Malinda, o které zde byla zmínka, měla jednoho souseda, který pro ni byl jakoby dědečkem. Ten k nim domů pravidelně přinášel časopisy Strážná věž a Probuďte se! Malinda na něho s láskou vzpomíná a říká: „Nejvíce na mě působilo to, že můj soused neslavil žádné svátky. To pro mě bylo důležité, protože při svátku Všech svatých a při jiných svátcích bylo v kultu, k němuž patřili moji rodiče, zvykem provádět různé rituály.“ Když o deset let později jedna přítelkyně pozvala Malindu na křesťanské shromáždění v sále Království svědků Jehovových, Malinda si na tohoto souseda vzpomněla a ochotně pozvání přijala. Pomohlo jí to hledat pravdu.

Také Malinda se ptá starších na radu, když stojí před nějakým důležitým životním rozhodnutím. Když bojuje s pocitem zoufalství a méněcennosti, který v ní vznikl již dávno v dětství, shledává, že pro ni jsou neocenitelnou pomocí různé články, které vyšly v časopisech Strážná věž a Probuďte se! Malinda říká: „Někdy mě v některém článku osloví jen odstavec nebo věta — je to jen takové malé sousto. Asi před devíti lety jsem si začala takové články ukládat do kroužkového bloku, abych je měla snadno k dispozici.“ Dnes už má kroužkové bloky tři a v nich asi 400 článků.