Důvěřuj Jehovovi, ‚Bohu veškeré útěchy‘

„Požehnaný buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy.“ (2. KOR. 1:3)

1. Co potřebuje každý člověk?

KAŽDÝ člověk čas od času potřebuje utěšit. Dává to najevo už malé miminko — pláče, protože možná chce vzít do náruče nebo má hlad. A po útěše toužíme, i když jsme dospělí, a to zvláště pokud se dostaneme do nějaké náročné situace.

2. O čem Jehova ujišťuje ty, kdo mu důvěřují?

² Určitou míru útěchy nám často mohou poskytnout členové rodiny nebo přátelé. Někdy nás však žádný člověk utěšit nemůže. Ten jediný, kdo nám může pomoci, ať už zažíváme jakoukoli tíseň, je Bůh. V jeho Slově čteme: „Jehova je blízko všech, kdo ho vzývají, . . . a jejich volání o pomoc uslyší.“ (Žalm 145:18, 19) A na jiném místě je uvedeno, že „Jehovovy oči jsou upřeny na spravedlivé a jeho uši jsou obráceny k jejich volání o pomoc“. (Žalm 34:15) Pokud nám ale má Bůh pomoci a utěšit nás, musíme mu důvěřovat. Žalmista David napsal: „Jehova se stane bezpečnou výšinou pro každého zdrceného, bezpečnou výšinou v časech tísně. A ti, kdo znají tvé jméno, budou v tebe důvěřovat, neboť, Jehovo, jistě neopustíš ty, kdo tě hledají.“ (Žalm 9:9, 10)

3. Co Ježíš řekl, aby zdůraznil, jak velkou lásku má Jehova ke svým služebníkům?

³ Jehova má ke svým služebníkům velmi vřelý vztah. Jasně to vyjádřil Ježíš, když řekl: „Což se neprodává pět vrabců za dvě mince malé hodnoty? Přesto ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ale i vlasy na vaší hlavě jsou všechny spočteny. Nemějte strach; jste cennější než mnoho vrabců.“ (Luk. 12:6, 7) A sám Jehova prostřednictvím proroka Jeremjáše izraelský národ ujistil: „Zamiloval jsem si tě láskou na neurčitý čas. Proto jsem tě přitahoval milující laskavostí.“ (Jer. 31:3)

4. Proč můžeme plně důvěřovat tomu, že Jehova své sliby splní?

⁴ Pokud důvěřujeme Jehovovi a spoléháme na to, že splní své sliby, může to pro nás být v tísnivé situaci skutečnou útěchou. Příkladem je Jozue, který Jehovovi naprosto důvěřoval. Ke konci svého života prohlásil: „Neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Jozue 23:14) Navíc si můžeme být jisti, že i když jsme kvůli něčemu naprosto zdrceni, „Bůh je věrný“, a tak jestliže jsme my věrní jemu, nikdy nás neopustí. (Přečti 1. Korinťanům 10:13.)

5. Díky čemu můžeme utěšovat druhé?

⁵ Apoštol Pavel napsal, že Jehova je ‚Bohem veškeré útěchy‘. To znamená, že utěšuje ty, kdo jsou v tísni nebo jsou zarmouceni. (Přečti 2. Korinťanům 1:3, 4.) Náš nebeský Otec nemůže být nikým ani ničím omezen, a proto může udělat cokoli, co je zapotřebí, aby utěšil ty, kdo ho milují. Jelikož Jehova utěšuje nás, i my můžeme utěšovat své spoluvěřící, ať už jsou „v jakémkoli soužení“. Děláme to však „útěchou, jíž jsme my sami utěšováni Bohem“. Pokud je člověk v tísni, nikdo ho nemůže utěšit lépe než Jehova.

Pomoc v tísnivých situacích

6. Kdy například potřebujeme útěchu?

⁶ Útěchu potřebujeme v mnoha životních okolnostech. Příčinou největšího zármutku bývá smrt někoho blízkého, zvláště milovaného manželského partnera nebo dítěte. Útěchu potřebuje i ten, kdo se stal obětí nespravedlnosti nebo předsudků. Také chatrné zdraví, pokročilý věk, chudoba, problémy v manželství nebo zoufalé poměry ve světě mohou být příčinou toho, že člověk touží po útěše.

