Kromě původní frýžské populace zde byli také Řekové a Židé. (Srovnej Kol 3:11.) Původní Frýgové projevovali silný sklon ke spiritistickému fanatismu, Řekové se oddávali ve velké míře bádání a filozofickým debatám a Židé prosazovali mojžíšský Zákon s jeho požadavky na jídlo a na sabat. O všech těchto postojích Pavel pojednal ve svém dopise koloskému sboru. (Kol 2:4, 8, 16, 18, 20–23)

Vyvracení falešných názorů. Falešní učitelé v Kolosech pěstovali podvodnou filozofii. Kladli důraz na zachovávání mojžíšského Zákona. Vybízeli také k askezi. Apoštol koloské křesťany varoval, aby dávali pozor a nikdo je neodvedl „jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice, podle základních věcí světa, a ne podle Krista“. (Kol 2:8) Pavel své spoluvěřící také vybízel, aby nesoudili jeden druhého v jídle a pití „nebo s ohledem na nějaký svátek nebo zachovávání novoluní či sabatu; ty věci jsou totiž stínem budoucích věcí, ale skutečnost patří Kristu“. (Kol 2:16, 17) Apoštol ukazuje, co vlastně je ta zdánlivá pokora a okázalá askeze, když říká: „Právě tyto věci vlastní vskutku zdání moudrosti v dobrovolně přijatém způsobu uctívání a zdánlivé pokoře, krutém zacházení s tělem; ale nemají hodnotu v boji proti uspokojování těla.“ (Kol 2:20–23)

Pavel zdůrazňuje Kristovo nadřazené postavení, jež dal Kristu Bůh. (Kol 1:13–20) Tato pravda je v protikladu k pohanským filozofiím, židovské tradici a jinému zvyku — „způsobu uctívání andělů“. (Kol 2:18) Písmo neříká zda ti, kdo se na uvedeném způsobu uctívání podíleli, skutečně tyto duchovní bytosti uctívali, anebo zda předstírali formu uctívání, o níž předpokládali, že ji provádějí andělé — a mysleli si, že tím dosáhnou stejného zbožného postoje, jaký mají andělé.