„Nebesa oznamují. . .“

Asi 150 miliónů kilometrů od místa, kde právě jsme, svítí s ohnivou září na obloze slunce. I když bylo po celá tisíciletí uctíváno jako bůh, je tento náš nádherný nebeský soused spíše svědectvím o moci svého Tvůrce, „Původce nebe a země“. (Žalm 115:15) Jeho jas a teplo jsou pro život na zemi nezbytné. A fakta, která se vědci o slunci dozvěděli, nás naplňují údivem.

Zjistilo se, že slunce vytváří nesmírné množství energie. Věděli jste, že země zachycuje méně než půl miliardtiny tepla a světla, které slunce vyrobí? Tento zlomek však představuje kolosální výkon 240 000 000 000 000 koňských sil!

Jak slunce vyrábí veškerou energii? V jeho jádru je obrovská nukleární výheň, která vytváří energii tak, že každou sekundu spotřebuje 3,6 miliónu tun vodíku. Naštěstí pro lidstvo má slunce dostatek paliva, aby tento proces mohl probíhat po celé miliardy let.

Vědci zjistili některá fakta, která vyvolávají další otázky. Slunce například neustále vibruje, jako když se do kovového plátu udeří kladivem. Proč? Uvažujme také o dalším: Planoucí jádro slunce je jeho nejžhavější částí, a čím jsou vrstvy od jádra vzdálenější, tím jsou chladnější. Ale ve vnější vrstvě sluneční atmosféry, v koróně, dochází ke změně. Koróna má vyšší teplotu než vrstvy, které jsou žhnoucímu jádru blíže. Proč?

Dále, slunce se sice otáčí — podobně jako země —, ale různé části se otáčejí různou rychlostí. Povrch se například otáčí rychleji než vnitřní vrstvy. Proč? A jak je to možné? Pak jsou zde sluneční skvrny. Tyto skvrny na slunečním povrchu se zvětšují a zmenšují v pravidelném cyklu trvajícím 11 let. Proč se mění tak pravidelně?

O slunci se sice musíme dozvědět ještě mnoho, ale to, co již víme, nás podněcuje, abychom k jeho Stvořiteli, Jehovovi, vzhlíželi s bázní. Kdykoli vidíme slunce, připomíná se nám, že „nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou“. — Žalm 19:1.