„Postavme si město“

Od dopisovatele Probuďte se! v Německu

JE DOST pravděpodobné, že žijete ve městě. Podle některých odhadů takto žije skoro polovina obyvatel světa. Jeden zdroj uvádí, že „při současném tempu bude v roce 2000 bydlet ve městech více než 75 procent populace Jižní Ameriky“. Tento zdroj rovněž sděluje, že za stejnou dobu se počet lidí, kteří žijí v afrických městech, více než zdvojnásobí.

I když nežijete ve městě, pravděpodobně tam buď pracujete nebo tam jezdíte nakupovat, nebo přinejmenším občas využíváte výhod a vymožeností, které jsou ve městě dostupné. Města působí na každého člověka. Jak odlišný by byl náš život bez nich!

Město jménem Enoch

Stavění měst sahá velmi daleko do minulosti. O Kainovi, který byl prvním dítětem, jež se kdy narodilo, čteme, že „se zabýval stavbou města a nazval město jménem svého syna Enocha“. (1. Mojžíšova 4:17) Stavbou města, které nepochybně bylo podle dnešních měřítek poměrně malé, dal Kain budoucím generacím vzor.

Lidé mají společenskou povahu, a proto touží být spolu. Není to jen kvůli společenskému styku, ale zvláště v minulých stoletích, kdy často docházelo k útokům na komunity, to bylo také kvůli pocitu bezpečí a ochrany. Nicméně toto nejsou jediné faktory, které způsobily, že lidé začali stavět města.

The World Book Encyclopedia uvádí, že jsou čtyři základní specifika, která vedla k tomu, že vznikala města. Jsou to: „1. pokroky v technice [parní stroje, elektrický proud, sdělovací technika]; 2. příznivé přírodní prostředí [některými faktory jsou poloha, podnebí, řeky, a tedy zásobení vodou]; 3. společenský řád [úřady, vláda] a 4. růst populace.“

Města usnadňovala obchod a v dané oblasti soustřeďovala pracovní síly. Proto vidíme v mnoha městech obrovská levná sídliště pro dělníky a jejich rodiny. Dnes, kdy je snadno dostupná hromadná i soukromá doprava, vzdálenosti nebrání úspěšnému obchodnímu a politickému přehledu. Města proto mohou roztahovat svá chapadla do předměstských oblastí.

Některá starověká města byla rovněž těsně spjata s náboženskou činností. První Mojžíšova 11:4 říká: „Nyní [lidé, kteří žili krátce po potopě v Noemových dnech] řekli: ‚Pojďme, postavme si město a také věž s vrcholkem v nebesích [aby sloužila k náboženskému uctívání] a učiňme si proslulé jméno, abychom nebyli rozptýleni po celém povrchu země.‘“

Společenská, náboženská, obchodní, zeměpisná a také politická hlediska se podílela na tom, že se stavěla města. Současně byla města tou hlavní silou, která po staletí utvářela moderní společnost tak, jak ji známe, a ovlivnila nás všechny.

Rozdílná, a přece stejná

The New Encyclopædia Britannica říká, že „nejranější stálé lidské osídlení lze najít v úrodných subtropických údolích Nilu, Tigridu, Eufratu, Indu a Žluté řeky“. Samozřejmě, že předchůdci měst dvacátého století se poněkud lišili od svých moderních protějšků na březích těchto řek.

V minulých stoletích žila převážná většina lidí ve venkovských oblastech. Například v roce 1300 byl Londýn jediným velkým městem v Anglii a počet jeho obyvatel — méně než čtyřicet tisíc — byl značně nižší než počet všech obyvatel Anglie. V roce 1650 bydlelo v Londýně přibližně sedm procent všech Angličanů. Na začátku devatenáctého století se město blížilo k hranici jednoho miliónu. Dnes bydlí ve venkovských oblastech méně než devět procent britských občanů. Zbytek obyvatel je natěsnán v městských konglomeracích a kolem sedmi miliónů v samotné metropoli Velký Londýn.

Pro představu, v jaké míře města rostla a rozšiřovala se — v roce 1900 byl Londýn jediným městem na světě, které mělo milión obyvatel. Nyní je na světě více než dvě stě měst, která mají více než milión obyvatel. Geografové mluví o megapoli, řetězu spojených měst, jaká můžeme najít v oblasti Porúří v Německu, kde území podél řeky Ruhr od Duisburgu po Dortmund tvoří jednu prakticky souvislou komunitu.

