Moje sestra trpí těžkou depresí. Když jsem si tyto články četla, rozplakala jsem se, protože jsem si uvědomila, že jsem její náročnou situaci vlastně nikdy pořádně nechápala, a že jsem s ní proto někdy mluvila nelaskavě. Teď už vím, že se nesmím vzdát a že se stále musím snažit jí porozumět.

D. P., Spojené státy

Je mi 13 let. Už mnohokrát jsem si přála umřít. Časopis Probuďte se! mi pomohl, abych vytrvala. Teď vím, že Jehova se o nás opravdu stará a že nám naslouchá!

M. S., Spojené státy

Vždycky jsem si myslela, že deprese je tak trochu projevem sobectví — že je to něco, z čeho se člověk zkrátka musí nějak dostat. Po přečtení těchto článků jsem si ale uvědomila, že jsem se sobecky chovala spíš já, protože jsem nebrala ohled na pocity druhých.

R. N., Spojené státy

Děkuji vám za skvěle napsané články. Jsou vynikajícím základem pro péči o ty, kdo trpí poruchami nálady. V současné době se věnuji postgraduálnímu studiu psychologie a vaše články chci využívat při léčbě svých pacientů.

P. Y., Spojené státy

S depresemi bojuji už více než deset let. Chtěla bych uplatnit podnět z vašich článků a začít si vést deník. Velkou pomocí je pro mě to, že když nemohu jít na shromáždění, jedna kamarádka mi celý program nahraje na kazetu.

M. S., Japonsko

Je mi 68 let, sloužím jako starší a přibližně deset let trpím klinickou depresí. I ti, kdo slouží jako „pastýři“, jsou zároveň ovcemi, a někdy mohou být hluboce sklíčení. Když jsem si četl, jak se s poruchami nálady vyrovnávají druzí, hluboce to na mě zapůsobilo.

B. A., Spojené státy

Váš časopis mě podnítil k tomu, abych požádal o lékařskou pomoc. Kromě toho pomohl mé ženě, aby se s mou depresí lépe vyrovnávala. Vždycky na mě zapůsobí, jak aktuální a přesné vaše články jsou.

C. B., Německo

Tři měsíce před tím, než jsem si přečetla tyto články, lékaři zjistili, že trpím depresí. V první chvíli jsem na tuto zprávu zareagovala přesně tak, jak jste popsali — byla jsem šokovaná a nechtěla jsem o tom nikomu říct. Velmi vám za tento časopis děkuji. Jsem ráda, že mi někdo rozumí, a necítím se už tak osamělá.

A. G., Rakousko

Mnohokrát jsem plakala, když někdo řekl, že jsme přece křesťané, takže nemůžeme být sklíčení. Tyto články mi ale velmi pomohly. Je pro mě útěchou vědět, že nejsem sama, kdo se potýká s takovými problémy.

P. B., Anglie