NÁZOR, že Bůh působí pohromy, aby potrestal špatné lidi, není ničím novým. Například když v roce 1755 zahynulo v Lisabonu následkem zemětřesení, požáru a tsunami asi 60 000 lidí, známý filozof Voltaire vznesl otázku: „Skýtal snad Lisabon, jenž už není, víc neřestí než Paříž tonoucí v rozkoších?“ Miliony lidí si skutečně až dodnes myslí, že přírodní katastrofy jsou trestem od Boha. V mnoha zemích se o takových neštěstích mluví jako o Božích činech.

Vznikají tedy otázky: Opravdu Bůh trestá lidi tím, že na ně sesílá přírodní katastrofy? Má na svědomí všechny ty pohromy, k nimž v poslední době dochází?

Ti, kdo svalují vinu na Boha, se někdy odvolávají na biblické zprávy o tom, jak Bůh zničil lidi použitím přírodních sil. (1. Mojžíšova 7:17–22; 18:20; 19:24, 25; 4. Mojžíšova 16:31–35) Když však tyto události více prozkoumáme, zjistíme, že se od přírodních katastrof vždy liší ve třech ohledech. Za prvé, Bůh lidi předem varoval. Za druhé, na rozdíl od dnešních pohrom, které zabíjejí dobré i špatné lidi, rozsudek od Boha postihl jen nenapravitelné ničemy nebo ty, kdo odmítali naslouchat varování. A za třetí, dobrým lidem Bůh umožnil, aby se zachránili. (1. Mojžíšova 7:1, 23; 19:15–17; 4. Mojžíšova 16:23–27)

O KATASTROFÁCH slyšíme dnes a denně a ze statistik vyplývá, že si vybírají čím dál větší daň. Belgické Centrum pro epidemiologický výzkum katastrof uvádí, že jen v roce 2010 došlo k 373 pohromám a o život přišlo přinejmenším 296 000 lidí.

Počet zaznamenaných katastrof podstatně vzrostl v několika posledních desetiletích. Například v letech 1975–1999 bylo evidováno ani ne 300 katastrof za rok. Avšak za období 2000–2010 byl průměr téměř 400 katastrof ročně. Možná si i vy říkáte: Proč je jich teď tolik?

I když lidé často označují takové pohromy za Boží činy, skutečnost je jiná. Bůh za ně odpovědnost nenese. Bible nicméně předpověděla, že pro naši dobu budou katastrofy charakteristické. Například u Matouše 24:7, 8 nacházíme Ježíšova slova: „Bude nedostatek potravy a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestivých křečí.“ Proč to Ježíš předpověděl a jaký to má pro nás význam?

Boží Syn tím odpověděl na otázku: „Co bude znamením . . . závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Mluvil o různých událostech, které se mají dít, včetně výše uvedených pohrom, a pak řekl něco důležitého: „Až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ (Lukáš 21:31) To, že dochází k přírodním katastrofám, má tedy pro nás velký význam. Poznáváme z toho, že těsně před námi je období zásadních změn.

Co ke katastrofám přispívá

Přesto se mnoho lidí ptá: Pokud za katastrofy není zodpovědný Bůh, tak kdo nebo co? To můžeme zjistit, jedině když vezmeme v úvahu následující důležitou skutečnost zapsanou v Bibli: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) Tento verš ukazuje, že za tísnivými poměry ve světě nestojí Bůh, ale v mnoha případech ničemný duchovní tvor — Boží nepřítel, který je v Bibli označován také jako „Ďábel“. (Zjevení 12:9, 12)

Sleduje jen své sobecké cíle a na lidi se dívá pouze jako na prostředek k jejich dosažení. Jelikož ovládá celý svět, podněcuje sobecké sklony i v lidské společnosti. Bible na to poukazuje, když předpovídá, že „v posledních dnech“ budou lidé „milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví“. (2. Timoteovi 3:1, 2) Není tedy divu, že Ďábel vytvořil celosvětový systém, pro který jsou tyto a jim podobné vlastnosti živnou půdou. Podporuje sobecké a chamtivé drancování přírodních zdrojů, které často ohrožuje lidské životy.