7. (a) Jakou útěchu potřebujeme v tísnivé situaci? (b) Co Jehova může udělat pro ty, kdo mají ‚zlomené a zdrcené‘ srdce?

⁷ V tísnivé situaci potřebujeme útěchu, která bude pozitivně působit na naše srdce, mysl i pocity a také na naše tělesné či duchovní zdraví. Zamysleme se nejprve nad srdcem. V Božím Slově čteme, že srdce může být ‚zlomené a zdrcené‘. (Žalm 51:17) Jehova určitě ví, jak nám pomoci, protože je o něm napsáno, že „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3) I za těch nejnáročnějších okolností nás Bůh může utěšit, pokud se k němu s plnou důvěrou modlíme a dodržujeme jeho přikázání. (Přečti 1. Jana 3:19–22; 5:14, 15.)

8. Jak nás Jehova utěšuje, když zažíváme duševní tíseň?

⁸ Různé zkoušky mohou vyvolávat velkou duševní tíseň, a tak potřebujeme útěchu, která zapůsobí na naši mysl. Svou vlastní silou totiž v takových zkouškách víry zpravidla nedokážeme obstát. Žalmista napsal: „Když mi v nitru přibylo mých zneklidňujících myšlenek, projevy tvé vlastní útěchy začaly laskat mou duši.“ (Žalm 94:19) A apoštol Pavel vybídl křesťany: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Fil. 4:6, 7) Když čteme Boží Slovo a když o tom, co čteme, hluboce uvažujeme, může nám to velmi pomoci s duševní tísní bojovat. (2. Tim. 3:15–17)

9. Co nám pomůže, abychom nepodlehli negativním pocitům?

⁹ Někdy býváme tak sklíčeni, že bychom mohli podlehnout negativním pocitům. Možná máme dojem, že už nejsme schopni plnit určité biblické povinnosti nebo úkoly, které v Boží organizaci máme. I tehdy nás Jehova může utěšit a pomoci nám. Uvažujme o tom, co zažil Jozue. Když byl pověřen, aby s Izraelity vytáhl proti silným nepřátelským národům, Mojžíš mu řekl: „Buď odvážný a silný, protože ty — ty uvedeš tento lid do země, o níž Jehova přísahal jejich praotcům, že jim ji dá, a sám jim ji dáš jako dědictví. A před tebou pochoduje Jehova. On sám s tebou bude stále. Ani tě neopustí ani tě zcela nezanechá. Neboj se ani se neděs.“ (5. Mojž. 31:7, 8) Jozue dokázal zvítězit nad všemi nepřáteli a obsadit Zaslíbenou zemi proto, že ho podporoval Jehova. Podobně Bůh pomohl i Mojžíšovi u Rudého moře. (2. Mojž. 14:13, 14, 29–31)

10. Co můžeme udělat pro to, aby stresující události neměly dopad na naše zdraví?

¹⁰ Stresující události mohou mít dopad i na naše tělesné zdraví. Pochopitelně nám prospívá to, že zdravě jíme, dostatečně odpočíváme, věnujeme se nějaké fyzické činnosti a dbáme na hygienu. A na naše zdraví může dobře působit, jestliže se na události, které nás v životě potkávají, díváme ve světle toho, co říká Bible. Když tedy zažíváme nějakou tíseň, pamatujme na Pavlova povzbuzující slova: „Jsme všemožně tlačeni, ale ne stísněni tak, že se nemůžeme hnout; jsme na rozpacích, ale ne naprosto bez východiska; jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách; jsme sráženi, ale ne zničeni.“ (2. Kor. 4:8, 9)

