Bipolární porucha — neustálá změna

Klinická deprese je sama o sobě závažný problém. Pokud se k ní přidá mánie, jedná se o bipolární poruchu.c „Jediná jistá věc u bipolární poruchy je neustálá změna,“ říká Lucia, která trpí touto poruchou. Publikace The Harvard Mental Health Letter uvádí, že pacienti s bipolární poruchou „mohou být nesnesitelně dotěrní a pánovití. Jejich lehkomyslná a neklidná euforie se může náhle změnit v podrážděnost nebo zuřivost.“

Lenore vzpomíná na svou rozjařenost v době mánie. Říká: „Překypovala jsem energií. Mnozí lidé mi říkali, že jsem superžena a že by chtěli být jako já. Často jsem měla opojný pocit, že můžu dosáhnout čehokoli. Intenzivně jsem cvičila. V tu dobu mi stačilo spát v noci jen velmi málo — dvě nebo tři hodiny. A přesto jsem se probudila plná energie.“

Časem se však začal na Lenore snášet temný mrak. „Na vrcholu euforie jsem cítila kdesi hluboko v sobě určitý neklid, jako by tam běžel motor, který nelze vypnout,“ říká o tom. „Ve vteřině se moje příjemná nálada dokázala změnit a začala jsem být agresivní a destruktivní. Bez zjevného důvodu jsem slovně napadala členy rodiny. Byla jsem zuřivá, nenávistná a zcela nezvladatelná. Po takovém děsivém výstupu jsem se najednou cítila vyčerpaná, nesmírně sklíčená a chtělo se mi brečet. Měla jsem pocit, že jsem bezcenná a špatná. A pak jsem se najednou zase dostala do neuvěřitelně příjemného rozpoložení, jako kdyby se předtím vůbec nic nestalo.“

Nevyzpytatelné chování lidí s bipolární poruchou vyvolává u členů rodiny zmatek. Mary, jejíž manžel trpí bipolární poruchou, říká: „Působí to rozporuplně, když je manžel šťastný a hovorný, a pak z ničeho nic najednou začne být skleslý a uzavřený. Je pro nás opravdu velmi těžké smířit se s tím, že to nemůže vůbec ovládnout.“

Je ironií, že i pro nemocného bývá bipolární porucha stejně stresující jako pro okolí. „Závidím lidem, kteří žijí vyrovnaným, stabilním způsobem života,“ říká pacientka, která se jmenuje Gloria. „Stabilita je místo, kam pacienti s bipolární poruchou chodí jen na návštěvu. Žádný z nás tam v podstatě nežije.“

Co je příčinou bipolární poruchy? Genetický vliv je zde silnější než v případě deprese. Podle Americké lékařské asociace „vyplývá z některých vědeckých studií, že pravděpodobnost vzniku této poruchy je u nejbližších rodinných příslušníků pacienta s bipolární depresí — tedy u rodičů, sourozenců nebo dětí — osmkrát až osmnáctkrát vyšší než u příbuzných zdravých lidí. Navíc ti, kdo mají blízkého příbuzného s bipolární poruchou, mají i větší předpoklad pro vznik velké deprese.“

Na rozdíl od deprese se zdá, že bipolární poruchou trpí muži stejně často jako ženy. Tato porucha je nejčastěji diagnostikována na začátku dospělosti, ale byla zjištěna již u dospívajících, a dokonce i u dětí. Nicméně i pro odborníka může být velmi náročné analyzovat příznaky a dospět ke správnému závěru. „Bipolární porucha je chameleon, který mění své projevy od jedné epizody ke druhé, a to i u stejného pacienta,“ píše dr. Francis Mark Mondimore z Lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse. „Je to fantom, který se ke své oběti připlíží, hodí na ni temný plášť melancholie, a pak na několik let zmizí, aby se vrátil v nádherném, avšak sžíravém rouchu mánie.“