Hlavní moskevský inspektor protipožární ochrany řekl: „Tento sjezd je velmi působivý. Je báječné, že tolik lidí různých národností dokáže najít společný jazyk. Udivuje mě čistota a ukázněnost vašich lidí. Pracuji na tomto stadiónu už dvacet let, ale nikdy jsem nic podobného neviděl.“

Jedna turistická průvodkyně řekla: „Když vedu skupinu, její nejednota je obvykle zjevná, jakmile opustí letiště. O svědcích Jehovových to neplatí.“ Jistá žena, která navštívila sjezd v Kyjevě, zvolala: „Jste opravdu jednotní. Jak se to liší od toho, co je za zdmi stadiónu!“

Nejoblíbenějším místem pro večerní setkávání bylo ohromné moskevské Rudé náměstí přímo za zdmi Kremlu. V předvečer sjezdu (stmívalo se až po desáté hodině) se tam stovky svědků různých ras a národností radostně objímaly. Jeden reportér Moscow Times se tam náhodou zastavil a byl zvědavý. „Koho reprezentujete?“ zeptal se. Když dostal odpověď, řekl: „Nikdy jsem na Rudém náměstí neviděl tak radostnou směsici tolika různých národností. Tak velké skupiny se zde obvykle scházejí k demonstracím nebo proto, aby proti něčemu protestovaly.“

Tisíce delegátů se sjezdovou jmenovkou, kteří se vzrušeně zdravili, objímali a snažili se spolu domluvit, na občany Moskvy i Kyjeva opravdu zapůsobily. Jeden obchodník z Íránu, který byl na návštěvě v Kyjevě, přistoupil k jednomu svědkovi ze Spojených států a řekl: „Máte něco báječného. Už vás pár dní pozoruji. Chci nějakou vaši literaturu v angličtině, abych si ji přečetl.“ Vysvětloval, že kdyby nemusel druhý den ráno odletět do Íránu, přišel by na sjezd.

Pokojská na jedné lodi zanechala svědkům lístek, kde bylo napsáno: „Zdá se mi, že jste přišli z jiné planety. Máte tolik krásy a harmonie, že přinášíte požehnání. Možná jste opravdu Boží děti. Neustále o tom přemýšlím.“