Stává se „synem přikázání“

9, 10. Kde našli Ježíšovi rodiče Ježíše po svém návratu do Jeruzaléma a co bylo smyslem Ježíšova vyptávání?

⁹ Někteří lidé jsou nespokojení, že z období Ježíšova chlapeckého věku byla zaznamenána pouze jediná událost. Mnozí si však neuvědomují význam této události. Záznam o ní najdeme v Lukášovi 2:46, 47: „Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. Ale všichni ti, kteří mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi.“ Kittelovo dílo Theological Dictionary of the New Testament (Teologický slovník Nového zákona) ukazuje, že význam řeckého slova pro „vyptávání“ nenaznačuje, že by v tomto případě šlo o pouhou chlapeckou zvědavost. Toto slovo by se mohlo použít i v souvislosti s právním vyšetřováním nebo křížovým výslechem, dokonce i ve spojitosti se „zkoumavými, vychytralými otázkami farizeů a saduceů“, o nichž je zmínka v Markovi 10:2 a 12:18–23.

¹⁰ Tentýž slovník pokračuje: „Vzhledem k tomu, jak bývá [zmíněné slovo] použito, bychom si mohli položit otázku, zda . . . [Lukáš] 2:46 nenaznačuje spíše [Ježíšovo] úspěšné diskutování než zvědavé vyptávání chlapce. [Verš] 47 dává onomu prvnímu názoru za pravdu.“a Rotherhamův překlad 47. verše nabízí představu dramatické konfrontace: „Všichni, kteří jej slyšeli, byli z jeho porozumění a jeho odpovědí údivem bez sebe.“ V díle Word Pictures in the New Testament (Slovní obrazy v Novém zákoně) od A. Robertsona je o jejich neustálém ohromení uvedeno: „Byli zcela bez sebe, jako by jim oči vylézaly z důlků.“

11. Jak reagovala Marie s Josefem na to, co viděli a slyšeli, a co k tomu říká jeden teologický slovník?

¹¹ Když na místo konečně dorazili Ježíšovi rodiče, „žasli“. (Lukáš 2:48) A. Robertson říká, že řecké slovo, které zde bylo použito, znamená „úderem vyrazit“. Dodává, že to, co Josef a Marie spatřili, je „udeřilo“. Ježíš byl již tehdy v jistém smyslu podivuhodným učitelem. A vzhledem k této události v chrámu Kittelovo dílo tvrdí, že „Ježíš již ve svém chlapeckém věku zahájil konflikt, v němž se jeho protivníci časem budou muset vzdát“.

12. Čím se vyznačovaly Ježíšovy pozdější diskuse s náboženskými vůdci?

¹² A oni se skutečně vzdali! Po letech Ježíš takovými otázkami farizey porazil, takže se již ‚od toho dne neodvážili dále se ho vyptávat‘. (Matouš 22:41–46) I saduceové byli Ježíšem umlčeni ohledně otázky vzkříšení a „neměli odvahu položit mu jedinou otázku“. (Lukáš 20:27–40) Znalci Zákona nedopadli o mnoho lépe. Poté, co se jeden z nich pustil s Ježíšem do diskuse, „nikdo již neměl odvahu se ho vyptávat“. — Marek 12:28–34.

13. Proč byla událost v chrámě tak důležitá v Ježíšově životě a co si Ježíš patrně uvědomoval?

¹³ Proč je ta událost, kdy se Ježíš vyptával učitelů v chrámě, jedinou zaznamenanou událostí z Ježíšova chlapeckého věku? Byla totiž přelomem v Ježíšově životě. Ježíš se ve svých dvanácti letech stal podle židovské terminologie „synem přikázání“, a nesl nyní odpovědnost za to, že bude zachovávat všechna zákonná ustanovení. Když si Marie Ježíšovi stěžovala, jakou duševní tíseň jí a Josefovi způsobil, v odpovědi jejího syna byl náznak, že si uvědomuje zázračnou povahu svého narození i své budoucí mesiášské poslání. Vidíme to z Ježíšova výroku, že Bůh je v nejužším slova smyslu jeho Otcem: „Proč jste mě museli jít hledat? Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ To jsou mimochodem první Ježíšova slova, která máme zaznamenána v Bibli, a naznačují, že si Ježíš byl vědom toho, jaké předsevzetí Jehova Bůh sledoval, když jej poslal na zem. Tato událost je tedy podstatná. — Lukáš 2:48, 49.