Kde je možné najít skutečnou útěchu?

„Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista ... nás utěšuje ve všem našem soužení.“ (2. KORINTANŮM 1:3, 4)

1. Jaké okolnosti mohou způsobit, že lidé velmi potřebují útěchu?

OSLABUJÍCÍ nemoc může vyvolat pocit, že se člověku zhroutil jeho život. V důsledku zemětřesení, bouří a hladomorů přicházejí lidé o veškerý svůj majetek. Válka může lidi připravit o jejich rodinné příslušníky, může zničit jejich domov nebo je může donutit, aby s holýma rukama uprchli do bezpečí. Nespravedlnost může vyvolat dojem, že není kam se obrátit o pomoc. Ti, kdo byli nějakým takovým neštěstím postiženi, zoufale potřebují útěchu. Kde ji najít?

2. Proč je útěcha, kterou poskytuje Jehova, jedinečná?

² Útěchu se snaží poskytovat někteří jednotlivci i organizace. Lidé si váží laskavých slov. Dočasnou úlevu poskytuje humanitární pomoc. Avšak pouze Jehova, pravý Bůh, může všechny škody odčinit a může opatřit pomoc, aby k žádným takovým neštěstím již nikdy nedošlo. V Bibli se o Bohu říká: „Požehnaný buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení, abychom byli schopni utěšovat ty, kdo jsou v jakémkoli soužení, útěchou, jíž jsme my sami utěšováni Bohem.“ (2. Korinťanům 1:3, 4) Jak nás Jehova utěšuje?

Útěcha, která se dotýká kořene problémů

3. Jak se útěcha, kterou poskytuje Bůh, dotýká samotného kořene problémů lidstva?

³ V důsledku Adamova hříchu zdědila celá lidská rodina nedokonalost. Kvůli tomu vzniká bezpočet problémů, které nakonec vedou ke smrti. (Římanům 5:12) Celou situaci ještě zhoršuje skutečnost, že ‚panovníkem tohoto světa‘ je Satan Ďábel. (Jan 12:31; 1. Jana 5:19) Jehova však udělal víc než jen to, že by vyjádřil lítost nad zoufalou situací lidstva. Aby opatřil vysvobození, poslal svého jediného zplozeného Syna jako výkupné a sdělil nám, že následků Adamova hříchu můžeme být zbaveni, pokud v Božího Syna budeme projevovat víru. (Jan 3:16; 1. Jana 4:10) Bůh také předpověděl, že Ježíš Kristus, jemuž byla svěřena všechna autorita v nebi a na zemi, zničí Satana i celý jeho ničemný systém věcí. (Matouš 28:18; 1. Jana 3:8; Zjevení 6:2; 20:10)

4. (a) Co Bůh opatřil, aby posílil naši důvěru, že se splní jeho sliby ohledně vysvobození? (b) Jak nám Jehova pomáhá rozpoznat, kdy přijde vysvobození?

⁴ Aby posílil naši důvěru ve své sliby, zachoval Bůh hojnost dokladů o tom, že cokoli předpoví, to se také splní. (Jozue 23:14) Do Bible nechal zapsat, co udělal pro své služebníky, aby je vysvobodil ze situací, které byly z lidského hlediska neřešitelné. (2. Mojžíšova 14:4–31; 2. Královská 18:13–19:37) A prostřednictvím Ježíše Krista Jehova ukázal, že jeho záměrem je také uzdravit lidi z ‚kdejakého neduhu‘, a dokonce vzkřísit mrtvé. (Matouš 9:35; 11:3–6) Kdy se to všechno stane? Bible na tuto otázku odpovídá. Popisuje poslední dny tohoto starého systému věcí, po kterých budou následovat Boží nová nebesa a nová země. Tento Ježíšův popis posledních dnů odpovídá době, v níž žijeme. (Matouš 24:3–14; 2. Timoteovi 3:1–5)

Útěcha pro lidi v tísni

5. K čemu Jehova obracel pozornost, když poskytoval útěchu starověkým Izraelitům?

⁵ Z toho, jak Jehova jednal se starověkými Izraelity, se dozvídáme, jakým způsobem jim v časech tísně poskytoval útěchu. Připomínal jim, jakým je Bohem. To posilovalo jejich důvěru v jeho sliby. Jehova vedl své proroky, aby používali působivé kontrasty, když jej, pravého a živého Boha, srovnávali s modlami, které nemohou pomoci ani sobě, ani svým ctitelům. (Izajáš 41:10; 46:1; Jeremjáš 10:2–15) V poselství, které začíná slovy „Utěšujte, utěšujte můj lid“, Jehova podnítil Izajáše, aby pomocí znázornění a popisu jeho stvořitelských děl zdůraznil jeho velikost jakožto jediného pravého Boha. (Izajáš 40:1–31)

