● Astronomické tabulky

O co se jedná? Jde o klínopisné tabulky, které obsahují popisy postavení Slunce, Měsíce, planet a hvězd ve spojitosti s historickými informacemi, jako je vládní rok určitého krále. Například astronomický deník zobrazený níže zaznamenává zatmění Měsíce, které nastalo v prvním měsíci prvního roku krále Mukín-zériho.¹¹

Co o nich říkají odborníci? Historikové se shodují, že Babylóňané vypracovávali obsáhlé záznamy a schémata, aby mohli předpovídat, kdy nejpravděpodobněji nastanou další zatmění Měsíce.¹²

Mohli však Babylóňané používat tyto pomůcky i k tomu, aby vypočítávali zatmění, ke kterým došlo v minulosti? „Je možné,“ říká profesor John Steele, „že když byl text sestavován, některé z nejstarších předpovědí byly vytvořeny tak, že se schéma použilo zpětně.“ (Kurziva od nás.)¹³ I profesor David Brown, který je přesvědčen, že tyto texty obsahovaly předpovědi vytvořené krátce před zaznamenanou událostí, uznává možnost, že některé předpovědi byly „zpětnými výpočty provedenými písaři ve 4. století př. n. l. a v pozdějších staletích“.¹⁴ Pokud by šlo o zpětné výpočty, mohly by být považovány za absolutně spolehlivé, aniž by byly podepřeny dalšími doklady?

I v případě, že v určitém dni opravdu došlo k zatmění, znamená to, že jsou přesné historické informace, které pisatel k tomuto datu přiřadil? Nemusí to tak být. Historik R. J. van der Spek k tomu říká: „Autoři byli astrologové, nikoliv dějepisci.“ Popisuje, že v těch částech tabulek, kde jsou historické záznamy, jsou údaje „více či méně nahodilé“, a upozorňuje, že takové historické informace se musí „používat opatrně“.¹⁵

O čem tyto dokumenty svědčí? Podívejme se kupříkladu na tabulku VAT 4956. Na prvním řádku této tabulky je uvedeno: „37. rok Nebukadnecara, krále Babylónu.“¹⁶ Další text obsahuje popisy postavení Měsíce a planet vzhledem k různým hvězdám a souhvězdím a také záznam o jednom zatmění Měsíce. Historikové říkají, že ke všem těmto postavením nebeských těles došlo během roku 568/567 př. n. l., což by znamenalo, že 18. rokem Nebukadnecara II., v němž zničil Jeruzalém, byl rok 587 př. n. l. Ale ukazují tyto astronomické údaje pouze na rok 568/567 př. n. l. a na žádný jiný?

Tabulka se zmiňuje o zatmění Měsíce, které bylo vypočteno na 15. den třetího babylónského měsíce simanu. Je pravda, že onoho dne, který podle juliánského kalendáře odpovídal 4. červenci, došlo k zatmění roku 568 př. n. l. Avšak k zatmění došlo také o 20 let dříve, 15. července 588 př. n. l.¹⁷

Kdyby byl 37. rokem Nebukadnecara II. rok 588 př. n. l., potom by jeho 18. rokem byl rok 607 př. n. l. — právě ten rok, do kterého klade biblická chronologie zničení Jeruzaléma! (Viz časovou osu níže.) Poskytuje ale tabulka VAT 4956 ještě nějaké další doklady, které by svědčily pro rok 607 př. n. l.?

Kromě zmíněného zatmění je na tabulce popis 13 dalších pozorování Měsíce a 15 pozorování planet. Postavení Měsíce nebo planet je uváděno ve vztahu k určitým hvězdám či souhvězdím.¹⁸ Také je zde zaznamenáno osm měření časových intervalů mezi východy a západy Slunce a Měsíce.^18a

Jelikož informace o postavení Měsíce jsou spolehlivější, badatelé těch 13 pozorování, které na tabulce VAT 4956 popisují postavení Měsíce, pečlivě analyzovali. Zkoumali tyto údaje pomocí počítačového programu, který je schopen ukázat polohu nebeských těles k určitému datu v minulosti.¹⁹ Co tato analýza odhalila? Ne všechny údaje na tabulce, které se týkají pozorování Měsíce, odpovídají výpočtům pro rok 568/567 př. n. l., ale všech 13 pozorování odpovídá postavením, ve kterých byl o 20 let dříve, tedy v roce 588/587 př. n. l.

Jedno z míst, kde tato pozorování Měsíce souhlasí přesněji s rokem 588 př. n. l. než s rokem 568 př. n. l., zobrazuje fotografie na této dvoustraně. Na třetím řádku tabulky je napsáno, že Měsíc byl v určitém postavení „v noci 9. [nisannu]“. Avšak učenci, kteří tuto událost poprvé datovali do roku 568 př. n. l. (astronomicky −567), uznávali, že v tomto roce byl Měsíc v popsaném postavení „8. nisannu, a ne 9.“. Na podporu datování tabulky do roku 568 př. n. l. vyslovili předpoklad, že písař napsal chybně „9“ namísto „8“.²⁰ Ale zjistilo se, že postavení Měsíce popsané na třetím řádku se přesně shoduje s postavením, které měl Měsíc 9. nisannu 588 př. n. l.²¹

Je zjevné, že mnoho astronomických údajů z tabulky VAT 4956 odpovídá tomu, že 37. rokem Nebukadnecara II. byl rok 588 př. n. l. To pak podporuje názor, že ke zničení Jeruzaléma došlo v roce 607 př. n. l. — právě jak ukazuje Bible.

11. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek V, redigoval Hermann Hunger, vydáno 2001, strany 2, 3.

12. Journal of Cuneiform Studies, svazek 2, č. 4, 1948, „A Classification of the Babylonian Astronomical Tablets of the Seleucid Period“, A. Sachs, strany 282, 283.

13. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek V, strana 391.

14. Mesopotamian Planetary Astronomy-Astrology, David Brown, vydáno 2000, strany 164, 201, 202.

15. Bibliotheca Orientalis, svazek 50, č. 1/2, leden–březen, 1993, „The Astronomical Diaries as a Source for Achaemenid and Seleucid History“, R. J. van der Spek, strany 94, 102.

16. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek I, Abraham J. Sachs, dokončil a redigoval Hermann Hunger, vydáno 1988, strana 47.

17. Babylonian Eclipse Observations From 750 BC to 1 BC, Peter J. Huber a Salvo De Meis, vydáno 2004, strana 186. Podle VAT 4956 došlo k tomuto zatmění 15. dne třetího babylónského měsíce. Pokud zatmění nastalo 15. července 588 př. n. l. (podle juliánského kalendáře), potom první den simanu odpovídal 30. červnu/1. červenci 588 př. n. l. První babylónský měsíc (nisannu), a tedy nový rok, tudíž začal dva měsíce předtím, 2./3. května. Běžně by rok, v němž došlo k tomuto zatmění, začínal 3./4. dubna, ale VAT 4956 na 6. řádku uvádí, že k předchozímu roku byl po dvanáctém (posledním) měsíci (addaru) přidán jeden měsíc navíc (přestupný). (Tabulka uvádí: „8. [den], měsíc XII₂ [třináctý].“) Z toho plyne, že nový rok ve skutečnosti začal až 2./3. května. Datum tohoto zatmění v roce 588 př. n. l. se tedy shoduje s datem na tabulce.

18. Podle publikace Berichte über die Verhandlungen der Königl. Sächsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig (Zprávy z jednání Královské saské vědecké společnosti v Lipsku), svazek 67, 1. května 1915, článku „Ein astronomischer Beobachtungstext aus dem 37. Jahre Nebukadnezars II“ (Text astronomického pozorovatele z 37. roku Nebukadnecara II.), Paul V. Neugebauer a Ernst F. Weidner, strany 67–76. Na tabulce je 13 pozorování Měsíce, v nichž je popsáno jeho postavení vzhledem k nějaké hvězdě nebo souhvězdí. Autoři také uvádějí 15 pozorování planet. (Strany 72–76) Klínopisný znak pro Měsíc je jasný a jednoznačný, ale některé znaky pro jednotlivé planety a jejich postavení jsou nejasné. (Mesopotamian Planetary Astronomy—Astrology, David Brown, vydáno 2000, strany 53–57) Údaje o pozorování planet proto umožňují spekulace a několik odlišných výkladů. Jelikož postavení Měsíce je možné snadno určit, mohou být zjištěna i postavení ostatních nebeských těles, která jsou na VAT 4956 uvedena ve spojitosti s Měsícem, a jejich postavení může být s vysokou mírou jistoty přiřazeno k určitému datu.

18a. Tato měření spočívala v tom, že se zaznamenaly časové intervaly například od západu Slunce do západu Měsíce v prvním dni měsíce a ve dvou pozdějších dnech tohoto měsíce. Historikové tato měření přiřadili konkrétním kalendářním datům. („The Earliest Datable Observation of the Aurora Borealis“, F. R. Stephenson a David M. Willis, v Under One Sky—Astronomy and Mathematics in the Ancient Near East, redigovali John M. Steele a Annette Imhausenová, vydáno 2002, strany 420–428) Starověcí pozorovatelé potřebovali k měření těchto intervalů nějaký typ hodin. Taková měření však nebyla spolehlivá. (Archimedes, Volume 4, New Studies in the History and Philosophy of Science and Technology, „Observations and Predictions of Eclipse Times by Early Astronomers“, John M. Steele, vydáno 2000, strany 65, 66) Naproti tomu výpočty postavení Měsíce ve vztahu k jiným nebeským tělesům byly prováděny s větší přesností.

19. Tato analýza byla provedena pomocí astronomického softwaru zvaného TheSky6™. Navíc byl použit komplexní freewarový program Cartes du Ciel/Sky Charts (CDC) a konvertor dat poskytnutý americkou námořní observatoří. V této analýze nebyla k určení roku popsaného v tomto astronomickém deníku používána postavení planet, protože klínopisné znaky pro mnohá postavení planet umožňují spekulace a několik výkladů.

20. Berichte über die Verhandlungen der Königl. Sächsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig (Zprávy z jednání Královské saské vědecké společnosti v Lipsku), svazek 67, 1. května 1915, „Ein astronomischer Beobachtungstext aus dem 37. Jahre Nebukadnezars II, (−567/66)“ (Text astronomického pozorovatele z 37. roku Nebukadnecara II., —567/66), Paul V. Neugebauer a Ernst F. Weidner, strana 41.

21. VAT 4956 na třetím řádku uvádí: „Měsíc stál 1 loket [neboli 2 úhlové stupně] před ß Virginis.“ Výše zmíněná analýza ukázala, že 9. nisannu byl Měsíc 2°04ʹ před hvězdou ß Virginis a 0° pod ní. To bylo vyhodnoceno jako přesná shoda.