11. Co bychom měli dělat, jestliže duchovně onemocníme?

¹¹ Některé zkoušky mohou negativně ovlivnit naše duchovní zdraví. I v tom případě je Jehova schopen nám pomoci. V Bibli čteme povzbudivá slova: „Jehova dává oporu všem, kdo padají, a pozvedá všechny, kdo jsou skloněni.“ (Žalm 145:14) Jestliže duchovně onemocníme, měli bychom hledat pomoc u křesťanských starších. (Jak. 5:14, 15) Obstát ve zkoušce víry se nám podaří také díky tomu, že se upínáme k naději na věčný život. (Jan 17:3)

Jakým způsobem Bůh své služebníky utěšuje

12. Jak Jehova utěšil Abrahama?

¹² Žalmista prosil Jehovu: „Vzpomeň si na slovo ke svému sluhovi, na které jsi mě přiměl čekat. To je má útěcha v mém trápení, neboť tvůj vlastní výrok mě zachoval naživu.“ (Žalm 119:49, 50) V Bibli se píše o mnoha Božích služebnících, jimž Jehova poskytl útěchu. Například Abrahama zřejmě velmi znepokojilo, když se dozvěděl, že Jehova se rozhodl zničit Sodomu a Gomoru. Věrný patriarcha se Boha zeptal: „Skutečně smeteš spravedlivého s ničemným?“ Jehova utěšil Abrahama ujištěním, že i kdyby v Sodomě našel jen 50 spravedlivých, město ušetří. Podobnou otázku však Abraham položil Jehovovi ještě pětkrát — co kdyby spravedlivých bylo jen 45 nebo 40, 30, 20 či 10? Pokaždé Jehova Abrahama velmi trpělivě a laskavě ujistil, že v takovém případě město nezničí. Přestože na území Sodomy nebylo ani těch deset spravedlivých, Jehova zachránil Lota a jeho dcery. (1. Mojž. 18:22–32; 19:15, 16, 26)

13. Jak Hana dala najevo, že důvěřuje Jehovovi?

¹³ Hana, manželka Elkany, velmi toužila po dítěti. To, že děti neměla, ji hluboce trápilo. Modlila se kvůli tomu k Jehovovi a velekněz Eli jí řekl: „Kéž Bůh Izraele vyhoví tvé prosebné žádosti.“ To Hanu utěšilo a „její obličej již nebyl ustaraný“. (1. Sam. 1:8, 17, 18) S důvěrou nechala záležitost v Jehovových rukou. Nevěděla sice, co Jehova udělá, ale získala vnitřní klid. Za čas Jehova její modlitbu vyslyšel a Haně se narodil Samuel. (1. Sam. 1:20)

14. Proč David potřeboval útěchu a u koho ji hledal?

¹⁴ Bůh utěšil také Davida, krále starověkého Izraele. Jehova „vidí, jaké je srdce“, a tak když Davida vybral za budoucího krále, věděl, že je upřímný a zbožný. (1. Sam. 16:7; 2. Sam. 5:10) Později se však David dopustil cizoložství s Bat-šebou a ve snaze svůj hřích utajit nechal zabít jejího manžela. Když si uvědomil, jak strašného hříchu se dopustil, modlil se k Jehovovi: „Podle hojnosti projevů svého milosrdenství vymaž mé přestupky. Důkladně mě omyj od mého provinění a očisti mě i od mého hříchu. Sám totiž znám své přestupky, a můj hřích je neustále přede mnou.“ (Žalm 51:1–3) David svých hříchů hluboce litoval, a přestože následků svého jednání nebyl ušetřen, Jehova mu odpustil. (2. Sam. 12:9–12) To, že mu Jehova projevil milosrdenství, bylo pro pokorného Davida velkou útěchou.

15. Jak Jehova reagoval na modlitbu svého Syna?

¹⁵ Uvažujme také o Ježíšovi. V době své pozemské služby se dostal do mnoha náročných situací. Bůh takové zkoušky víry připustil a Ježíš, dokonalý člověk, který vždy důvěřoval Jehovovi a zastával se jeho svrchovanosti, zůstal ryzí. Krátce předtím než byl zrazen a popraven, se k Jehovovi modlil: „Ať se . . . neděje má vůle, ale tvá.“ (Luk. 22:42, 43) Pak se mu objevil anděl a posílil ho. Bůh poskytl Ježíšovi potřebnou útěchu, sílu a podporu.

