„Cítil jsem pokojnou atmosféru“

JEDEN muž mluvící německy se rozhodl jít na sjezd uspořádaný svědky Jehovovými, aby svědky „špehoval“. Proč? Jeho cílem bylo „odhalit tuto sektu a zachránit své přátele, aby nesešli na scestí“. Poté, co sjezd navštívil, napsal svým přátelům následující dopis:

„Když jsem se blížil k místu, kde se měl sjezd konat, začal jsem pochybovat, zda jsem se nespletl. Před stadionem totiž nikdo nepostával, a na zemi nebyly žádné odpadky ani plechovky od piva. Když jsem se dostal blíž, uviděl jsem u vchodu na stadion dva muže. Pozdravili mě a nechali mě vejít.

Myslel jsem si, že uslyším, jak tam hlučí očekávané tisíce přítomných, ale byl tam naprostý klid. ‚Dobrá,‘ pomyslel jsem si, ‚na celém stadionu je pravděpodobně jen hrstka lidí.‘

Když jsem vešel dovnitř, moji pozornost okamžitě upoutala dramatizace, která právě probíhala na pódiu. Až později jsem si uvědomil, že stadion je zcela zaplněn tisíci pozorných posluchačů. Cítil jsem pokojnou atmosféru. To, co jsem ve zbytku programu sjezdu slyšel, viděl a cítil, ve mně zanechalo hluboký dojem.

Zatímco jsem se pohyboval mezi svědky, nemohl jsem si nepovšimnout laskavého výrazu v jejich šťastných tvářích. Najednou jsem nemohl potlačit myšlenku: ‚Toto je skutečně Boží lid!‘ “

Místo aby tento mladý muž ‚své přátele zachránil, aby nesešli na scestí‘, požádal je, aby s ním vedli biblické studium. A výsledek? Dnes je křesťanským starším. On i jeho rodina slouží v jednom ze sborů ve švýcarském Zugu.