6. Co Jehova někdy sdělil ohledně doby, kdy mělo dojít k vysvobození?

⁶ Při několika příležitostech poskytl Jehova útěchu tím, že výslovně uvedl dobu — ať už blízkou nebo vzdálenou —, kdy jeho lid bude vysvobozen. Když se blížilo vysvobození Izraelitů z egyptského područí, Jehova jim řekl: „Přivedu na faraóna a Egypt ještě jednu ránu. Po ní vás pošle odtud pryč.“ (2. Mojžíšova 11:1) Když za dnů krále Jehošafata vtrhla do Judy spojenecká vojska tří národů, Jehova svému lidu řekl, že v jeho prospěch zasáhne „zítra“. (2. Paralipomenon 20:1–4, 14–17) Naproti tomu zprávu o vysvobození Židů ze zajetí v Babylónu zaznamenal Izajáš bezmála dvě stě let předem a další podrobnosti Jehova poskytl prostřednictvím Jeremjáše téměř sto let před tím, než k předpověděnému vysvobození došlo. V době, kdy se blížil čas vysvobození, tato proroctví jistě poskytovala Božím služebníkům velké povzbuzení. (Izajáš 44:26–45:3; Jeremjáš 25:11–14)

7. Co často obsahovaly sliby o vysvobození a jak to ovlivňovalo věrné lidi v Izraeli?

⁷ Významné je, že sliby, které Božímu lidu přinášely útěchu, často obsahovaly informace o Mesiášovi. (Izajáš 53:1–12) Věrní lidé, kteří prožívali mnohé zkoušky, po mnoho generací čerpali z těchto zpráv naději. U Lukáše 2:25 čteme: „Pohleďme, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon, a byl to spravedlivý a uctivý člověk, jenž čekal na útěchu Izraele [vlastně na příchod Mesiáše], a byl na něm svatý duch.“ Simeon věděl, že Písmo mluví o naději na příchod Mesiáše. Očekávání, že se tato naděje splní, formovalo jeho život. Simeon plně nerozuměl tomu, jak přesně ke splnění dojde, a uskutečnění předpověděné záchrany se osobně nedožil. Radoval se však, že rozpoznal toho, kdo se stane Božím ‚prostředkem záchrany‘. (Lukáš 2:30)

Útěcha prostřednictvím Krista

8. Proč se pomoc, kterou Ježíš poskytoval, neslučovala s představami mnoha lidí?

⁸ Když Ježíš Kristus vykonával svou pozemskou službu, neposkytl vždy lidem takovou pomoc, jakou si oni představovali. Někteří toužili po Mesiášovi, který by je osvobodil od nenáviděného římského jha. Ježíš však nesouhlasil se žádnou revolucí. Řekl jim: „Splácejte ... césarovy věci césarovi.“ (Matouš 22:21) Boží záměr se týkal něčeho mnohem důležitějšího, než bylo osvobození lidí od nadvlády nějakého politického režimu. Lidé chtěli Ježíše udělat králem, ale on o sobě řekl, že „svou duši [dá] jako výkupné výměnou za mnohé“. (Matouš 20:28; Jan 6:15) Tehdy ještě nepřišel čas, aby se ujal královské moci. Vládní autoritu měl navíc obdržet od Jehovy, a ne od nespokojeného davu.

9. (a) Jaké utěšující poselství Ježíš ohlašoval? (b) Jak Ježíš ukázal, že se jeho poselství vztahuje na situace, s nimiž se lidé osobně potýkali? (c) Pro co položil Ježíš základ svou službou?

⁹ Útěcha, kterou Ježíš přinesl, byla vyjádřena ‚dobrou zprávou o Božím království‘. To bylo poselství, které Ježíš oznamoval všude, kamkoli přišel. (Lukáš 4:43) Ukazoval, co jakožto mesiášský Vládce udělá pro lidstvo, a tím zdůrazňoval, že se toto poselství týká každodenních problémů lidí. Trpícím znovu dodal chuť k životu, když jim vrátil zrak a schopnost mluvit (Matouš 12:22; Marek 10:51, 52), když vyléčil jejich zchromlé údy (Marek 2:3–12) a když lidi ze svého národa zbavil odporných nemocí (Lukáš 5:12, 13) nebo jiných těžkých chorob. (Marek 5:25–29) Truchlícím přinesl velkou úlevu, když vzkřísil jejich mrtvé děti. (Lukáš 7:11–15; 8:49–56) Ukázal, že je schopen utišit nebezpečné bouře a nasytit velké zástupy. (Marek 4:37–41; 8:2–9) Ježíš navíc vyučoval životním zásadám, které lidem pomáhaly prakticky řešit jejich problémy a naplňovaly je nadějí na spravedlivé panství pod vládou Mesiáše. Ježíš tak během své služby utěšoval nejen ty, kdo mu tehdy s vírou naslouchali, ale položil základ i pro povzbuzení, které měli lidé čerpat v budoucích tisíciletích.