Přes své odlišnosti mají starověká a moderní města něco společného — problémy. A nikdy nebylo problémů tolik a nebyly tak velké, jako jsou dnes. Města mají velké těžkosti. Jestliže se lidstvo vůbec něco naučilo z rozhodnutí ‚postavme si město‘, pak nanejvýš to, že vzhledem k nedokonalým podmínkám a k tomu, že ho vytvářejí omylní lidé, není stavění měst nezbytně tím nejlepším způsobem, jak uspokojit naše potřeby.

„Město je plné útlaku“

KDYŽ se biblický prorok Ezekiel zmiňoval o městě ‚plném útlaku‘, nevěděl nic o problémech, které trápí dnešní města. (Ezekiel 9:9, An American Translation) Jeho slova rovněž nebyla tajemnou předpovědí těchto problémů. To, co Ezekiel napsal, je nicméně přesným popisem měst dvacátého století.

Kniha 5000 Days to Save the Planet (5000 dnů na záchranu planety) říká: „Naše města jsou nehostinná a jednotvárná a je ohavné v nich žít, je ohavné se na ně dívat . . . Stále více budov, které se tyčí v našich městech, je stavěno jen s malým zájmem o ty, kdo v nich musí žít a pracovat, nebo zcela bez ohledu na ně.“

Nelichotivé skutečnosti ohledně měst

Devět měst, která leží v různých částech světa, byla novinami popsána následujícím způsobem. Dokážete správně pojmenovat každé město?

Město A leží v Latinské Americe, proslulo mladými najatými vrahy a vysokým počtem zabití. Je také známé jako sídlo narkomafie.

Město B je „město, kde je nejvíce pouličních přepadení [ve Spojených státech]“. Během prvních dvou měsíců roku 1990 počet zabití „stoupl o dvacet procent ve srovnání se stejným obdobím“ předchozího roku.

„Každý rok se několik miliónů lidí v Jižní Americe, Africe a Asii stěhuje do městských oblastí . . . putují za svou vidinou zaslíbené země.“ Nic takového nenajdou a mnozí z nich jsou nuceni žít v bídě, odkázáni na to, aby žebrali nebo kradli, pokud chtějí přežít. Polovina obyvatel afrického města C, asijského města D — a rovněž sedmdesát procent asijského města E — údajně bydlí způsobem, který nedosahuje běžné životní úrovně.

„Ačkoli [město F] patří k nejbezpečnějším velkým městským oblastem Severní Ameriky, rostoucí nezaměstnanost, stoupající kriminalita a etnická nevraživost způsobily, že obyvatelé zvažují negativní stránku úspěchu. Zločinnost . . . deprimuje obyvatele měst. Počet sexuálních přepadení stoupl o devatenáct procent . . . Počet vražd téměř o padesát procent.“

„Každý den se stěhuje do [latinskoamerického města G] 1600 lidí . . . Bude-li [město] růst dále tímto tempem, pak zde bude na konci století žít třicet miliónů lidí. V jedenácti miliónech aut si hlemýždí rychlostí budou klestit cestu městem, pokaždé na několik hodin uvíznou v dopravní zácpě . . . Znečištění vzduchu . . . stonásobně přesahuje přijatelné hodnoty . . . Čtyřicet procent všech obyvatel trpí chronickou bronchitidou . . . V dopravní špičce dosahuje hladina hluku devadesáti až sto dvaceti decibelů; za neúnosné se pokládá sedmdesát decibelů.“

„Každý den se [v evropském městě H] posbírá na ulicích a chodnících dvacet tun psích výkalů . . . Kromě výdajů a pohoršení, které to budí, se objevil další závažný činitel. Psí výkaly jsou zdrojem nemoci, kterou způsobuje parazit Toxocara canis. Polovina dětských hřišť a pískovišť [ve městě] byla znečištěna vysoce rezistentními mikroskopickými vajíčky tohoto parazita, který se dostává do domácností na podrážkách bot nebo na tlapkách domácích zvířat . . . Únava, bolesti břicha, alergie, srdeční a cévní problémy jsou časnými příznaky choroby.“

„Ačkoli [asijské město I] postihují všechny problémy silně rozvinuté metropole v málo rozvinuté zemi — chudoba, kriminalita, znečištění — stává se hlavním městem, které bude typické pro jednadvacáté století.“

Výjimka, nebo pravidlo?

