Milosrdenství projevené hříšníkům

8, 9. Jak Bůh projevil milosrdenství Davidovi po jeho hříchu s Bat-šebou?

⁸ Uvažujme o tom, co se stalo, když prorok Natan pokáral starověkého izraelského krále Davida za jeho cizoložný vztah s Bat-šebou. Kajícný David se modlil: „Projev mi přízeň, Bože, podle své milující laskavosti. Podle hojnosti projevů svého milosrdenství vymaž mé přestupky. Důkladně mě omyj od mého provinění a očisti mě i od mého hříchu. Sám totiž znám své přestupky, a můj hřích je neustále přede mnou. Proti tobě, tobě samému jsem zhřešil, a učinil jsem, co je špatné v tvých očích.“ (Žalm 51:1–4)

⁹ David svého činu ze srdce litoval. Jehova mu odpustil a trest, který Davida a Bat-šebu postihl, byl mírnější, než jaký si po právu zasloužili. Podle mojžíšského Zákona měli být totiž oba usmrceni. (5. Mojžíšova 22:22) I když se bolestným následkům svého hříchu zcela nevyhnuli, jejich životy byly ušetřeny. (2. Samuelova 12:13) Bůh tedy projevuje milosrdenství mimo jiné tím, že hříšníkům promíjí jejich chyby. Nicméně od vykonání přiměřeného trestu neupustí.

11. Jak Jehova projevil náležitý smysl pro právo, když jednal s Davidem po jeho hříchu s Bat-šebou?

¹¹ Nezbytným předpokladem k tomu, aby v případě Davida a Bat-šeby Jehova trest zmírnil a oni nemuseli zemřít, bylo odpuštění jejich hříchu. Izraelští soudci však k něčemu takovému neměli oprávnění. Kdyby Jehova dovolil, aby daný případ řešili oni, neměli by na vybranou a museli by Davida a Bat-šebu odsoudit k trestu smrti. Tak to vyžadoval Zákon. Kvůli své smlouvě s Davidem však chtěl Jehova zjistit, zda neexistuje nějaký důvod, na jehož základě by mohl Davidovi jeho hřích odpustit. (2. Samuelova 7:12–16) Proto se Jehova Bůh, „Soudce celé země“, který ‚zkoumá srdce‘, rozhodl řešit daný případ osobně. (1. Mojžíšova 18:25; 1. Paralipomenon 29:17) Mohl přesně číst v Davidově srdci, správně vyhodnotit upřímnost jeho pokání a odpustit mu.