Při veřejném čtení. Má-li naše veřejné čtení znít přirozeně, musíme vynaložit úsilí. K přirozenému čtení je zapotřebí, abys v látce, kterou budeš číst, vždy rozpoznal hlavní myšlenky a všímal si, jak jsou rozváděny. Měj je jasně na zřeteli, jinak budeš číst pouze slova. Ověř si výslovnost neznámých slov. Procvičuj si čtení nahlas, abys správně intonoval a abys vázal slova dohromady tak, že budeš jasně vyjadřovat myšlenky. Procvičuj to znovu a znovu, dokud nebudeš číst plynule. S látkou se seznam do té míry, aby — až ji budeš číst nahlas — tvé čtení znělo jako živý rozhovor. V tom spočívá přirozenost.

Někteří způsobilí bratři bývají pověřeni, aby přednesli čtený proslov na sjezdu. Ať už budeš číst Bibli nebo jinou látku, ty části, které zahrnují přímou řeč, přečti tak, aby látka zněla živě. Pokud látka obsahuje vyjádření několika postav, potom vždy přečti přímou řeč každé z nich poněkud jiným hlasem. Buď však opatrný. Nečti příliš dramaticky, nýbrž přirozeným způsobem čtení oživ.

Přirozené čtení se vyznačuje hovorovým přednesem. Nezní strojeně, nýbrž přesvědčivě.