětné výpočty, mohly by být považovány za absolutně spolehlivé, aniž by byly podepřeny dalšími doklady?

I v případě, že v určitém dni opravdu došlo k zatmění, znamená to, že jsou přesné historické informace, které pisatel k tomuto datu přiřadil? Nemusí to tak být. Historik R. J. van der Spek k tomu říká: „Autoři byli astrologové, nikoliv dějepisci.“ Popisuje, že v těch částech tabulek, kde jsou historické záznamy, jsou údaje „více či méně nahodilé“, a upozorňuje, že takové historické informace se musí „používat opatrně“.¹⁵

O čem tyto dokumenty svědčí? Podívejme se kupříkladu na tabulku VAT 4956. Na prvním řádku této tabulky je uvedeno: „37. rok Nebukadnecara, krále Babylónu.“¹⁶ Další text obsahuje popisy postavení Měsíce a planet vzhledem k různým hvězdám a souhvězdím a také záznam o jednom zatmění Měsíce. Historikové říkají, že ke všem těmto postavením nebeských těles došlo během roku 568/567 př. n. l., což by znamenalo, že 18. rokem Nebukadnecara II., v němž zničil Jeruzalém, byl rok 587 př. n. l. Ale ukazují tyto astronomické údaje pouze na rok 568/567 př. n. l. a na žádný jiný?

Tabulka se zmiňuje o zatmění Měsíce, které bylo vypočteno na 15. den třetího babylónského měsíce simanu. Je pravda, že onoho dne, který podle juliánského kalendáře odpovídal 4. červenci, došlo k zatmění roku 568 př. n. l. Avšak k zatmění došlo také o 20 let dříve, 15. července 588 př. n. l.¹⁷

Kdyby byl 37. rokem Nebukadnecara II. rok 588 př. n. l., potom by jeho 18. rokem byl rok 607 př. n. l. — právě ten rok, do kterého klade biblická chronologie zničení Jeruzaléma! (Viz časovou osu níže.) Poskytuje ale tabulka VAT 4956 ještě nějaké další doklady, které by svědčily pro rok 607 př. n. l.?

Kromě zmíněného zatmění je na tabulce popis 13 dalších pozorování Měsíce a 15 pozorování planet. Postavení Měsíce nebo planet je uváděno ve vztahu k určitým hvězdám či souhvězdím.¹⁸ Také je zde zaznamenáno osm měření časových intervalů mezi východy a západy Slunce a Měsíce.^18a

Jelikož informace o postavení Měsíce jsou spolehlivější, badatelé těch 13 pozorování, které na tabulce VAT 4956 popisují postavení Měsíce, pečlivě analyzovali. Zkoumali tyto údaje pomocí počítačového programu, který je schopen ukázat polohu nebeských těles k určitému datu v minulosti.¹⁹ Co tato analýza odhalila? Ne všechny údaje na tabulce, které se týkají pozorování Měsíce, odpovídají výpočtům pro rok 568/567 př. n. l., ale všech 13 pozorování odpovídá postavením, ve kterých byl o 20 let dříve, tedy v roce 588/587 př. n. l.

Jedno z míst, kde tato pozorování Měsíce souhlasí přesněji s rokem 588 př. n. l. než s rokem 568 př. n. l., zobrazuje fotografie na této dvoustraně. Na třetím řádku tabulky je napsáno, že Měsíc byl v určitém postavení „v noci 9. [nisannu]“. Avšak učenci, kteří tuto událost poprvé datovali do roku 568 př. n. l. (astronomicky −567), uznávali, že v tomto roce byl Měsíc v popsaném postavení „8. nisannu, a ne 9.“. Na podporu datování tabulky do roku 568 př. n. l. vyslovili předpoklad, že písař napsal chybně „9“ namísto „8“.²⁰ Ale zjistilo se, že postavení Měsíce popsané na třetím řádku se přesně shoduje s postavením, které měl Měsíc 9. nisannu 588 př. n. l.²¹

Je zjevné, že mnoho astronomických údajů z tabulky VAT 4956 odpovídá tomu, že 37. rokem Nebukadnecara II. byl rok 588 př. n. l. To pak podporuje názor, že ke zničení Jeruzaléma došlo v roce 607 př. n. l. — právě jak ukazuje Bible.

[Rámeček a obrázek na straně 24]

ASTRONOMICKÝ DENÍK BM 32238

Tato tabulka obsahuje záznam o zatměních Měsíce. Text byl však sestaven až po posledním zatmění, ke kterému došlo asi 400 let po prvním zatmění. Jelikož písař nemohl všechny tyto události osobně pozorovat, datum těch dřívějších možná určil matematickými výpočty. Bez dalších dokladů, které by jeho závěry potvrdily, nemohou být takové výpočty zdrojem spolehlivých chronologických informací.

[Podpisek]

© The Trustees of the British Museum