Dovedli byste označit tato města jejich jménem? Možná, že ne, protože žádný z problémů, o kterých jsme se zmínili, není typický pouze pro jedno město. Jsou to spíše problémy příznačné pro to, co je špatné téměř v každém městě jakékoli velikosti a kdekoli na světě.

Město A podle německého deníku Süddeutsche Zeitung je Medellín v Kolumbii. Počet vražd klesl z 7081 v roce 1991 na „pouhých“ 6622 v roce 1992. Přesto kolumbijský deník El Tiempo uvádí, že během posledních deseti let zde násilným způsobem zemřelo téměř 45 000 osob. Různé občanské pořádkové skupiny ve městě se proto v současné době snaží vyčistit město a zlepšit jeho pověst.

Určení, že městem B je podle The New York Times New York, možná nepřekvapí lidi, kteří toto město navštívili v nedávných letech, a zcela jistě nepřekvapí jeho obyvatele.

Údaje v německém časopise Der Spiegel o počtu lidí žijících v bídě v Nairobi v Keni (C), v Manile na Filipínách (D) a v Kalkatě v Indii (E) ukazují, že v odporných čtvrtích těchto tří měst samotných skončilo více lidí, než kolik jich žije ve všech bohatých evropských zemích, jako je třeba Dánsko a Švýcarsko.

Město F — Toronto v Kanadě — bylo popsáno v roce 1991 v článku o něco méně lichotivém, než byl ten, který publikoval časopis Time před třemi lety. První článek měl název „Konečně město, které funguje“, a chválil město, které „zapůsobí téměř na každého“. Článek citoval návštěvníka, který řekl: „Díky tomuto místu bych málem znovu uvěřil v hodnotu měst.“ Žel, „město, které funguje“, nyní zjevně padlo za oběť stejným problémům, jaké postihují ostatní upadající města.

Ačkoliv časopis Time popisoval město G jako „jedno z nejpohlednějších a nejmodernějších měst na obou amerických kontinentech a jako jedno z nejkultivovanějších“, přesto tento časopis připouští, že „takové je Mexiko City pro bohaté a samozřejmě pro turisty“. Podle World Press Review se chudí lidé zatím tísní „v některé z pěti set chudinských čtvrtí hlavního města“ v barácích „stlučených z průmyslového odpadu, lepenkových kartónů, vraků aut a kradeného stavebního materiálu“.

Jako město H je francouzským týdeníkem L’Express označena Paříž, která podle díla The New Encyclopædia Britannica „způsobem, jenž nebyl nikdy uspokojivě vysvětlen . . . po staletí vyzařovala neodolatelné kouzlo pro milióny lidí po celém světě“. Tváří v tvář velkým problémům však cosi z kouzla „veselé Paříže“ mizí.

O městě I list Time říká: „Západ je kdysi romanticky pokládal za ospalé a zasněné hlavní město starého Siamu, za ‚Benátky Východu‘; dnes nepokojné město andělů a zlatých chrámů je tím nejnovějším asijským městem, které prožilo náhlý rozmach.“ Ani andělé a chrámy nedokázaly zabránit tomu, že se Bangkok v Thajsku stal — alespoň dočasně — „světovou metropolí prostituce“.

Prozkoumat města zblízka

Před deseti lety si jeden novinář všiml, že ačkoliv velká města zdánlivě „sdílejí stejné problémy, každé z nich má své specifické rysy a také svůj charakteristický způsob, jak se snaží přežít“. V roce 1994 města dále bojují o přežití, každé svým vlastním způsobem.

Ne všichni se domnívají, že je zápas o přežití prohrán. Bývalý torontský starosta například vyjádřil optimismus slovy: „Nemyslím si, že město přestává fungovat. Má problémy, ale domnívám se, že je dokážeme vyřešit.“ Opravdu, některá města dovedla úspěšně překonat, nebo alespoň zmírnit, některé ze svých problémů. K tomu je však zapotřebí více než jen optimismu.

Novinář Eugene Linden loni v lednu napsal: „Osud světa je spjat s osudem jeho měst.“ Města utvářela náš svět v dobrém i ve zlém a utváří ho dále. Jak starověká, tak moderní města na nás rovněž zapůsobila osobně — možná více, než si vůbec myslíme. Proto je přežití měst úzce spjato s naším přežitím.