Jak dnešní chamtivý systém přispívá ke katastrofám? V jedné zprávě o celosvětových katastrofách, kterou vydala Organizace spojených národů, se píše: „Lidé jsou až příliš často koncentrováni v rizikových oblastech, jako jsou záplavová území. Ničení pralesů a mokřin navíc poškozuje schopnost životního prostředí odolávat nebezpečí. Nad tím vším visí jako hrozba celosvětová změna klimatu a stoupání mořské hladiny v důsledku rostoucí koncentrace skleníkových plynů . . ., což má na svědomí lidská činnost.“ I když cílem této činnosti je údajně ekonomický rozvoj, ve skutečnosti je za tím sobecký a chamtivý duch, který prostupuje celým světem.

Mnoho odborníků proto nyní uznává, že nerozvážná lidská činnost zvyšuje ničivý dopad katastrof. Lidé v podstatě podporují systém, který Ďábel využívá k tomu, aby ještě více trpěli.

Vidíme tedy, že hodně katastrof je výsledkem bezohledné lidské činnosti. Některé pohromy by neměly tak devastující účinek, kdyby k nim došlo někde jinde. Na řadě míst světa jsou jejich následky mnohem horší kvůli nečestnému jednání bezcharakterních jednotlivců nebo proto, že v důsledku ekonomických a sociálních rozdílů musí spousta lidí žít v rizikových oblastech. Někteří se samozřejmě stávají oběťmi katastrof ne kvůli něčí chybě nebo nedbalosti, ale proto, že je „postihuje čas a nepředvídaná událost“. (Kazatel 9:11)

Pokud přírodní katastrofa postihla i vás, jak se s tím můžete vyrovnat? Podívejme se, co je možné udělat, aby její následky byly co nejmenší.

Vyhněte se nebezpečí.

„Chytrý je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt, kdežto nezkušení šli dál a musí trpět trest,“ říká Bible. (Přísloví 22:3) Tato moudrá rada se dá uplatnit i na přírodní katastrofy. Pokud zazní varování před hrozícím výbuchem sopky, povodněmi, hurikánem nebo tajfunem, je moudré ohroženou oblast opustit. Život je důležitější než dům nebo jiné hmotné věci.

Někteří lidé si mohou vybrat, zda na vysoce rizikovém území budou žít, nebo ne. Jedna instituce k tomu uvádí: „Riziko katastrofy je vysoké v určitých oblastech. Největší nebezpečí hrozí jen na velmi malé části zemského povrchu a většina rozsáhlých katastrof se v budoucnu vyskytne právě tam.“ To se může týkat například nízko položených pobřežních území nebo oblastí blízko zlomových linií v zemské kůře. Pokud v takových oblastech nemusíte žít nebo se můžete přestěhovat na bezpečnější místo, můžete tím významně snížit riziko, že se stanete obětí katastrofy.

Udělejte si akční plán.

Katastrofa vás může postihnout, i když jste podnikli všechna preventivní opatření. Mnohem lépe situaci zvládnete, když budete mít akční plán. To je také v souladu s již uvedenou radou v Příslovích 22:3. Máte připravené evakuační zavazadlo? Příručka 1–2–3 of Disaster Education doporučuje, aby obsahovalo balíček první pomoci, balenou vodu, trvanlivé potraviny a důležité dokumenty. Je také moudré s rodinou probrat, jaké katastrofy by vás mohly postihnout a jak postupovat v případě každé z nich.

Mějte blízký vztah k Bohu.

To může pomoci, ať se stane cokoli. Bible říká, že Bůh je „Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení“. Jiný verš o něm říká, že „utěšuje zkroušené“. (2. Korinťanům 1:3, 4; 7:6)

Bůh si skutečně velmi dobře uvědomuje, co se děje těm, kdo mu důvěřují. Je Bohem lásky a povzbuzuje nás nejrůznějšími způsoby. (1. Jana 4:8) Modlitby o Božího mocného svatého ducha, ne o to, aby se stal zázrak, mohou pomoci v jakékoli situaci. Svatý duch může těm, kdo prožívají trápení, připomenout povzbudivé a utěšující biblické pasáže. Boží věrní služebníci se mohou cítit jako starověký izraelský král David, který řekl: „I když kráčím údolím hlubokého stínu, nebojím se ničeho špatného, vždyť jsi se mnou; tvůj prut a tvá hůl, ty mě utěšují.“ (Žalm 23:4)

Spolukřesťané si pomáhají.

