Pozorujeme svět

Nová úloha nikotinu?

Farmaceutické společnosti dodávají na trh žvýkačku ochucenou nikotinem a náplasti napuštěné nikotinem, který proniká kůží, a považují je za krátkodobé pomůcky pro ty, kdo přestávají kouřit. Ačkoli se předpokládá, že se tyto výrobky nebudou používat déle než 6 až 12 týdnů, mnozí kuřáci je používají léta, píše list The Wall Street Journal. Nyní farmaceutické společnosti usilují o změnu vládního nařízení, aby směly obchodovat s výrobky, které vypouštějí do těla nikotin a které je možné používat dlouhodobě. Jisté společnosti nedbají na to, že mnozí uživatelé nikotinu na něm budou závislí stále, i když farmaceutické společnosti nechtějí získat pověst, že těží ze závislosti na nikotinu, jak se to říká o tabákovém průmyslu. David Sachs, ředitel kalifornského Centra pro prevenci plicních chorob v Palo Altu, však říká: „Prakticky každá farmaceutická společnost tady vidí obrovské odbytiště.“

Propadající se město

„Mexico City se propadá,“ píše list The New York Times. „Z vodonosné vrstvy pod ním se kvůli tomu, aby byly uspokojeny potřeby 18 milionů obyvatel velkoměsta, vyčerpává tolik vody, že se lidem půda pod nohama propadá úděsným tempem.“ Tento problém se ještě zhoršuje tím, že „Mexico City má jednu z nejděravějších vodovodních sítí na světě. Přibližně třetina z každého litru pitné vody vypuštěné do této sítě vyteče.“ To znamená, že se musí vyčerpat více vody a že se město dále propadá. Opraváři zacelí 40 000 trhlin za rok, a přesto mnoho prasklin zůstává neohlášeno. Mexico City samozřejmě není jediným městem, které se propadá. Například Benátky klesly během 20.století o 23 centimetrů. Mexico City se však propadlo o devět metrů!

Nezkrotné děti

Průzkumem provedeným u 16 262 dospívajících Američanů se zjistilo, že přibližně každý pátý nosí zbraň a každý desátý se pokusil o sebevraždu, píše list The New York Times. Do tohoto průzkumu byli zapojeni studenti ze 151 škol ve Spojených státech. K získání informací o tělesné a sexuální činnosti studentů a také o tom, zda studenti užívají drogy, pijí alkohol a kouří, byly použity anonymní dotazníky. Laura Kannová z Národního centra pro prevenci chronických chorob a podporu zdraví říká: „Z toho plyne poučení, že velmi mnoho mladých lidí neustále dělá něco, čím se vystavují nebezpečí, buď že se nyní zraní či přijdou o život, nebo že později získají chronickou chorobu.“

Ničivý hurikán Mitch

Hurikán Mitch, který se 27. října 1998 přiřítil do Střední Ameriky, připravil o život více než 11 000 lidí. Kromě toho tisíce lidí byly pohřešovány a považovány za mrtvé, a údajně asi 2,3 milionu obyvatel zůstalo bez domova. Nejvíce postiženy byly Honduras a Nikaragua. V zemědělských oblastech spadlo více než metr dešťové vody a to způsobilo přírodní katastrofu, která byla popisována jako nejhorší katastrofa, k níž za poslední dvě století došlo na tomto území. Desítky vesnic byly doslova pohlceny lavinami bahna nebo smeteny stoupajícími záplavami. Honduraský prezident Carlos Flores Facusse řekl: „Za 72 hodin jsme postupně přišli o všechno, co jsme postavili za 50 let.“ Ke smrti a ke zkáze ještě přibyla odloučenost od světa. Bylo přerušeno elektrické a telefonní vedení do většiny městeček, kudy se uragán přehnal. Stovky silnic a mostů byly smeteny a ti, kdo přežili, zůstali řadu dnů v bezvýchodné situaci, kdy neměli jídlo, čistou vodu ani léky. Humanitární organizace měly dostatek potravin, ale nevěděly, jak je tam dopravit. Většina lidí nejen utrpěla hmotné ztráty, ale také přišla o zaměstnání. Bylo zničeno až 70 procent celkové sklizně banánů, melounů, kávových bobů a rýže. Viceprezident Hondurasu William Handal řekl: „Hurikán Fifi v roce 1974 byl ve srovnání s tímto hurikánem bezvýznamný. Odstranit následky Fifi vyžadovalo 12 až 14 let značného úsilí. Tentokrát to bude trvat 30 nebo 40 let.“

Jak překonávat ostýchavost

Jak uvádí kanadský list Toronto Star, „přibližně 13 procent dospělých trpí přehnanou ostýchavostí“. List Toronto Star píše, že tato ostýchavost „jim znemožňuje žít naplno“. Odborníci předložili k tomu, jak překonávat ostýchavost, následující návrhy: „Uvažujte, jak byste mohli zavést rozhovor o novinových zprávách, článcích v časopisech, knihách, koníčcích nebo filmech.“ „Cvičte si schopnost slovní i mimoslovní konverzace, k níž patří udržování zrakového kontaktu [a] aktivní naslouchání.“ „Přinuťte se dělat věci, z nichž máte strach.“ „Máte-li stydlivé dítě, je velmi důležité, abyste mu poskytli hodně příležitostí ke společenskému životu.“ Článek vybízel, aby se lidé nevzdávali, protože ze zkušeností vyplývá, že čím více se člověk snaží ostýchavost překonávat, tím snadněji to dokáže.