Bližší zkoumání měst tedy nemá za cíl jenom rozšířit všeobecné znalosti. Důležitější je, že nás to burcuje vzhledem k povážlivé situaci, ve které se nyní nalézá svět jako takový. Dovolte nám, abychom se pokusili „Prozkoumat města zblízka“. Doufáme, že tato šestidílná série v časopise Probuďte se! naše čtenáře zaujme, povznese a povzbudí. Přes velké světové problémy — jasně patrné v boji našich měst o přežití — existuje naděje!

[Praporek na straně 6]

„Osud tohoto světa je spjat s osudem jeho měst.“ — Spisovatel Eugene Linden

[Obrázek na straně 7]

Cestovat z jednoho města do druhého je možná snadné, ale není snadné řešit problémy těchto měst

‚Na cestě všemi městy‘

KDYŽ byl na zemi Ježíš Kristus, „vydal se na cestu všemi městy a vesnicemi, vyučoval v jejich synagógách a kázal dobrou zprávu o království“. (Matouš 9:35) Podobně také lidé, kteří toužili následovat Ježíšovy šlépěje, byli vyzýváni, aby kázali v městech světa. Měli se setkávat s problémy, které jsou ve všech městech zcela běžné, a museli se s nimi vyrovnávat.

Přehled historie měst nám poskytuje obraz vzestupů a pádů během tisíciletí existence lidstva a také radostí i úzkostí v lidském snažení dosáhnout štěstí. Nezaujatý pohled na města nás utvrzuje v tom, že celá lidská rasa je jednou rodinou, která stojí před společnými problémy. Dnes by neměl existovat žádný důvod pro nacionalistickou hrdost či rasové předsudky.

Žel, mnozí lidé toho o městech mnoho neví, a dokonce ani neví, kde některá města leží. V polovině osmdesátých let byli někteří američtí studenti na univerzitě požádáni, aby určili, kde leží některá města. Někteří studenti řekli, že Dublin (Irsko) leží ve Spojených státech a Lima (Peru) v Itálii.

Test, který byl proveden několik let předtím na jedné další univerzitě, ukázal, že téměř polovina studentů nedokázala na mapě světa najít Londýn. Někteří jej umístili na Island, jiní do kontinentální Evropy. Profesor, který testy prováděl, si stěžoval, že čtyřicet dva procent studentů vůbec nedokázalo najít Londýn. Ještě více zarážející je, že osm procent studentů nedokázalo určit, kde leží to americké město, v němž se test prováděl!

Američané zjevně nejsou jedinými, kdo je slabý v zeměpise. Koncem osmdesátých let byl proveden test u studentů deseti národností. Nejlepší byli studenti ze Švédska, a Američané byli v pořadí šestí. Akademie věd bývalého Sovětského svazu zjistila, že třináct procent studentů, kteří se účastnili průzkumu, nedovedlo najít na mapě světa dokonce ani svou vlastní zemi. Člen akademie Vladimír Andrijenkov rozpačitě řekl: „Výsledky jsou neuvěřitelné.“

Jak je to s vámi? Jaké jsou vaše zeměpisné znalosti obecně, a zvláště znalosti ohledně měst? Co kdybyste si to vyzkoušeli pomocí testu na straně 10? Můžete se dovědět mnoho zajímavých skutečností tím, že zkusíte „Prozkoumat města zblízka“.

V příštím vydání Probuďte se! se podíváme blíže na pět měst. Jsou to města zvláštního typu, který lidé po celá tisíciletí vůbec neznali. Odhaduje se však, že na přelomu století bude takových měst nejméně dvacet. Více než polovina z nich bude v Asii. Jaký typ města to je?

[Rámeček na straně 10 a 11]

Dovedete určit město?

Přiřaďte následující popisy k příslušnému městu.

1. Nejvýše položené hlavní město na světě.

2. Největší město v nejlidnatější zemi světa.

3. Oficiální, i když zřídka používané jméno tohoto města se skládá ze dvaceti sedmi slov, kde první část má podobný význam jako Los Angeles; město leží ve středu oblasti, kde se pěstuje rýže. Je zde přes čtyři sta buddhistických chrámů.

4. Město má hustotu obyvatel, která — s výjimkou čtyř dalších měst — je dvojnásobně vyšší než v kterémkoli jiném městě na světě.