10. Co je umožněno díky Ježíšově oběti?

¹⁰ Více než šedesát let po tom, co Ježíš obětoval svůj lidský život a byl vzkříšen k životu v nebesích, apoštol Jan byl inspirován, aby napsal: „Moje děťátka, píši vám tyto věci, abyste nezhřešili. A jestliže někdo přece zhřeší, máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista, spravedlivého. A on je usmiřující obětí za naše hříchy, ne však pouze za naše, ale také za hříchy celého světa.“ (1. Jana 2:1, 2) Užitek, který přináší Ježíšova dokonalá lidská oběť, je pro nás velkou útěchou. Víme, že naše hříchy mohou být odpuštěny, že můžeme mít čisté svědomí, schválený vztah k Bohu a vyhlídku na věčný život. (Jan 14:6; Římanům 6:23; Hebrejcům 9:24–28; 1. Petra 3:21)

Svatý duch jako utěšitel

11. Jaké další opatření pro útěchu Ježíš slíbil před svou smrtí?

¹¹ Poslední večer před svou obětní smrtí Ježíš mluvil se svými apoštoly o dalším opatření, které učinil jeho nebeský Otec, aby je utěšil. Ježíš řekl: „Požádám Otce a dá vám jiného pomocníka [utěšitele, řecky pa·raʹkle·tos], aby byl s vámi navždy, ducha pravdy.“ Ježíš je ujistil: „Pomocník, svatý duch, ... vás naučí vše a připomene vám všechno, co jsem vám pověděl.“ (Jan 14:16, 17, 26) Jak je vlastně svatý duch utěšoval?

12. Jak mohli mnozí lidé získat útěchu díky tomu, že svatý duch působil na paměť Ježíšových učedníků?

¹² Ježíš své apoštoly vyučoval mnoha věcem. Na to, co s ním zažili, by apoštolové jistě nikdy nezapomněli, ale zapamatují si všechno, co Ježíš říkal? Nestane se, že kvůli jejich nedokonalé paměti budou nějaké důležité myšlenky zapomenuty? Ježíš je ujistil, že svatý duch ‚jim připomene všechno, co jim on pověděl‘. A tak asi osm let po Ježíšově smrti dokázal Matouš sepsat první evangelium, v němž zaznamenal Ježíšovo vřelé Kázání na hoře, mnoho podobenství o Království a podrobný rozbor znamení Kristovy přítomnosti. O více než padesát let později byl apoštol Jan schopen sepsat spolehlivou zprávu, která obsahovala mnoho podrobností o několika posledních dnech Ježíšova pozemského života. Tyto inspirované zprávy jsou velkým povzbuzením až dodnes.

13. Jakým způsobem svatý duch sloužil prvním křesťanům jako učitel?

¹³ Svatý duch však učedníkům nejen připomněl slova, ale učil je a vedl, aby lépe porozuměli Božímu záměru. Když byl Ježíš ještě se svými učedníky, řekl jim věci, kterým tehdy jasně nerozuměli. Podníceni svatým duchem však Jan, Petr, Jakub, Juda a Pavel později ve svým spisech vysvětlili, jak se Boží záměr dále rozvíjí. Svatý duch tak působil jako učitel a poskytoval cenné ujištění o Božím vedení.

14. Jakými způsoby svatý duch pomáhal Jehovovým služebníkům?

¹⁴ Zázračné dary ducha také pomohly objasnit, že Boží přízeň již nepatří tělesnému Izraeli, ale křesťanskému sboru. (Hebrejcům 2:4) Rovněž ovoce tohoto ducha, jež se projevovalo v životě jednotlivců, bylo důležitým rysem, podle něhož lidé mohli rozpoznat Ježíšovy pravé učedníky. (Jan 13:35; Galaťanům 5:22–24) Duch navíc členy sboru posiloval, aby byli smělými a nebojácnými svědky. (Skutky 4:31)

Pomoc v mimořádně těžkých situacích

15. (a) Do jakých těžkých situací se křesťané dostávali v minulosti i dnes? (b) Proč ti, kdo povzbuzují druhé, sami někdy potřebují povzbuzení?

