Aiolo je pro Jehovův lid jako přístav obklíčený uctíváním démonů. Když vyhlédneš z vesnice, uvidíš mnoho míst, která jsou posvátnou půdou: husté křoviny na temeni kopců s úbočími upravenými tak, aby se rozlišila posvátná půda od obyčejného území. Kněz tam obětuje bohům vepře. Část obětí sní kněz a někdy i jiní muži. Žádná žena však pod trestem smrti nesmí jíst něco z oběti nebo se podílet na vlastním předkládání obětí, přestože má hlavní podíl na vykrmování vepřů. Než se kněz nebo jiní, kteří předkládají oběť, vrátí k rodině, musí po obětování zůstat po stanovený počet dní ve svatém domě v hranicích obce.

V Aiolu byl postaven ‚rychle stavěný‘ dům z bambusu a jiných přírodních materiálů. Tento nový dům opatřil jeden svědek pro takzvané uprchlíky. Jsou to zájemci, třeba i celé rodiny, kteří uprchli od uctívání démonů. Utekli ze své vesnice, kde se uctívají démoni, a našli útočiště v Aiolu. Jednou přišla rodina uprchlíků, muž, jeho manželka a někteří jeho bratři a sestry, protože se je vesničané pokoušeli zabít za to, že prý urazili jejich démona. Neobětovali mu vepře. Za to byla smrt!

V jedné vesnici nesmí člověk použít anglická slova „zlý“ a „válka“, protože jsou zakázaná. Tak se totiž jmenují jejich démoni. Vyslovit ta slova je urážkou a provinilec musí zaplatit vysoké odškodné. Když tam šli místní svědkové kázat, nový cestující dozorce bratrům řekl, že bude u každých dveří raději naslouchat. Bratři nesouhlasili; naléhali, aby cestující dozorce u dveří mluvil, protože byl v místních zvycích důkladně proškolen. Cestující bratr nakonec souhlasil. Cestou vzhůru a dolů po horách si na pěšině v buši stále mumlal: „Neříkej VÁLKA, neříkej ZLÝ.“

Když konečně došli do obvodu, jeden muž pozval cestujícího dozorce a dva jiné bratry do svého domu. Bratři zahájili rozhovor a pak představili nervózního cestujícího dozorce. Ten pronesl krátký biblický výklad, a všechno šlo dobře. Zdálo se, že domácímu se líbí to, co slyší. Cestující dozorce měl ze sebe radost, otevřel knihu Můžeš žít navždy v pozemském ráji a začal ukazovat obrázky ráje. Ale tu ke svému zděšení dodal: „A Bůh odstraní válku.“

Muž vyvalil oči, a cestující dozorce se lekl. Rychle pohlédl na druhé dva bratry, aby mu pomohli, a zhluboka se nadechl. Ale ti se dívali na domácího, jako by chtěli říci: „Viďte, že neřekl slovo ‚válka‘?“ Domácí na ně pohlédl, jako by chtěl říci: „Ne, asi neřekl.“ A tak rozhovor skončil bez zaplacení odškodného.