Jak přesní byli antičtí dějepisci?

Dějepisci, kteří žili ve stoletích následujících po zničení Jeruzaléma, podávají o novobabylónských králích nejednotné informace.c (Viz rámeček „Novobabylónští králové“.) Časová osa založená na jejich chronologických údajích se také neshoduje s Biblí. Ale nakolik jsou jejich spisy spolehlivé?

Jedním z těchto dějepisců byl Béróssós, babylónský „kněz Belův“. Jeho původní dílo Babylóniaka, napsané kolem roku 281 př. n. l., se ztratilo a dnes z něj známe jen úryvky, které se dochovaly v dílech jiných historiků. Béróssós tvrdil, že pro svou práci použil „knihy, které byly s velkou pečlivostí uchovávány v Babylóně“.¹ Byly Béróssovy historické informace přesné? Podívejme se na jeden příklad.

Béróssós napsal, že asyrský král Senacherib převzal „království po [svém] bratrovi“ a že „po něm jeho syn [Esarchaddon vládl] 8 let a pak Sammuges [Šamaš-šum-ukín] 21 let“. (III, 2.1, 4) Babylónské historické dokumenty psané dlouho před Béróssovou dobou však uvádějí, že Senacherib nastoupil na trůn po svém otci Sargonovi II., ne po svém bratrovi, že Esarchaddon vládl 12 let, ne 8 let, a že Šamaš-šum-ukín vládl 20 let, ne 21 let. Historik R. J. van der Spek, ačkoliv uznává, že Béróssós vycházel z babylónských kronik, napsal: „Nezabránilo mu to v přidávání vlastních dodatků a výkladů.“²

Jak se na Béróssa dívají jiní odborníci? Stanley M. Burstein, který Béróssovo dílo podrobně studoval, uvedl: „V minulosti byl Béróssós často pokládán za historika.“ Nicméně došel k následujícímu závěru: „Pokud bychom ho hodnotili jako historika, je nutné konstatovat, že jeho dílo není kvalitní. I v těch úryvcích, které známe, obsahuje Babylóniaka množství překvapivých chyb, které se týkají základních faktů . . . U historika by byly takové nedostatky nepřijatelné, ale Béróssós nezamýšlel psát historický záznam.“³

Když vezmete v úvahu uvedené informace, co byste řekli? Měly by se veškeré Béróssovy časové údaje brát jako přesné? A jak se dívat na další antické dějepisce, kteří svou chronologii z větší části zakládali na Béróssových spisech? Dají se jejich historické závěry skutečně považovat za spolehlivé?

[Rámeček a obrázek na straně 29]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

NOVOBABYLÓNŠTÍ KRÁLOVÉ

Jestliže jsou zprávy těchto dějepisců spolehlivé, proč se rozcházejí?

Králové

Nabopalasar

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (21)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (20)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (—)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (21)

Nebukadnecar II.

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (43)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (43)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (43)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (43)

Avíl-Marduk

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (2)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (12)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (18)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (2)

Neriglisar

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (4)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (4)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (40)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (4)

Labaši-Marduk

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (9 měsíců)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (—)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (9 měsíců)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (—)

Nabonid

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (17)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (17)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (17)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (17)

(#) = Doba kralování (v letech) podle antických dějepisců

[Podpisek]

Fotografie pořízena s laskavým svolením British Museum