¹⁵ Všichni, kdo jsou oddáni Jehovovi a jsou mu věrní, zakoušejí nějaké pronásledování. (2. Timoteovi 3:12) Mnozí křesťané se však dostali do mimořádně těžkých situací. V nové době byli někteří napadáni lůzou, vězněni nebo posíláni do koncentračních a pracovních táborů, kde panovaly nelidské podmínky. Někdy pronásledování přicházelo přímo ze strany vlády a v jiných případech úředníci nechali beztrestně řádit zločinné elementy. Křesťané se také potýkají s vážnými zdravotními problémy nebo rodinnými těžkostmi. Pod silným tlakem se může ocitnout i zralý křesťan, který soustavně pomáhá mnoha svým spoluvěřícím, aby se vyrovnali s obtížnými situacemi. Takový křesťan, který neustále povzbuzuje druhé, může sám potřebovat povzbuzení.

16. Jakou pomoc dostal ve velmi obtížné situaci David?

¹⁶ Když král Saul pronásledoval Davida, aby ho zabil, David hledal pomoc u Boha. „Bože, slyš mou modlitbu,“ prosil úpěnlivě. „Ke stínu tvých křídel se utíkám.“ (Žalm 54:2, 4; 57:1) Dostal pomoc, o kterou prosil? Ano. V té době Jehova použil proroka Gada a kněze Abjatara, aby Davidovi zprostředkovali vedení, a použil také Jonatana, Saulova syna, aby mladého Davida posílil. (1. Samuelova 22:1, 5; 23:9–13, 16–18) Jehova navíc dovolil, aby do země vpadli Filištíni, a tak Saula donutil zaměřit se na jiné věci. (1. Samuelova 23:27, 28)

17. Kam se Ježíš obrátil o pomoc, když byl v mimořádně tísnivé situaci?

¹⁷ Sám Ježíš Kristus pociťoval ke konci svého pozemského života mimořádnou tíseň. Byl si plně vědom toho, jaké světlo může jeho chování vrhnout na jméno jeho nebeského Otce, a co to může znamenat pro budoucnost celého lidstva. Úpěnlivě se modlil, a dokonce se „dostal do agónie“. Bůh se postaral o to, aby v té těžké době Ježíš dostal potřebnou podporu. (Lukáš 22:41–44)

18. Jakou útěchu dal Bůh prvním křesťanům, kteří byli krutě pronásledováni?

¹⁸ Po založení křesťanského sboru v prvním století n. l. bylo pronásledování tak zuřivé, že všichni křesťané kromě apoštolů byli nuceni opustit Jeruzalém. Muži a ženy byli doslova vyvlékáni ze svých domovů. Jakou útěchu jim Bůh opatřil? Ve svém Slově je ujistil, že mají „lepší a trvalé vlastnictví“ — neselhávající dědictví v nebesích s Kristem. (Hebrejcům 10:34; Efezanům 1:18–20) Když tito křesťané dále kázali, viděli doklady toho, že Boží duch je s nimi. To, co prožívali, pro ně bylo dalším důvodem k radosti. (Matouš 5:11, 12; Skutky 8:1–40)

19. Jak Pavel navzdory krutému pronásledování smýšlel o útěše, kterou poskytuje Bůh?

¹⁹ Časem se i Saul (Pavel), dříve krutý pronásledovatel, stal terčem pronásledování, protože přijal křesťanství. Na Kypru byl kouzelník, který se pomocí podvodů a lží snažil Pavlovi bránit ve službě. V Galácii byl Pavel kamenován tak, že téměř zemřel. (Skutky 13:8–10; 14:19) V Makedonii byl zbit pruty. (Skutky 16:22, 23) V Efezu musel čelit rozvášněnému davu. Napsal o tom: „Byli [jsme] pod krajním tlakem nad svou sílu, takže jsme si vůbec nebyli jisti dokonce svým životem. Vskutku jsme ve svém nitru cítili, že jsme přijali rozsudek smrti.“ (2. Korinťanům 1:8, 9) V témž dopise však Pavel napsal utěšující slova citovaná ve druhém odstavci tohoto článku. (2. Korinťanům 1:3, 4)

20. Nad čím se budeme zamýšlet v následujícím článku?

²⁰ Jak se my sami můžeme podílet na poskytování takové útěchy? I dnes je mnoho lidí, kteří útěchu potřebují. Možná jsou zarmouceni nějakým neštěstím, které postihlo tisíce lidí, nebo nějaké soužení prožívají sami. V následujícím článku budeme uvažovat o tom, jak takové lidi můžeme utěšit.

Utěšujme ty, kdo prožívají trápení

„Jehova mě pomazal, ... abych utěšil všechny truchlící.“ (IZAJÁŠ 61:1, 2)

1, 2. Komu bychom měli poskytovat útěchu a proč?

