Jaký užitek přináší zasvěcení se Jehovovi?

4. Co se z přátelství mezi Davidem a Jonatanem dozvídáme o důležitosti závazku?

⁴ To, že jsme zasvěceni Bohu, nebereme na lehkou váhu. Je to víc než pouhý závazek. Jaký užitek nám to ale přináší? Pro srovnání si to ukažme na mezilidských vztazích. Jedním příkladem je přátelství. Chceme-li se těšit z toho, že máme přítele, my sami musíme přijmout odpovědnost být přítelem. K tomu patří určitý závazek — člověk cítí odpovědnost něco pro přítele dělat. Jedním z nejpozoruhodnějších přátelství, o kterých čteme v Bibli, je vztah mezi Davidem a Jonatanem. Své přátelství dokonce stvrdili tím, že spolu uzavřeli smlouvu. (Přečti 1. Samuelovu 17:57; 18:1, 3.) Tak pevná přátelství jsou možná vzácná, ale většina přátelství se posiluje právě tím, že oba přátelé mají vůči sobě pocit závazku neboli odpovědnosti. (Přísl. 17:17; 18:24)

5. Co musel otrok udělat, aby měl trvalý užitek z toho, že bude patřit dobrému pánovi?

⁵ Zákon, jenž Bůh dal Izraelitům, popisoval další druh vztahu, z něhož člověk mohl mít užitek, když na sebe vzal určitý závazek. Pokud otrok chtěl mít pocit bezpečí vyplývající z toho, že bude nastálo patřit dobrému pánovi, mohl s ním uzavřít trvalou a závaznou smlouvu. Zákon uváděl: „Kdyby otrok naléhavě říkal: ‚Opravdu miluji svého pána, svou manželku a své syny; nechci vyjít jako ten, jemuž je dána volnost‘, potom ho jeho pán přivede před pravého Boha a přivede ho ke dveřím nebo ke dveřnímu sloupku; a jeho pán mu probodne ucho šídlem, a on bude jeho otrokem na neurčitý čas.“ (2. Mojž. 21:5, 6)

6, 7. (a) Jaký užitek lidem přináší to, že se k něčemu zaváží? (b) Jak vědomí závazku ovlivní náš vztah k Jehovovi?

⁶ Dalším vztahem, který se vyznačuje silným pocitem závazku, je manželství. Je to závazek vůči osobě, ne vůči pouhému slibu. Pokud spolu muž a žena žijí bez uzavření manželství, oni ani jejich děti nikdy nebudou mít pocit skutečné jistoty. Avšak dva lidé, kteří jsou k sobě vázáni počestným manželstvím, mají pádný biblický důvod k tomu, aby se případné problémy snažili s láskou řešit. (Mat. 19:5, 6; 1. Kor. 13:7, 8; Hebr. 13:4)

⁷ Lidé v biblických dobách měli užitek také ze závazných smluv týkajících se obchodních záležitostí a zaměstnání. (Mat. 20:1, 2, 8) Totéž platí i dnes. Užitek máme například z toho, že dříve než se pustíme do nějaké podnikatelské činnosti nebo než nastoupíme do zaměstnání, uzavřeme závaznou písemnou smlouvu. Jelikož závazek přispívá k posílení přátelství, manželství i pracovních vztahů, tím spíše bezvýhradné zasvěcení se Jehovovi kladně ovlivní náš vztah k němu. Podívejme se nyní na to, jaký užitek ze zasvěcení se Jehovovi Bohu měli lidé v minulosti a proč můžeme říci, že šlo o něco mnohem víc než o pouhý závazek.

Jaký užitek ze zasvěcení se Bohu měl izraelský národ?