Následky nízké porodnosti

‚Příčinou znepokojení v průmyslovém světě nyní začíná být nízká porodnost,‘ píše pařížský list International Herald Tribune. Proč? Protože to znamená, že nakonec nebude dostatek mladých lidí, kteří by živili stárnoucí populaci. Například v několika evropských zemích se schyluje k tomu, že tam bude více obyvatel ve věku přes 60 let než lidí pod 20 let. Jako jeden z důvodů, proč populace stárne, je uváděna tendence manželských dvojic oddalovat rodičovství, aby mohly cestovat, usilovat o kariéru nebo si zvyšovat vzdělání. Dalšími uváděnými důvody jsou ekonomické tlaky, kvůli nimž jsou děti považovány za „břemeno“ nebo za „obtíž“, a také skutečnost, že dnes lidé žijí déle než dříve.

Opožděný slovník

Holandští a vlámští lexikografové nedávno dokončili údajně nejobsáhlejší slovník na světě. Podle tiskové agentury Reuters má Slovník jazyka holandského čtyřicet pět tisíc stránek a čtyřicet svazků a pracovalo se na něm sto čtyřicet sedm let. Slovník „měl být vzorem pro všechny soudobé slovníky holandštiny“. Obsahuje slova, která se používala od roku 1500. Podle zprávy je jediným problémem to, že slovník sahá jen do roku 1976 a je „již zastaralý“. Agentura Reuters uvádí: „I kdyby se na aktualizaci slovníku již pracovalo, z předchozí práce je patrné, že dnešní čtenáři se sotva dožijí druhého vydání.“

„Olejnatá“ strava

Když v březnu 1978 ropný tanker Amoco Cadiz narazil na mělčinu nedaleko břehů francouzské Bretaně, vylilo se z něj 230 000 tun ropy a tím se znečistilo pobřeží v délce asi 350 kilometrů. Zůstávají po tom nějaké škody? Od roku 1992 následky tohoto znečištění úplně zmizely i v nejspodnějších vrstvách písku na plážích, říká Gilbert Mille, profesor přírodovědecké fakulty v Marseille. Zásluha za tuto pozoruhodnou obnovu se přisuzuje bakteriím žijícím v přírodě, které se živí uhlovodíky. S těmito mikroby úzce spolupracují měkkýši a červi, kteří neustále přerývají písek a tím přesouvají naftu na povrch, kde ji pohltí hladové bakterie.

Spánkový deficit vzrůstá

Jak uvádí časopis Newsweek, Američané „spí nyní v noci asi o hodinu a půl méně než [spali] na přelomu století, a tato situace se pravděpodobně ještě zhorší“. Proč? Terry Young, profesor preventivní medicíny na Wisconsinské univerzitě, říká: „Lidé pokládají spánek za něco, co mohou ošidit. Ten, komu stačí velmi málo spánku, je považován za nesmírně pracovitého člověka, který má předpoklady k povýšení.“ Nedostatek spánku však může přinášet mnoho následků, včetně nemocí, od depresí až po srdeční potíže. Krysy, které byly připraveny o spánek, uhynuly za necelých dvacet dnů. „Pravděpodobně nezemřete tak náhle stejným způsobem,“ píše Newsweek, „ale nedostatek spánku vás může stát život nepřímo, když vám vyčerpaný lékař předepíše nesprávné dávky léků nebo když se ospalý řidič připlete do vašeho jízdního pruhu.“ Výzkumník v oboru spánku James Walsh říká: „Lidé potřebují být poučeni, že dopřejí-li si dostatek času na spánek a využijí-li vhodné chvilky k zdřímnutí, jsou to ty nejlepší způsoby, jak se dá zvýšit bdělost za volantem i na pracovišti.“

Nehody nelze považovat za osud

Jak uvádí brazilské ministerstvo zdravotnictví, v Brazílii každý rok umírá na následky nehod nejméně 22 000 dětí a dospívajících. K většině těchto ztrát na životech dochází při dopravních nehodách. Prezident Brazilské pediatrické společnosti Lincoln Freire však prohlásil: „Nehodám lze předcházet a už není nutné je považovat za osud.“ Kromě toho Tereza Costová, koordinátorka národní kampaně zaměřené na předcházení nehod, upozornila na to, že na základě ‚vládních akcí se za posledních 15 let snížila úmrtnost na průjmy, infekce dýchacích cest a infekční nemoci‘, a proto je možné zachraňovat lidem život také prevencí nehod.