Křesťanský prorok Agabos v prvním století předpověděl, že „na celou obydlenou zemi má přijít velký hladomor; což se skutečně stalo za času Claudia“. Tento krutý hladomor postihl mnoho Ježíšových učedníků v Judeji. Co udělali křesťané, kteří žili jinde, když se o tom doslechli? Biblická zpráva uvádí: „Rozhodli [se], každý z nich podle toho, jak si to kdo mohl dovolit, že pošlou hmotnou pomoc bratrům, kteří bydlí v Judeji.“ (Skutky 11:28, 29) A z lásky k nim to také udělali.

Když dnes dojde k nějaké katastrofě, Boží služebníci jednají podobně. Svědkové Jehovovi jsou známí tím, že svým spolukřesťanům pomáhají. Například když 27. února 2010 zasáhlo Chile silné zemětřesení, okamžitě zareagovali. Karla, jejíž dům byl smeten vlnou tsunami, vypráví: „Hned druhý den přijeli [svědkové] z jiných zemí, aby nám pomohli. Moc nás to utěšilo a povzbudilo. Není pochyb o tom, že nás Jehova utěšil prostřednictvím těchto laskavých dobrovolníků. Cítila jsem, že mě má rád a chrání mě.“ Její dědeček, který není svědkem, to všechno sledoval a pak řekl: „Je to něco úplně jiného, než co jsem léta viděl u členů své církve.“ Natolik to na něj zapůsobilo, že svědky Jehovovy požádal, aby s ním studovali Bibli.

Být ve spojení s lidmi, kteří milují Boha, může být v časech těžkostí velkou pomocí. Přijde ale někdy doba, kdy žádné katastrofy nebudou? Přečtěte si, co k tomu říká Bible.

KDYBY vám někdo řekl, že už brzy nebudou žádné katastrofy, jak byste na to reagovali? Možná byste mu odpověděli: „To je jenom pohádka. Katastrofy byly, jsou a budou.“ Anebo byste si možná pomysleli: To si snad dělá legraci.

I když to vypadá, že přírodní katastrofy tu budou stále, existuje oprávněný důvod věřit, že se to změní. Změnu ale nezpůsobí lidé. Ti totiž nejsou schopni plně rozumět tomu, jak a proč se určité věci v přírodě dějí, a už vůbec není v jejich silách je ovládat nebo měnit. Starověký izraelský král Šalomoun, který byl znám svou moudrostí a pozorovacím talentem, napsal: „Lidstvo není schopno zjistit dílo, které bylo vykonáno pod sluncem; ať lidstvo stále pracuje sebetvrději a hledá, přece to nezjistí. A i kdyby si snad řekli, že jsou dost moudří, aby poznali, nebudou schopni to zjistit.“ (Kazatel 8:17)

Pokud tedy lidé nedokážou zabránit přírodním katastrofám, kdo je toho schopen? Bible říká, že to dokáže náš Stvořitel. Uvedl do chodu přírodní cykly, jako třeba koloběh vody. (Kazatel 1:7) Na rozdíl od lidí má neomezenou moc. Prorok Jeremjáš to potvrdil slovy: „Svrchovaný Pane Jehovo! Hle, sám jsi udělal nebesa a zemi svou velkou mocí a svou vztaženou paží! Celá ta záležitost není příliš podivuhodná pro tebe.“ (Jeremjáš 32:17) Jelikož Bůh vytvořil zemi a všechny přírodní síly, pochopitelně ví, jak se postarat o to, aby na ní lidé mohli žít v míru a bezpečí. (Žalm 37:11; 115:16)