5. Při katastrofě v roce 1976 město přišlo o čtvrt miliónu obyvatel.

6. Město je centrem textilní oblasti jednoho státu, a proto hrálo hlavní úlohu v průmyslové revoluci.

7. Kdysi se pokládalo za jedno z nejšpinavějších evropských měst; dnes je světově proslulé parfémovanou vodou, která nese jeho jméno.

8. V tomto asijském přístavním městě se mluví skoro šedesáti jazyky. Od roku 1833 do roku 1912 bylo hlavním městem země.

9. Dlouho plánované město na objednávku se stalo skutečností v roce 1960.

10. Co do plochy jedno z největších měst světa, ležící na konci stokilometrového fjordu.

11. Město bylo téměř úplně zničeno při zemětřesení v roce 1755; ze všech hlavních měst zemí Evropského společenství jsou zde nejnižší životní náklady.

12. Oficiálně bylo vytvořeno v roce 1873, kdy se spojily nejen obce na obou stranách Dunaje, ale také jejich jména.

13. Portugalští cestovatelé omylem pokládali záliv za ústí řeky, a proto dali městu jméno, které dnes nese.

14. Město bylo založeno v roce 1788 jako trestanecká kolonie a je to jedno z nejjižněji položených měst této velikosti na světě.

15. Město má hluboké náboženské kořeny, proslulo svou neobvyklou politickou čajovou aférou.

16. V roce 1850 ho král Kamehameha III. prohlásil za hlavní město svého království; jméno města znamená „chráněný záliv“ a protože má po celý rok stálé klima, je vyhledáváno turisty.

17. Někdy se mu říká větrné město a kdysi bylo téměř zničeno ohněm; dnes se honosí nejvyšší budovou světa.

18. Před rokem 1966 se město jmenovalo Léopoldville.

19. Toto město pochází z doby, kdy žil jeden z nejvěhlasnějších řeckých vládců, a badatelé Bible ho mají v povědomí jako místo, kde byl proveden nejznámější překlad Hebrejských písem do řečtiny.

20. Město se rychle rozrostlo, když bylo nedaleko něho objeveno zlato, a je jedinečné tím, že je jediným tak velkým městem na světě, které neleží na břehu moře, jezera ani řeky.

Alexandrie, Egypt

Bangkok, Thajsko

Boston, USA

Brasília, Brazílie

Budapešť, Maďarsko

Kalkata, Indie

Chicago, USA

Kolín nad Rýnem, Německo

Hongkong

Honolulu, Havaj, USA

Johannesburg, Jihoafrická republika

Kinshasa, Zair

La Paz, Bolívie

Lisabon, Portugalsko

Manchester, Anglie

Oslo, Norsko

Rio de Janeiro, Brazílie

Šanghaj, Čína

Sydney, Austrálie

Tchang Šan, Čína

[Rámeček na straně 11 a 12]

Odpovědi:

1. La Paz je město, které leží v nadmořské výšce 3250 až 4100 metrů nad hladinou moře a založili je Španělé v roce 1548.

2. „Šanghaj“ znamená „na moři“ a kromě toho, že je jedním z největších světových přístavů, je také střediskem vysokoškolského vzdělávání a vědeckého výzkumu.

3. První část oficiálního jména Bangkoku je Krungthep, což znamená „město andělů“; španělsky „Los Angeles“ znamená „andělé“. Když v Bangkoku rozšiřovali silniční síť, zasypali většinu průplavů, aby mohli udělat silnice.

4. V Hongkongu na čtvereční kilometr připadá 96 000 obyvatel, další v pořadí je Lagos v Nigérii (55 000); Dháka v Bagladéši (53 000); Jakarta v Indonésii (50 000) a Bombaj v Indii (49 000).

5. V roce 1976 postihlo Čínu jedno z nejhorších zemětřesení v novodobých dějinách. Mělo sílu 7,8 Richterovy stupnice. Tchang Šan byl téměř srovnán se zemí; zahynulo nejméně 240 000 lidí.

6. Manchester, ležící asi 240 kilometrů severně od Londýna, se v letech 1821 až 1831 stával průmyslovým centrem tak překotně, že počet jeho obyvatel stoupl o čtyřicet pět procent.