JEHOVA, Bůh veškeré opravdové útěchy, nás učí, abychom projevovali zájem o ty, kdo jsou postiženi nějakým neštěstím. Učí nás, abychom ‚mluvili utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším‘ a abychom utěšovali ty, kdo truchlí. (1. Tesaloničanům 5:14) Když je to potřeba, poskytujeme spoluvěřícím takovou pomoc. Lásku projevujeme také lidem, kteří nejsou členy křesťanského sboru, a to i těm, kdo k nám samotným v minulosti laskaví nebyli. (Matouš 5:43–48; Galaťanům 6:10)

² Ježíš Kristus kdysi přečetl a sám na sebe vztáhl toto prorocké pověření: „Duch Svrchovaného Pána Jehovy je na mně, protože Jehova mě pomazal, abych pověděl dobrou zprávu mírným. Poslal mě, abych ovázal lidi se zlomeným srdcem, ... abych utěšil všechny truchlící.“ (Izajáš 61:1, 2; Lukáš 4:16–19) Novodobí pomazaní křesťané si již dlouho uvědomují, že toto pověření se vztahuje i na ně, a v tomto díle se k nim s radostí připojují i „jiné ovce“. (Jan 10:16)

3. Jak bychom mohli pomoci lidem, kteří se ptají, proč Bůh připouští neštěstí?

³ Když dojde k nějaké katastrofě, lidé se často v zoufalství ptají: „Proč Bůh dopouští neštěstí?“ Bible na tuto otázku jasně odpovídá. Ale člověku, který Bibli nestudoval, může nějakou dobu trvat, než této odpovědi plně porozumí. Pomoc je možné najít v publikacích svědků Jehovových.a Některé lidi však utěšilo už to, že jim někdo nejprve ukázal v Bibli právě takové verše, jako je Izajáš 61:1, 2. Tyto verše totiž říkají, že Bůh si přeje, aby se lidem dostalo útěchy.

4. Jak v Polsku jedna sestra pomohla jisté dospívající dívce a jak vám tato zkušenost může pomoci, abyste i vy pomáhali druhým?

⁴ Útěchu potřebují lidé mladí i starší. V Polsku jedna sklíčená dívka požádala o pomoc svou přítelkyni, která je svědkem Jehovovým. Ta se jí taktně vyptávala a zjistila, že dívku trápí mnoho otázek a pochybností. ‚Proč je tolik zla? Proč lidé trpí? Proč trpí má ochrnutá sestřička? Proč mám nemocné srdce? Církev říká, že Bůh si to tak přeje. Pokud je to pravda, přestanu v Boha věřit.‘ Naše sestra se v duchu pomodlila k Jehovovi a pak řekla: „Jsem ráda, že se mě na to ptáš. Pokusím se ti pomoci.“ Potom jí vyprávěla, že jako dítě také měla mnoho nezodpovězených otázek a že jí pomohli svědkové Jehovovi. Vysvětlila jí: „Dozvěděla jsem se, že Bůh lidem utrpení nezpůsobuje. Miluje lidi a chce pro ně jen to nejlepší. Brzy způsobí na zemi velké změny. Nemoci, problémy spojené se stářím a smrt budou odstraněny a poslušní lidé budou žít navždy — přímo tady na zemi.“ Ukázala dívce slova zapsaná ve Zjevení 21:3, 4, u Joba 33:25 a u Izajáše 35:5–7 a 65:21–25. Po dlouhém rozhovoru dívka řekla s velkou úlevou: „Teď už vím, jaký má můj život smysl. Mohu za tebou zase přijít?“ S dívkou se pak dvakrát týdně vedlo biblické studium.

Útěchou, kterou dává Bůh

5. Co poskytne pravou útěchu člověku, kterému chceme dát najevo, že s ním soucítíme?

⁵ Když se snažíme někoho utěšit, jsou na místě soucitná slova. Slovy i tónem hlasu chceme sklíčenému člověku dát najevo, že s ním hluboce cítíme. Toho se však nedá dosáhnout prázdnými frázemi. Bible říká, že můžeme ‚mít naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem‘. (Římanům 15:4) To bychom měli mít na paměti. Ve vhodnou chvíli můžeme vysvětlit, co je Boží Království, a na základě Bible ukázat, jak tato vláda vyřeší současné problémy. Pak lze mluvit o tom, proč je tato naděje spolehlivá. Tímto způsobem můžeme poskytnout útěchu.

6. Co bychom měli lidem vysvětlit, aby jim útěcha z Písma přinesla plný užitek?

⁶ K tomu, aby člověk měl z nabídnuté útěchy plný užitek, potřebuje znát pravého Boha. Musí vědět, jakou osobností Bůh je a že je možné důvěřovat jeho slibům. Když se tedy snažíme pomoci někomu, kdo ještě není Jehovovým ctitelem, je dobré vysvětlit následující myšlenky. (1) Útěcha obsažená v Bibli pochází od Jehovy, pravého Boha. (2) Jehova je Všemohoucí a je Stvořitelem nebe a země. Je Bohem lásky a je hojný v milující laskavosti a pravdě. (3) Sílu vyrovnávat se s problémy můžeme obdržet tehdy, jestliže získáváme přesné poznání z Božího slova, a tím se k Bohu přibližujeme. (4) Bible obsahuje texty, které se vztahují na konkrétní zkoušky jednotlivých lidí.