16. Jakým způsobem by nás Bůh utěšil, kdyby nám hrozila smrt?

¹⁶ Pokud by nám hrozila smrt kvůli tomu, že pevně stojíme na straně Jehovy, i nás by posílil, abychom zůstali ryzí. Útěchou je pro nás také naděje na vzkříšení. Jistě se už těšíme na den, kdy smrt, jako poslední nepřítel, bude „přivedena vniveč“. (1. Kor. 15:26) Boží věrní služebníci a mnozí další lidé jsou v Jehovově dokonalé paměti a budou vzkříšeni. (Jan 5:28, 29; Sk. 24:15) Důvěra v to, že Jehova svůj slib dodrží, nám v dobách pronásledování dává útěchu a spolehlivou naději.

17. Co je pro nás útěchou, když nám zemře někdo blízký?

¹⁷ Když nám zemře někdo blízký, velkou útěchou je pro nás vědomí, že spí ve smrti a že bude vzkříšen v nádherném novém světě, kde už nebude nic, co by lidem působilo tíseň. A pro „velký zástup“ Jehovových služebníků, kteří přežijí konec tohoto ničemného systému věcí, bude velkou výsadou, že budou moci vzkříšené přivítat a vyučovat je. (Zjev. 7:9, 10)

Jehova své služebníky nikdy neopustí

18., 19. Jak Jehova utěšuje své služebníky, kteří jsou pronásledováni?

¹⁸ Mojžíš povzbudil Izraelity poetickými slovy: „Úkrytem je Bůh starodávného času, a vespod jsou paže trvající na neurčito.“ (5. Mojž. 33:27) Prorok Samuel později řekl: „Neodbočujte od následování Jehovy, a budete Jehovovi sloužit celým srdcem. . . . Jehova svůj lid neopustí kvůli svému velkému jménu.“ (1. Sam. 12:20–22) Jestliže Jehovovi věrně sloužíme, nikdy nás neopustí. Vždy nás bude podporovat.

¹⁹ V těchto kritických posledních dnech Bůh svému lidu stále poskytuje potřebnou pomoc a útěchu. V průběhu uplynulých více než sta let byly tisíce našich spoluvěřících pronásledovány a vězněny jen proto, že sloužili Jehovovi. Jejich zážitky jsou důkazem toho, že v čase zkoušek Jehova své služebníky skutečně utěšuje. Například jeden bratr z bývalého Sovětského svazu byl kvůli své víře odsouzen na 23 let. I v těžkých vězeňských podmínkách se našel způsob, jak mohl dostávat duchovní pokrm, aby z něj získával sílu a útěchu. Říká o tom: „Během té doby jsem se naučil důvěřovat Jehovovi a čerpat od něj sílu.“ (Přečti 1. Petra 5:6, 7.)

20. Proč se můžeme spolehnout na to, že nás Jehova neopustí?

²⁰ Nevíme sice, co nás ještě čeká, ale určitě nám pomůže, když budeme pamatovat na žalmistova utěšující slova: „Jehova neopustí svůj lid.“ (Žalm 94:14) Přestože každý z nás útěchu potřebuje, pamatujme na to, že my sami máme velkou výsadu utěšovat druhé. Jak to můžeme dělat? O tom bude pojednávat následující článek.

‚Utěšujme všechny truchlící‘

„Jehova mě pomazal, . . . abych utěšil všechny truchlící.“a (IZ. 61:1, 2)

1. Co Ježíš dělal pro truchlící a proč?

JEŽÍŠ KRISTUS řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) Při plnění úkolu, jenž od Boha dostal, projevoval takové nádherné vlastnosti, jaké má jeho Otec. K nim patří i velká láska k lidem. (1. Jana 4:7–10) Na jeden z projevů Boží lásky poukázal apoštol Pavel, když napsal, že Jehova je „Bůh veškeré útěchy“. (2. Kor. 1:3) Ježíš takovou lásku dával najevo tím, že jednal v souladu s proroctvím zapsaným u Izajáše. (Přečti Izajáše 61:1, 2.) Slova tohoto proroctví Ježíš přečetl v synagoze v Nazaretu a vztáhl je na sebe. (Luk. 4:16–21) Během celé své služby láskyplně utěšoval a povzbuzoval truchlící a pomáhal jim, aby získali pokoj mysli.