7. Na začátku devatenáctého století byl Kolín nad Rýnem údajně jedním ze tří nejšpinavějších měst na světě — což byla Kalkata, Istambul a Kolín nad Rýnem —, proto si francouzští vojáci, kteří zde byli umístěni, „dávali na obličej kapesníky namočené v kolínské vodě, aby tak potlačili zápach z moče, který se šířil městem“. — Kölner Stadt-Anzeiger

8. Kalkata je třetí největší město v Indii a místo něho se stalo hlavním městem Nové Dillí.

9. V roce 1789 byl předložen návrh, v roce 1891 byl začleněn do ústavy a v roce 1960 se myšlenka mít hlavní město ve vnitrozemí Brazílie stala skutečností v podobě města Brasília. Skutečnost, že se město začalo stavět na volném prostranství, poskytla ojedinělou možnost provést projekt, v němž je „celé město účelně organizováno ve smyslu prostorového uspořádání, architektury a bydlení lidí.“ — Encyclopædia Britannica.

10. Oslo, hlavní město Norska, zabírá plochu 453 čtverečních kilometrů. Značnou část z ní tvoří zalesněné kopce a jezera.

11. Dopoledne 1. listopadu 1755 byl Lisabon zničen jedním z největších zaznamenaných zemětřesení. Zahynulo kolem 30 000 lidí — kostely byly plné, protože se slavil svátek Všech svatých.

12. V roce 1873 město Pešť na východní straně Dunaje a Budín spolu s Óbudou ležící na západní straně řeky a Margaretin ostrov se oficiálně spojily v Budapešť. Je to jedno z nejpřitažlivějších evropských měst, kdysi známé jako Královna na Dunaji.

13. Rio de Janeiro je kombinace portugalských slov pro „řeku“ a „leden“ — protože cestovatelé sem dorazili 1. ledna 1502.

14. V lednu 1788 přijelo asi 750 britských odsouzenců a vytvořilo základ trestanecké kolonie; dnešní Sydney je nejstarší a největší australské město.

15. Po tři staletí bylo málo měst, která by ovlivňovala život ve Spojených státech více než Boston. Byl založen puritány prchajícími z Evropy při náboženském pronásledování. V roce 1773 se jeho obyvatelé podíleli na vzniku americké revoluce, když převlečeni za Indiány vysypali tři lodní náklady čaje do bostonského přístavu jako protest proti tomu, že musí platit daně Británii, ačkoliv nemají zastoupení v britské vládě.

16. Honolulu bylo původně základnou obchodníků se santálovým dřevem a velrybářů, postupně bylo obsazeno Rusy, Brity a Francouzi a nakonec bylo vráceno králi Kamehamehaovi III. V roce 1850 král prohlásil Honolulu za hlavní město svého království. Havajské ostrovy se staly v roce 1900 americkým územím a v roce 1959 získaly postavení státu.

17. Někteří lidé označují Chicago za typické americké město, na kterém lze vidět všechno, co je v zemi nejlepší a nejhorší. Střed města byl v roce 1871 zničen ohněm, údajně když kráva paní O’Learyové v chlévě kopla do lucerny. Dvě stě padesát lidí zemřelo a 90 000 jich zůstalo bez přístřeší. Chicagský mrakodrap Sears Tower, který má 443 metrů, je nejvyšší budovou na světě.

18. Léopoldville, pojmenované po belgickém králi Leopoldovi II., se po zániku Belgického Konga stalo hlavním městem Republiky Kongo. V roce 1971 se jméno země změnilo na Zair; v roce 1966 bylo hlavní město přejmenováno na Kinshasa.

19. Alexandrie odvozuje své jméno od Alexandra Velikého, který v roce 332 př. n. l. dal příkaz k vybudování města. Po necelých sto letech Židé, kteří se zde usadili — pravděpodobně za vlády Ptolemaia (II.) Filadelfa (285–246 př. n. l.) —, začali překládat Hebrejská písma do řečtiny, a vznikla tak Septuaginta.

20. Johannesburg neleží na pobřeží, u jezera, ani u řeky; získal statut velkého města díky objevu zlata v roce 1886. Rozrostl se ze 2000 obyvatel v roce 1887 a 120 000 v roce 1899 na dnešních více než 1,7 miliónu.

[Mapa na straně 8 a 9]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

[Obrázek na straně 8]

Rio de Janeiro, Brazílie

[Obrázek na straně 9]

Bangkok, Thajsko

[Podpisek]

Tourism Authority of Thailand

[Obrázky na straně 10]

Vlevo: Sydney, Austrálie

Dole: La Paz, Bolívie

[Obrázek na straně 11]

Šanghaj, Čína

[Obrázky na straně 12]

Vlevo: Honolulu, Havaj

Vpravo: Hongkong