7. (a) Čeho je možné dosáhnout, když zdůrazníme, že se „prostřednictvím Krista rozhojňuje útěcha“, kterou dává Bůh? (b) Jak byste mohli utěšit někoho, kdo si uvědomuje, že udělal něco špatného?

⁷ Sklíčeným lidem, kteří do určité míry znají Bibli, je možné poskytnout duchovní útěchu přečtením 2. Korinťanům 1:3–7. Je vhodné přitom zdůraznit pasáž, kde se říká, že „se také prostřednictvím Krista rozhojňuje útěcha, kterou dostáváme“. Tento text může člověku pomoci, aby si uvědomil, že Bible je zdrojem útěchy a že si zaslouží více pozornosti. Tento text pak může být základem pro případné pozdější rozhovory. Někdo má možná pocit, že trpí v důsledku svého špatného jednání. Aniž bychom takového člověka odsuzovali, mohli bychom mu říci, jaká utěšující slova jsou zapsána v 1. Jana 2:1, 2 a v Žalmu 103:11–14. Výše uvedenými způsoby tedy můžeme skutečně utěšovat druhé útěchou, kterou dává Bůh.

Když je život ztrpčován násilím a ekonomickými těžkostmi

8, 9. Jak je možné vhodně poskytnout útěchu lidem, jejichž život je ztrpčován násilím?

⁸ Život nespočetných milionů lidí je ztrpčován násilím, které se projevuje buď zločinností v jejich okolí, nebo válkou. Jak můžeme utěšit takové lidi?

⁹ Praví křesťané dávají pozor na to, aby v žádném konfliktu na světě nepodporovali — ani slovy, ani skutky — žádnou ze znepřátelených stran. (Jan 17:16) Vhodně však používají Bibli, aby ukázali, že drsné podmínky, které dnes panují, nebudou trvat navždy. Mohli by přečíst například Žalm 11:5, který ukazuje, jak se Jehova dívá na ty, kdo milují násilí, nebo poukázat na vybídku v Žalmu 37:1–4, abychom nebrali spravedlnost do vlastních rukou a neopláceli stejnou mincí, ale abychom spoléhali na Boha. Slova Žalmu 72:12–14 ukazují, jak Větší Šalomoun, Ježíš Kristus, který nyní panuje jako nebeský Král, pohlíží na nevinné lidi, kteří trpí násilím.

10. Pokud jste prožili roky válek, jak vám mohou pomoci uvedené biblické verše?

¹⁰ Někteří lidé žijí na územích, kde znepřátelené strany téměř neustále bojují o moc. Válka a její následky se pro takové lidi staly nedílnou součástí života. Jedinou naději na zlepšení vidí v tom, že by uprchli do jiné země. Většině z nich se to však nikdy nepodaří. Mnozí z těch, kdo se o to pokusí, dokonce přijdou o život. Ti, kdo se do jiné země nakonec přece jen dostanou, často zjistí, že určitých problémů se sice zbavili, ale mají zase jiné. Abychom takovým lidem pomohli vložit naději v něco spolehlivějšího, než je emigrace, můžeme použít Žalm 146:3–6. Proroctví u Matouše 24:3, 7, 14 nebo ve 2. Timoteovi 3:1–5 jim mohou pomoci, aby chápali širší souvislosti a aby porozuměli poměrům, v nichž žijí — totiž tomu, že žijeme v závěru starého systému věcí. Takové texty jako Žalm 46:1–3, 8, 9 a Izajáš 2:2–4 jim mohou pomoci, aby si uvědomili, že skutečně existuje naděje na pokojnou budoucnost.

11. Které texty poskytly útěchu jedné ženě ze západní Afriky a proč?

¹¹ V době vleklé války v západní Africe jedna žena během prudké přestřelky uprchla z domu. Její život pak byl plný strachu, zármutku a zdrcujícího zklamání. Později, když se svou rodinou žila v jiné zemi, se její manžel rozhodl spálit oddací list a poslat ji i s jejich desetiletým synem pryč, ačkoli byla těhotná. Sám se chtěl stát knězem. Když této ženě svědkové Jehovovi ukázali takové verše jako Filipanům 4:6, 7 a Žalm 55:22 a když si přečetla biblické články ze Strážné věže a Probuďte se!, konečně našla útěchu a smysl života.