2., 3. Proč bychom měli utěšovat druhé?

² Každý, kdo je Ježíšovým následovníkem, ho má napodobovat, což mimo jiné znamená utěšovat druhé. (1. Kor. 11:1) Pavel řekl: „Utěšujte . . . jeden druhého a jeden druhého budujte.“ (1. Tes. 5:11) Je to důležité především proto, že všichni lidé se potýkají s ‚kritickými časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Tim. 3:1) Stále častěji se upřímní lidé po celém světě dostávají do situací, kdy jim druzí svými slovy a svým jednáním působí zármutek a bolest.

³ Jak bylo v Bibli předpovězeno, v posledních dnech tohoto ničemného systému věcí mnozí lidé ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou a milují spíše rozkoše než Boha‘. Projevy takových postojů jsou dnes horší než kdykoli dříve, protože ‚ničemové a podvodníci postupují od špatného k horšímu‘. (2. Tim. 3:2–4, 13)

4. Co můžeme říct o světových poměrech v naší době?

⁴ Dnešní poměry by nás neměly překvapovat. Boží Slovo jasně říká, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Vyjádření „celý svět“ zahrnuje politický, náboženský a obchodní systém a patří k němu také propaganda. Není pochyb o tom, že Satan Ďábel je právem označen jako „panovník světa“ a „bůh tohoto systému věcí“. (Jan 14:30; 2. Kor. 4:4) Situace ve světě se stále zhoršuje. Satan totiž zuří, protože si uvědomuje, že Jehova ho již brzy odstraní. (Zjev. 12:12) Je velkou útěchou vědět, že Satana a jeho ničemný systém Bůh zanedlouho přestane tolerovat a že sporná otázka týkající se Jehovovy svrchovanosti bude jednou provždy zodpovězena. (1. Mojž. 3. kap., Job 2. kap.)

Dobrá zpráva je kázána po celém světě

5. Jak se v těchto posledních dnech splňuje proroctví z Matouše 24:14?

⁵ V tomto náročném období lidských dějin se splňují Ježíšova slova: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) Celosvětová kazatelská činnost se stále zintenzivňuje. Přes 7 500 000 svědků Jehovových, kteří patří do více než 107 000 sborů po celém světě, káže dobrou zprávu o Božím Království, jež bylo hlavním námětem i Ježíšovy kazatelské a vyučovací činnosti. (Mat. 4:17) Dobrá zpráva přináší mnoha sklíčeným opravdovou útěchu. Svědčí o tom skutečnost, že jen v posledních dvou letech bylo pokřtěno 570 601 lidí.

6. Jak na tebe působí to, v jakém rozsahu je kázána dobrá zpráva?

⁶ Rozsah kazatelské činnosti je zřejmý zvláště z toho, že svědkové Jehovovi nyní tisknou a rozšiřují biblické publikace ve více než 500 jazycích. K tomu v celých lidských dějinách ještě nikdy nedošlo. Existence, činnost a růst pozemské části Jehovovy organizace jsou něčím skutečně výjimečným. Kdyby Jehova prostřednictvím svatého ducha své služebníky nevedl a nepomáhal jim, něco takového by ve světě pod Satanovou nadvládou bylo naprosto vyloučeno. Díky tomu, že je dobrá zpráva kázána po celé obydlené zemi, útěchu z Písma dostávají nejen naši spoluvěřící, ale i lidé, kteří dobrou zprávu o Království přijímají.

Utěšujme své spoluvěřící

7. (a) Proč nemůžeme očekávat, že Jehova už nyní odstraní všechny příčiny zármutku a trápení? (b) Jak víme, že je možné, abychom dokázali snášet pronásledování a soužení?

