Starověký Izraelita David rovněž v mládí čelil zkouškám. Několik let byl nucen žít jako uprchlík a byl štván králem Saulem jako zvíře. Jeho život byl neustále v ohrožení. Při jedné příležitosti David navštívil kněze Achimeleka a požádal ho o nějaké potraviny. (1. Samuelova 21:1–7) Když se Saul dozvěděl, že Achimelek Davidovi pomohl, nařídil, aby byl popraven nejen Achimelek, ale také všichni kněží a jejich rodiny. (1. Samuelova 22:12–19) Dovedeš si představit, jaké utrpení muselo Davidovi působit vědomí, že tuto tragédii nepřímo zavinil on?

Podobně ani David v sobě neživil zášť ke králi Saulovi. Dvakrát měl příležitost Saula usmrtit. Když však na Davida jeho muži naléhali, aby to udělal, řekl: „Z Jehovova stanoviska je z mé strany nemyslitelné, abych učinil tu věc svému pánovi, Jehovovu pomazanému, že bych proti němu napřáhl ruku; vždyť je Jehovův pomazaný.“ David tu věc ponechal v Jehovových rukou. Svým mužům řekl: „Jakože Jehova žije, Jehova sám mu uštědří ránu; nebo přijde jeho den a bude muset zemřít, nebo půjde do bitvy a jistě bude smeten.“ Později, když král Saul a jeho syn Jonatan zemřeli, David na jejich smrt dokonce složil žalozpěv. Stejně jako Josef, ani David nedovolil, aby ho opanovala zášť. (1. Samuelova 24:3–6; 26:7–13; 2. Samuelova 1:17–27)

I David v době, kdy žil jako psanec, využil své okolnosti co nejlépe. Když přebýval v pustině Paran, on a jeho muži chránili Nabalova stáda před loupeživými tlupami. „Prokázali se být jako zeď okolo nás v noci i ve dne,“ řekl jeden z Nabalových pastýřů. (1. Samuelova 25:16) Když později David bydlel v Ciklagu, přepadal města, která patřila nepřátelům Izraele na jihu, a tak chránil hranice Judy. (1. Samuelova 27:8; 1. Paralipomenon 12:20–22)

Čekejme na Jehovu

Třetí poučení je: Nesnažme se změnit své okolnosti nebiblickými prostředky, ale čekejme na Jehovu. Učedník Jakub napsal: „Ať ... vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní a zdraví ve všech ohledech a nic vám nechybělo.“ (Jakub 1:4) Měli bychom dovolit, aby vytrvalost ‚dokončila své dílo‘ — nechat zkoušku proběhnout až do konce a nesnažit se ji rychle ukončit nějakým nebiblickým způsobem. Pak bude naše víra vyzkoušena a zdokonalena, a vyjde najevo její upevňující síla. Josef a David tento druh vytrvalosti měli. Nesnažili se vymyslet nějaké řešení, kterým by si mohli přivodit Jehovovu nelibost. Namísto toho se snažili svou situaci co nejlépe využít. Čekali na Jehovu a za odměnu obdrželi nesmírné požehnání. Jehova Josefovým i Davidovým prostřednictvím osvobozoval a vedl svůj lid. (1. Mojžíšova 41:39–41; 45:5; 2. Samuelova 5:4, 5)

Jehova tě podpoří

Když budeme rozjímat o tom, jak se v biblických dobách Josef, David a další úspěšně vyrovnávali se zklamáním a obtížnými situacemi, může to na nás mít prospěšný vliv. Jejich příběhy jsou sice v Bibli vylíčeny na pouhých několika stránkách, ale jejich zkoušky trvaly mnoho let. Ptej se sám sebe: ‚Jak se tito Boží služebníci vyrovnali se svými okolnostmi? Jak si uchovali radost? Jaké vlastnosti v sobě museli rozvinout?‘