12. (a) Jakou úlevu nabízí Písmo těm, kdo jsou v tíživé hospodářské situaci? (b) Jak jedna sestra, která žije v Asii, pomohla jisté zákaznici?

¹² Život mnoha milionů lidí je těžce poznamenán hroutící se ekonomikou. I to někdy bývá způsobeno válkou nebo jejími důsledky. Jindy lidé přijdou o všechny své úspory a majetek v důsledku špatné vládní politiky a také chamtivosti a nepoctivosti těch, kdo jsou u moci. A pak jsou zde také lidé, kteří vlastně nikdy žádný majetek neměli. Všichni tito lidé mohou získat útěchu, když se dozvědí, že Bůh zaručuje úlevu pro všechny, kdo v něj důvěřují, a slibuje příchod spravedlivého nového světa, v němž se lidé budou radovat z díla svých rukou. (Žalm 146:6, 7; Izajáš 65:17, 21–23; 2. Petra 3:13) Jistá sestra, která žije v jedné asijské zemi, slyšela, jak si nějaká zákaznice stěžuje na špatnou hospodářskou situaci. Sestra jí vysvětlila, že to, co se děje v jejich zemi, patří k předpověděným událostem, k nimž dochází na celém světě. Rozhovor o tom, co je zapsáno u Matouše 24:3–14 a v Žalmu 37:9–11, vedl k pravidelnému studiu Bible.

13. (a) Jak můžeme použít Bibli, abychom pomohli lidem, kteří jsou zklamáni prázdnými sliby? (b) Jak můžeme rozmlouvat s lidmi, kteří špatné poměry považují za důkaz, že Bůh neexistuje?

¹³ Když lidé celá léta trpí nebo jsou zklamáni mnoha prázdnými sliby, mohou být jako Izraelité v Egyptě, kteří nenaslouchali, „protože ztratili odvahu“. (2. Mojžíšova 6:9) V takových případech může být užitečné poukázat lidem na to, jak jim Bible může pomoci, aby se úspěšně vyrovnali se současnými problémy a aby se vyhnuli léčkám, kvůli kterým dnes mnoho lidí zbytečně strádá. (1. Timoteovi 4:8b) Někteří lidé považují svou špatnou situaci za důkaz toho, že Bůh neexistuje nebo že se o ně nezajímá. Takovým lidem byste mohli poukázat na biblické texty, které jim pomohou pochopit, že Bůh pomoc poskytuje, ale mnozí ji nepřijímají. (Izajáš 48:17, 18)

Když dojde k ničivým bouřím a zemětřesením

14, 15. Jak dali svědkové Jehovovi najevo zájem, když mnoho lidí v jejich okolí bylo otřeseno v důsledku jedné katastrofy?

¹⁴ Ničivá bouře, zemětřesení, požár nebo nějaký výbuch — to vše může znamenat katastrofu. Ti, kdo přežili, jsou přemoženi zármutkem. Jak je možné je utěšit?

¹⁵ Lidé potřebují vědět, že se o ně někdo zajímá. Když v jisté zemi došlo k teroristickému útoku, mnoho lidí bylo v naprostém šoku. Mnozí z nich ztratili členy rodiny, živitele a přátele. Někteří přišli o zaměstnání a naprosto ztratili pocit bezpečí, který snad předtím měli. Svědkové Jehovovi se v té době snažili pomáhat lidem ve svém okolí. Těm, kdo utrpěli těžkou ztrátu, vyjadřovali své soucítění a ukazovali jim utěšující slova z Bible. Mnozí si takového zájmu velmi vážili.

16. Proč byla kazatelská služba svědků Jehovových v jedné oblasti v Salvadoru velmi účinná, když tam došlo ke katastrofě?

¹⁶ V roce 2001 došlo v Salvadoru k silnému zemětřesení. Následná lavina bahna pohřbila mnoho lidí. Zahynul i pětadvacetiletý syn jedné ženy, která je svědkem Jehovovým, a také dvě sestry jeho snoubenky. Matka tohoto mladého muže a jeho snoubenka se hned začaly věnovat kazatelské službě. Mnozí lidé jim řekli, že ty, kdo zemřeli, si vzal Bůh nebo že to byla Boží vůle. Sestry citovaly Přísloví 10:22 a ukázaly, že Bůh si nepřeje, aby lidé prožívali bolest. Četly i text z Římanům 5:12, který vysvětluje, že smrt přišla skrze hřích člověka, a ne z Boží vůle. Sestry také poukazovaly na poselství útěchy v Žalmu 34:18, Žalmu 37:29, u Izajáše 25:8 a ve Zjevení 21:3, 4. Lidé ochotně naslouchali, zejména proto, že při katastrofě obě ženy samy ztratily své blízké. Bylo zahájeno mnoho biblických studií.

