Pozorujeme svět
Biologická umělá hmota
Umělá hmota se nyní vyrábí biologicky a jednou se možná bude pěstovat jako polní plodina. To sděluje The International Herald Tribune z Paříže. Technika výroby této nové umělé hmoty začala před šedesáti pěti lety, když jeden vědec zjistil, že určité bakterie dovedou vyrábět umělou hmotu podobnou polypropylenu. Hmota slouží bakterii jako zdroj uložené energie, srovnatelný se škrobem v rostlinách a tukem u savců. Vědci doufají, že izolací genů, které v bakterii produkují umělou hmotu, a jejich přemístěním do určitých typů rostlin budou časem pěstovat takzvané „biopolymery“ ve větším měřítku. Tato biologická umělá hmota je údajně plně obnovitelná, biologicky rozložitelná a nejedovatá.
Nečinní katolíci
Nedávná studie odhalila, že „náboženské uctívání u Francouzů pokračuje ve volném pádu“, jak píše pařížský list Le Figaro. Studie ukázala, že 82 procent francouzského obyvatelstva se sice prohlašuje za katolíky, ale jen 12 procent z nich, ponejvíc starší ženy, pravidelně chodí na bohoslužby. Navíc, 44 procent z těch, kteří se prohlašují za katolíky, říká, že jsou „nečinnými katolíky“, a 83 procent z těchto osob přiznává, že „do kostela nikdy nevkročí“. Le Figaro poznamenává, že Francouzi jsou, jak se zdá, národem nečinných katolíků. Jejich náboženská příslušnost zřejmě spíš pramení z přežívajících společenských zvyklostí, jako je křest, sňatek a pohřeb, než z činné víry.
Zvířata v Římě
Personál zoologické zahrady v Římě, ozbrojený sítěmi, klecemi a speciální puškou s narkotizačními náboji, se nedávno připojil k místní policii v lovu na černého pantera. Někdo si zvíře zřejmě opatřil jako mládě a choval je doma. Noviny Corriere della Sera píší pod titulkem „Černý panter terorizuje Řím“, že dospělý zdomácnělý panter utekl a toulal se po městě. Noviny dodávají, že Římané by už na to měli být pomalu zvyklí. Za uplynulé tři roky se v ulicích Říma objevili dva lvi, dva tygři, divoký kanec, puma, levhart, klokan, šimpanz, jelen, liška, antilopa, mladý medvěd a bobr.
Ne za hotové, prosím!
Zákazníci, kteří vstoupí do výstavních síní jedné továrny na nábytek v Johannesburgu v Jižní Africe, spatří vývěsku: „Hotovost nepřijímáme. Pouze šeky a úvěrové karty.“ Podle johannesburského listu The Star majitel věří, že hotovost přitahuje násilníky a lupiče, a rozhodl se nemít v sejfu žádnou hotovost ani nepřevážet peníze do banky. Všechny obchody se tedy provádějí pouze pomocí šeků nebo úvěrových karet. I zaměstnanci dostávají svou týdenní mzdu šekem. „Pokaždé, když vešel někdo cizí, byli zneklidnění,“ říká majitel o svých zaměstnancích, „ale teď jsou klidnější, když nepoužíváme hotovost.“
Milióny potratů v Brazílii
Článek o potratu od profesora Carlose Alberta Di Franca v brazilském listu O Estado de S. Paulo uvedl, že odhad Světové zdravotnické organizace „dává Brazílii světové prvenství v potratech s více než třemi milióny potratů ročně“. V článku stojí: „Tato informace kupodivu nevyvolává žádné výrazné hnutí ve prospěch života.“ Podle profesora Di Franca Brazilci sice na jedné straně bojují za záchranu svých lesů a intenzívně pracují na snížení dětské úmrtnosti, ale na druhé straně dál doporučují legalizaci potratu.
Zrak díky zemětřesení
Čtyřiaosmdesátileté obyvatelce australského Newcastlu se přede dvěma měsíci náhle v důsledku strašného zemětřesení vrátil zrak. Tři roky viděla jen temné obrysy, ale po otřesu mohla dokonce číst noviny. Její lékař naznačuje, že šok ze zemětřesení jí možná vehnal do očí adrenalin a tak jí pomohl k obnově zraku. Noviny The West Australian citují její slova: „Prostě jsem uviděla jasně. Stalo se to jen tak, v několika sekundách. Připadalo mi, že se mi prostě oči otevřely dokořán. Ovšem že to tak nebylo, ale viděla jsem a už to tak zůstalo.“
Námezdní opice
Vzhledem k těžkému nedostatku manuálních pracovníků v Jižní Koreji použil jeden rolník blízko Soulu ke sbírání ořechů na svém statku opice. Japonský Mainichi Daily News uvedl, že dvacet zaměstnaných opic „po krátkém zácviku na statku pracovalo tak pilně, že každá udělala za den práci pěti dělníků“. Místní vládní úředníci říkají, že letos dovezou z Thajska další opice a zaměstnají je na jiných statcích. Přestože jsou v Koreji zakázáni zahraniční dělníci, pro zahraniční opice zákaz zřejmě neplatí.
Přežití dítěte
Podle bulletinu Demos Holandského demografického ústavu se denně na světě rodí v průměru 381 000 dětí. Jejich životní vyhlídky však velmi závisí na tom, kde se narodí. Japonsko se chlubí nejnižší kojeneckou úmrtností, protože v prvním roce umírá jen pět z tisíce dětí. V jiných zemích je kojenecká úmrtnost značně vyšší, třeba v Brazílii umírá do jednoho roku sedmdesát jedno z tisíce a ve východní a západní Africe sto deset z tisíce. Naděje na přežití dětí jsou horší v Afghanistánu, kde umírá 194 z tisíce dětí. Na celém světě umírá denně skoro 31 000 nemluvňat.
Padělané mince
Před čtyřmi léty razili v Japonsku zvláštní zlatou minci na památku šedesáti let panování císaře Hirohita. Podle časopisu Asiaweek „vyšetřovatelé věří, že jsou nyní v oběhu nejméně sto tři tisíce padělků, některé i ve sklepeních Japonské banky, nejvyšší peněžní autority. Úřední místa to považují za nejhorší případ podělatelství tohoto století v zemi.“ Pravé i padělané mince obsahují dvacet gramů čtyřiadvacetikarátového zlata. Při současné ceně zlata mají hodnotu asi 270 dolarů. Ale když vezmeme v úvahu vyraženou hodnotu mince 100 000 jenů (690 dolarů), staly se padělky podle Asiaweek „rychlou cestou, jak prodat zlato za dvojnásobek kupní ceny“.