⁷ V tomto světě plném zkaženosti a utrpení se nevyhneme situacím, které způsobují tíseň. Nemůžeme očekávat, že Bůh už nyní odstraní všechny příčiny zármutku a trápení. Musíme počkat, dokud současný systém věcí nebude zničen. V Božím Slově je navíc předpovězeno, že budeme pronásledováni, což nám poskytuje příležitost dávat najevo, že jsme Jehovovi věrní a že se zastáváme jeho svrchovanosti. (2. Tim. 3:12) Podobně jako pomazaní křesťané ve starověké Tesalonice, i my díky pomoci a útěše od našeho nebeského Otce můžeme pronásledování a soužení snášet s vytrvalostí a neztratit víru. (Přečti 2. Tesaloničanům 1:3–5.)

8. Ze kterých biblických událostí je zřejmé, že Jehova své služebníky utěšuje?

⁸ Není pochyb o tom, že svým služebníkům Jehova poskytuje útěchu. Například když se prorok Elijáš dozvěděl, že ho královna Jezábel chce zabít, dostal strach a utekl. Dokonce si přál zemřít. Jehova ho přesto nenapomenul, ale utěšil ho a dodal mu odvahu, aby dál sloužil jako prorok. (1. Král. 19:1–21.) Skutečnost, že Jehova svůj lid utěšuje, je patrná i z toho, co zažili křesťané v prvním století našeho letopočtu. V knize Skutky čteme, že „sbor po celé Judeji, Galileji a Samaří opravdu vstoupil do pokojného období a byl budován“. A navíc, „protože [sbor] chodil v bázni před Jehovou a v útěše svatým duchem, stále se počtem množil“. (Sk. 9:31) Za to, že i nás Jehova ‚utěšuje svatým duchem‘, jsme jistě velmi vděční.

9. Co je jedním ze zdrojů útěchy?

⁹ Útěchu nám přináší také to, že poznáváme Ježíše Krista a chodíme v jeho šlépějích. Ježíš řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Mat. 11:28–30) To, že se učíme, jak laskavě Ježíš jednal s lidmi, a následujeme jeho příklad, nám pomáhá zvládat stresové situace.

10., 11. Kdo může poskytnout útěchu bratrům a sestrám ve sboru?

¹⁰ Útěchu nám poskytují i spolukřesťané. Těm, kdo se dostali do náročné životní situace, mohou pomoci například sboroví starší. Učedník Jakub napsal: „Je mezi vámi někdo [duchovně] nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí.“ K čemu to povede? „Modlitba víry prospěje churavému a Jehova ho pozvedne. Také když hřešil, bude mu odpuštěno.“ (Jak. 5:14, 15) Zdrojem útěchy mohou být i jiní členové sboru.

¹¹ Pro ženu bývá snadnější o svých těžkostech mluvit s jinou ženou. Zejména starší a zkušenější sestra může dobře poradit mladší sestře. Možná i ona podobnou situaci zažila, a když při rozhovoru s mladší sestrou dá najevo soucit, lásku a jiné vlastnosti, které jsou pro ženu typické, může ji tím velmi povzbudit. (Přečti Titovi 2:3–5.) ‚Mluvit utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším‘ by samozřejmě měli i sboroví starší a ostatní křesťané. (1. Tes. 5:14, 15) A pamatujme, že je to Bůh, kdo „nás utěšuje ve všem našem soužení, abychom byli schopni utěšovat ty, kdo jsou v jakémkoli soužení“. (2. Kor. 1:4)

12. Proč je důležité chodit na shromáždění?

¹² Velkou útěchu můžeme získat i na shromážděních, protože tam nasloucháme myšlenkám z Bible. V prvním století Jidáš a Silas „povzbudili bratry mnoha proslovy a posílili je“. (Sk. 15:32) Před začátkem shromáždění i po něm se můžeme potěšit tím, že si popovídáme s bratry a sestrami. A tak i když prožíváme nějaké trápení, neizolujme se od druhých, protože tím bychom si nepomohli. (Přísl. 18:1) Jednejme naopak v souladu s inspirovanou radou apoštola Pavla: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebr. 10:24, 25)

Získávejme útěchu z Božího Slova

13., 14. Jak můžeme čerpat útěchu z Písma?