8. Co pro Izraelity znamenalo to, že byli zasvěceni Bohu?

⁸ Izraelité se jako národ zasvětili Jehovovi, když mu dali slavnostní slib. Jehova je shromáždil u hory Sinaj a řekl jim: „Jestliže . . . budete přesně poslouchat můj hlas a skutečně budete dodržovat mou smlouvu, pak se jistě stanete mým zvláštním majetkem ze všech ostatních národů.“ Lid jednomyslně odpověděl: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“ (2. Mojž. 19:4–8) To, že Izraelité byli zasvěceni Bohu, však znamenalo mnohem víc než pouhý závazek, že budou něco dělat. Znamenalo to, že patří Jehovovi, a on s nimi jednal jako se svým „zvláštním majetkem“.

9. Jaký užitek měli Izraelité z toho, že byli zasvěceni Bohu?

⁹ Z toho, že patřili Jehovovi, měli Izraelité velký užitek. Jehova s nimi jednal věrně a staral se o ně, stejně jako se láskyplný rodič stará o své dítě. Bůh Izraelitům řekl: „Může manželka zapomenout na svého kojence, takže by nelitovala syna svého břicha? I tyto ženy mohou zapomenout, a přece já sám na tebe nezapomenu.“ (Iz. 49:15) Prostřednictvím Zákona jim Jehova poskytoval vedení, prostřednictvím proroků je povzbuzoval a prostřednictvím andělů je chránil. Žalmista napsal: „Říká své slovo Jákobovi, své předpisy a svá soudcovská rozhodnutí Izraeli. Tak neučinil žádnému jinému národu.“ (Žalm 147:19, 20; přečti Žalm 34:7, 19; 48:14) Stejně jako se Jehova staral o národ, který mu patřil v minulosti, stará se i o ty, kdo se mu zasvěcují dnes.

Zasvěcení se Bohu vede ke štěstí

16, 17. Proč zasvěcení se Jehovovi vede ke štěstí?

¹⁶ Zasvěcení se Jehovovi vede ke štěstí, protože souvisí s dáváním. Ježíš poukázal na základní pravdu, když řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Sk. 20:35) Během své pozemské služby takové štěstí plně zažíval. Jestliže to bylo potřeba, odřekl si odpočinek, jídlo i pohodlí, aby mohl druhým pomáhat najít cestu k životu. (Jan 4:34) Ježíše těšilo dělat radost svému Otci. Vyjádřil to slovy: „Vždy dělám to, co se mu líbí.“ (Jan 8:29; Přísl. 27:11)

¹⁷ Svým následovníkům také ukázal, jaký způsob života přináší skutečnou spokojenost. Řekl: „Jestliže chce někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe.“ (Mat. 16:24) Tím, že to uděláme, přiblížíme se k Jehovovi. Mohli bychom se snad svěřit do rukou někoho jiného, kdo by se o nás staral láskyplněji?

18. Proč to, že žijeme v souladu se svým zasvěcením se Jehovovi, nám přináší více štěstí než to, kdybychom svůj život věnovali něčemu nebo někomu jinému?

¹⁸ Jestliže se zasvětíme Jehovovi a pak v souladu s tím žijeme, tedy konáme jeho vůli, přináší nám to mnohem více štěstí, než kdybychom svůj život věnovali něčemu nebo někomu jinému. Mnozí lidé například věnují svůj život honbě za majetkem, ale skutečné štěstí a spokojenost nenacházejí. Avšak ti, kdo se zasvětili Jehovovi, trvalé štěstí zažívají. (Mat. 6:24) To, že máme čest být ‚Božími spolupracovníky‘, nám přináší radost, ale uvědomujeme si, že jsme se nezasvětili práci, ale našemu vděčnému Bohu. (1. Kor. 3:9) Nikdo si naší obětavosti neváží víc než on. Svým věrným služebníkům dokonce vrátí mládí, aby se z jeho péče mohli radovat navždy. (Job 33:25; přečti Hebrejcům 6:10)

19. Jakou výsadu mají ti, kdo se zasvětili Jehovovi?

¹⁹ Tím, že jsme svůj život zasvětili Jehovovi, získali jsme k němu blízký vztah. Bible říká: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jak. 4:8; Žalm 25:14)