17. V jakých směrech můžeme pomáhat, když dojde ke katastrofě?

¹⁷ Když dojde ke katastrofě, můžeme narazit na někoho, kdo okamžitě potřebuje praktickou pomoc. Možná budeme muset zavolat lékaře, pomoci postiženému dostat se do nemocnice nebo udělat vše potřebné pro to, abychom zajistili jídlo a přístřeší. Při jedné takové katastrofě, ke které v roce 1998 došlo v Itálii, jistý novinář napsal, že svědkové Jehovovi „jednají praktickým způsobem, pomáhají těm, kdo jsou postiženi, a nestarají se o to, ke kterému náboženství postižení lidé patří“. Události, k nimž podle proroctví dochází v posledních dnech, působí v některých územích velké utrpení. Na takových místech svědkové Jehovovi poukazují na biblická proroctví a utěšují lidi biblickým slibem, že Boží Království přinese lidstvu skutečné bezpečí. (Přísloví 1:33; Micheáš 4:4)

Když došlo k úmrtí v rodině

18–20. Co byste mohli říci nebo udělat, abyste poskytli útěchu člověku, kterému zemřel někdo z jeho příbuzných?

¹⁸ Každý den miliony lidí truchlí nad smrtí někoho milovaného. S takovými lidmi se můžete setkat v kazatelské službě i kdekoli jinde. Co můžete říct nebo udělat, abyste jim poskytli útěchu?

¹⁹ Je ten člověk silně citově rozrušen? Jsou v domě truchlící příbuzní? Možná byste toho chtěli říct hodně, ale je důležité uplatnit zdravý úsudek. (Kazatel 3:1, 7) Bude možná vhodné, když pozůstalému vyjádříte soustrast, zanecháte mu vhodnou biblickou literaturu (brožuru, časopis nebo traktát) a po několika dnech jej navštívíte znovu, abyste zjistili, zda mu dále můžete nějak pomoci. Až to bude vhodné, nabídněte dotyčnému, že byste mu sdělili několik povzbuzujících myšlenek z Bible. To může mít uklidňující a uzdravující vliv. (Přísloví 16:24; 25:11) Křísit mrtvé, tak jako to dělal Ježíš, nedokážete. Můžete však ukázat, co o stavu mrtvých říká Bible, i když se v tuto chvíli zřejmě nebudete snažit vyvracet nesprávné názory. (Žalm 146:4; Kazatel 9:5, 10; Ezekiel 18:4) Společně si můžete přečíst biblické sliby o vzkříšení. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Můžete vysvětlit, co tyto sliby znamenají, a možná přitom použijete některou biblickou zprávu o vzkříšení. (Lukáš 8:49–56; Jan 11:39–44) Upozorněte také na vlastnosti milujícího Boha, který takovou naději dává. (Job 14:14, 15; Jan 3:16) Můžete vysvětlit, jak tyto nauky pomohly vám a proč jim věříte.

²⁰ Pozvání do sálu Království může truchlícímu pomoci, aby se seznámil s lidmi, kteří skutečně milují své bližní a kteří se umí navzájem povzbuzovat. Jedna žena ze Švédska zjistila, že právě to celý život hledala. (Jan 13:35; 1. Tesaloničanům 5:11)

21, 22. (a) Co je potřeba k tomu, abychom mohli poskytnout útěchu? (b) Jak můžeme utěšit někoho, kdo už dobře zná Písmo?

²¹ Možná, že víte o někom, kdo je zarmoucený, ať už je to člen křesťanského sboru, či nikoli, a nejste si jisti, co mu říci nebo co udělat. Řecké slovo, jež je v Bibli často překládáno jako „útěcha“, doslova znamená „pozvání k sobě“. Být opravdovým utěšitelem tedy mimo jiné znamená, že se těm, kdo jsou zarmouceni, dáme k dispozici. (Přísloví 17:17)

²² Co když člověk, kterého chceme utěšit, již ví, co Bible říká o smrti, výkupném a vzkříšení? Útěchou může být už to, že je nablízku přítel, který sdílí stejné názory. Jestliže si truchlící chce popovídat, pozorně mu naslouchejme. Nemusíme mít pocit, že máme přednést nějaký proslov. Pokud si společně čteme nějaké biblické texty, považujme je za Boží výroky, které posilují jak nás, tak truchlícího. Vyjádřeme naše společné přesvědčení, že se tyto Boží sliby zcela jistě splní. Když napodobujeme Boží soucit a dělíme se o drahocenné pravdy obsažené v Božím slově, můžeme truchlícím pomoci, aby načerpali útěchu a sílu od Jehovy, ‚Boha veškeré útěchy‘. (2. Korinťanům 1:3)

[Poznámka pod čarou]