¹³ Ať už jsme pokřtění, nebo se o Bohu a jeho záměru teprve dozvídáme, velkou útěchu můžeme čerpat z Božího Slova. Pavel uvedl: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Řím. 15:4) Svaté Písmo nás může utěšit a pomoci nám, abychom byli ‚zcela způsobilí, úplně vyzbrojení pro každé dobré dílo‘. (2. Tim. 3:16, 17) Známe pravdu o Božím záměru a máme spolehlivou naději do budoucna, a to nás v mnoha náročných situacích může posílit. Boží Slovo a biblické publikace tedy pečlivě studujme, protože nám mohou nejen poskytnout útěchu, ale také pomáhat v mnoha dalších ohledech.

¹⁴ Znamenitý příklad v tom, jak pomocí Písma lidi vyučovat a utěšovat, dal Ježíš. Například krátce po svém vzkříšení „plně otevíral Písma“ dvěma svým učedníkům. Když k nim mluvil, silně to působilo na jejich srdce. (Luk. 24:32) Ježíšovým vynikajícím vzorem se řídil apoštol Pavel, a tak i on „rozmlouval z Písem“. V Beroi jeho posluchači „přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma“. (Sk. 17:2, 10, 11) Je tedy důležité, abychom si Bibli četli denně a abychom měli užitek nejen z ní, ale i z křesťanských publikací, protože jejich účelem je přinášet nám v těchto náročných časech útěchu a naději.

Další způsoby, jak utěšovat druhé

15., 16. Jak můžeme pomáhat spoluvěřícím a utěšovat je?

¹⁵ Své spoluvěřící můžeme utěšovat i tak, že jim různými konkrétními způsoby pomáháme. Někomu letitému nebo nemocnému můžeme například zajít nakoupit nebo mu pomoci s úklidem a tím mu dát najevo, že nám na něm záleží. (Fil. 2:4) Také můžeme spoluvěřícího pochválit za jeho schopnosti a hezké vlastnosti, jako je láska, odvaha nebo věrnost.

¹⁶ Jestliže chceš utěšit nějakého zestárlého křesťana, můžeš ho navštívit a pozorně naslouchat tomu, co zažil a jak mu Jehova ve službě žehnal. Takové vyprávění povzbudí i tebe samotného. Můžete si společně číst Bibli nebo nějakou naši publikaci. Jindy si můžete projít článek, který se bude probírat při studiu Strážné věže, nebo látku, o které se bude mluvit na sborovém studiu Bible. Také se spolu můžete podívat na nějaké naše DVD nebo mu můžeš přečíst či vyprávět něco povzbuzujícího, co jsi četl v našich časopisech.

17., 18. Proč si můžeme být jisti, že nás Jehova bude podporovat a utěšovat?

¹⁷ Jestliže si všimneš, že někdo ze spoluvěřících potřebuje utěšit, můžeš se za něj modlit. (Řím. 15:30; Kol. 4:12) Když se vyrovnáváme se svými vlastními problémy a současně se snažíme utěšovat druhé, můžeme plně důvěřovat tomu, co napsal žalmista: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22) Své věrné služebníky bude Jehova vždy utěšovat a podporovat.

¹⁸ Svým ctitelům ve starověku Jehova řekl: „Já — já jsem Ten, kdo vás utěšuje.“ (Iz. 51:12) Jehova bude utěšovat i nás a bude nám žehnat v naší snaze slovy i skutky utěšovat truchlící. Ať už máme vyhlídku na život v nebi, nebo na zemi, každý z nás může čerpat útěchu ze slov, která Pavel napsal svým pomazaným spoluvěřícím: „Kéž . . . sám náš Pán Ježíš Kristus a Bůh, náš Otec, který nás miloval a dal nám věčnou útěchu a dobrou naději prostřednictvím nezasloužené laskavosti, utěší vaše srdce a upevní vás v každém dobrém skutku a slovu.“ (2. Tes. 2:16, 17)