Mezi těmi, kdo se přestěhovali, byli Harold a Anne Zimmermanovi. Předtím již sloužili jako učitelé-misionáři v Etiopii. Avšak v roce 1959, kdy dokončovali přípravy na stěhování ze Spojených států do Kolumbie, kde se chtěli podílet na šíření poselství o Království, vychovávali čtyři děti ve stáří od pěti měsíců do pěti let. Harold jel napřed hledat práci. Když do země přijel, znepokojily ho místní zprávy. Probíhala nevyhlášená občanská válka a ve vnitrozemí se hromadně zabíjelo. ‚Opravdu chci přivést rodinu do takovýchto poměrů?‘ zeptal se sám sebe. Hledal v paměti nějaký příklad, kterým by se mohl řídit, nebo nějakou zásadu z Bible. Vybavila se mu biblická zpráva o bázlivých zvědech, kteří donesli zpět do izraelského tábora špatnou zprávu o Zaslíbené zemi. (4. Mojž. 13:25–14:4, 11) Bylo to jasné; nechtěl se jim podobat! Ihned zařídil, aby přijela rodina. Potřebnou světskou práci nenašel, dokud se jejich prostředky neztenčily na pouhé tři dolary, ale co bylo skutečně nutné, to měli. Množství práce, které musel vykonávat, aby uživil rodinu, se během let měnilo, vždy se však snažil udržet zájmy Království na prvním místě. Když se vydali do Kolumbie, bylo tam asi 1 400 svědků. Jaký úžasný vzrůst od té doby viděli!

[Obrázek na straně 469]

Mezi tisíci svědků, kteří se přestěhovali do jiných zemí, aby sloužili, kde je větší potřeba, byla například rodina Harolda a Anne Zimmermanových s jejich čtyřmi malými dětmi (Kolumbie)