Jak tuto potřebnou změnu udělá? Ve druhém článku bylo zmíněno, že otřesné události, ke kterým dnes ve velké míře dochází, jsou dokladem toho, že žijeme v „závěru systému věcí“. Ježíš řekl: „Až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ (Matouš 24:3; Lukáš 21:31) Boží Království neboli nebeská vláda vytvořená Bohem způsobí na zemi velké změny, a dokonce bude mít pod kontrolou přírodní síly. I když by to Jehova Bůh dokázal udělat sám, svěřil tento úkol svému Synovi. Prorok Daniel o něm řekl: „Bylo mu dáno panství a důstojnost a království, aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky.“ (Daniel 7:14)

Boží Syn, Ježíš Kristus, dostal moc k tomu, aby provedl všechny změny, díky kterým bude naše planeta krásným místem k životu. Asi před dvěma tisíci lety v malém měřítku ukázal, že je schopen ovládat přírodní živly. Když se jednou se svými učedníky plavil po Galilejském moři, „vypukla velká prudká větrná bouře a vlny se valily přes člun, takže se člun téměř potápěl“. Jeho učedníci propadli panice. Báli se o život, a tak prosili Ježíše o pomoc. Co udělal? „Přísně napomenul vítr a řekl moři: ‚Mlč! Buď zticha!‘ A vítr se utišil a nastal velký klid.“ Jeho učedníky to ohromilo a řekli: „Kdo to skutečně je, že ho i vítr a moře poslouchají?“ (Marek 4:37–41)

Ježíš později získal významné postavení v duchovní říši a byla mu svěřena velká moc a autorita. Jako Král Božího Království má odpovědnost a způsobilost provést všechny potřebné změny, aby lidé mohli žít na zemi pokojně a v bezpečí.

Jak jsme ale viděli, mnoho problémů a katastrof mají na svědomí sobečtí a chamtiví lidé — buď je přímo působí, nebo k nim přispívají. Co Království udělá s těmi, kdo takto jednají a nechtějí se změnit? Bible říká, že Ježíš přijde z nebe se svými mocnými anděly v planoucím ohni a „uvede pomstu na ty, kdo neznají Boha, a na ty, kdo neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“. Způsobí tedy, „aby byli zničeni ti, kdo ničí zemi“. (2. Tesaloničanům 1:7, 8; Zjevení 11:18)

Tento „Král králů“ pak bude mít přírodní síly plně pod kontrolou. (Zjevení 19:16) Zajistí, aby poddané Království nepostihovaly žádné katastrofy. Bude usměrňovat meteorologické prvky tak, aby počasí a střídání ročních období přinášely lidem užitek. Tím se splní to, co Jehova Bůh před dávnou dobou lidem slíbil: „Jistě vám také dám dešťové spršky v jejich pravý čas a země vskutku dá svůj výnos a polní strom dá své ovoce.“ (3. Mojžíšova 26:4) Lidé budou stavět domy a nebudou se muset bát, že o ně přijdou při nějaké katastrofě. Bible říká: „Jistě budou stavět domy a obývat je; a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce.“ (Izajáš 65:21)

Co musíte dělat?

Určitě i vám by se líbilo žít na zemi, kde nebudou žádné ničivé katastrofy. Co ale musíte dělat, abyste v takových podmínkách mohli žít? Jelikož lidé, kteří „neznají Boha“ a „neposlouchají dobrou zprávu“, nebudou moci žít ve světě bez přírodních katastrof, je jasné, že se nyní musíte učit o Bohu a podporovat jeho vládu. Bůh od nás vyžaduje, abychom ho poznali a abychom poslouchali dobrou zprávu o Království, které ustanovil prostřednictvím svého Syna.

Pomůže vám k tomu důkladné studium Bible. Jsou v ní uvedeny podmínky, které musíte splňovat, abyste mohli žít v bezpečí pod vládou Království. Můžete požádat svědky Jehovovy, aby vám pomohli dozvědět se, co Bible říká. Rádi to pro vás udělají. Buďte si jisti, že pokud se budete snažit poznávat Boha a poslouchat dobrou zprávu, pak se na vás splní slova z Přísloví 1:33: „Pokud jde o toho, kdo mi naslouchá, ten bude přebývat v bezpečí a nebude ho rozrušovat děs z neštěstí.“