Budoucnost ve znameních

24. a) Co je věštění? b) Jak pěstovali věštění Babylóňané?

²⁴ Magie se často používá k odhalování utajených informací nebo k nahlížení do budoucnosti pomocí znamení. To je známé jako věštectví, a Babylóňané jím byli pověstní. Podle knihy Magic, Supernaturalism, and Religion (Magie, nadpřirozeno a náboženství) „byli mistry v umění předvídat; předpovídali budoucnost z jater a střev poražených zvířat, z ohně a kouře a z lesku drahokamů; předpovídali události ze zurčení pramenů a tvarů rostlin. . . Atmosférické úkazy, déšť, oblaka, vítr a blesk se vykládaly jako znamení, praskání nábytku a dřevěného obložení předpovídalo budoucí události. . . Mouchy a jiný hmyz a také psi byli nositeli okultních poselství.“

25. Jak se o věštění ve starověkém Babylóně zmiňovali Ezekiel a Daniel?

²⁵ Biblická kniha Ezekielova uvádí, že na jedné vojenské výpravě „babylónský král se. . . zastavil na křižovatce, na východišti těch dvou cest, aby se uchýlil k věštění. Zatřásl šípy. Tázal se pomocí terafim; díval se do jater.“ (Ezekiel 21:21) K babylónskému dvoru patřili také kouzelníci, čarodějové a kněží provozující magii. — Daniel 2:1–3, 27, 28.

26. Co bylo jednou populární formou věštění u Řeků?

²⁶ Lidé z jiných východních i západních národů se také pouštěli do různých způsobů věštění. Řekové se dotazovali ve svých věštírnách na velké politické události i na světské osobní záležitosti, jako byl sňatek, cestování a děti. Nejslavnější byla věštírna v Delfách. Odpovědi, o nichž se myslelo, že jsou od boha Apollóna, přicházely prostřednictvím kněžky neboli Pýthie v podobě nesrozumitelných zvuků, byly vykládány kněžími a sestavovány do dvojsmyslných veršů. Klasický příklad byla odpověď daná lýdskému králi Kroisovi, jež zněla: „Jestliže Kroisos překročí Halys, zničí mocnou říši.“ Ukázalo se, že zničená mocná říše byla jeho vlastní. Když Kroisos překročil řeku Halys, aby vpadl do Kappadokie, porazil jej Peršan Cyrus.

27. Do jaké míry pěstovali věštění Římané?

²⁷ Na Západě dosáhlo věštecké umění vrcholu u Římanů, kteří zkoumali znamení a předzvěsti téměř při všem, co dělali. Lidé všech společenských tříd věřili v astrologii, čáry, talismany, hadačství a mnoho jiných forem věštění. A podle znalce římských dějin Edwarda Gibbona „různé způsoby uctívání, jež převládaly v římském světě, byly lidem považovány všechny za stejně pravé“. Proslulý státník a řečník Cicero byl odborníkem na hledání znamení v letu ptáků. Římský historik Petronius poznamenal, že soudě podle množství náboženství a kultů v některých římských městech, museli tam mít víc bohů než lidí.

28. Jak pěstovali věštění ve starověku Číňané?

²⁸ V Číně bylo vykopáno více než 100 000 věšteckých kostí a lastur z druhého tisíciletí př. n. l. (dynastie Šang). Šangovští kněží je používali k hledání božského vedení při všem, od počasí po přesuny vojsk. Kněží psali na tyto kosti otázky starobylým písmem. Potom kosti nahřáli a pozorovali pukliny, které se objevily, a zapisovali odpovědi na tytéž kosti. Někteří učenci soudí, že se z tohoto starověkého psaní vyvinulo čínské písmo.

29. Jaká zásada věštění je předložena v I–ťingu?

²⁹ Nejznámější starověké čínské pojednání o věštectví je I–ťing (Kniha proměn), údajně napsaná prvními dvěma císaři dynastie Čou, Wen Wangem a Čou Kungem ve 12. století př. n. l. Obsahuje podrobné vysvětlení souhry proti sobě působících sil jin a jang (temná — světlá, záporná — kladná, ženská — mužská, měsíc — slunce, země — nebe a tak dále), o nichž mnoho Číňanů dodnes věří, že jsou řídícími principy za všemi životními záležitostmi. Předkládá představu, že se všechno stále mění a nic netrvá. Má-li se někomu zdařit jakýkoli podnik, musí si být vědom všech proměn v daném okamžiku a jednat v souladu s nimi. Lidé tedy kladou otázky a metají los a pak hledají odpovědi v I–ťingu. I–ťing po celá staletí slouží jako základ pro nejrůznější předpovídání, geomantii a jiné formy věštění v Číně.

Od astronomie k astrologii

30. Popište vývoj rané astronomie.

³⁰ Pravidelnost pohybů slunce, měsíce, hvězd a planet odedávna fascinuje lidi na zemi. V Mezopotámii byly objeveny soupisy hvězd z roku 1800 př. n. l. Na základě takových informací byli Babylóňané schopni předpovídat mnohé astronomické úkazy jako zatmění Měsíce, východ a západ souhvězdí a jisté pohyby planet. Oblohu pozorovali i Egypťané, Asyřané, Číňané, Indiáni, Řekové, Římané a jiné starověké národy a podrobně zaznamenávali astronomické úkazy. Podle těchto záznamů sestavovali své kalendáře a řídili svou činnost během roku.

31. Jak se z astronomie zrodila astrologie?

³¹ Z astronomických pozorování vysvítalo, že jisté události na zemi jako by probíhaly současně s určitými nebeskými úkazy. Například střídání ročních dob přesně sledovalo pohyb slunce, příliv a odliv se řídil podle měsíčních fází, každoroční nilské záplavy vždy následovaly po východu Síria, nejjasnější hvězdy. Přirozeným závěrem bylo, že nebeská tělesa hrají významnou úlohu jako příčiny těchto i jiných úkazů na zemi. Egypťané dokonce nazývali Sírius Přivaděčem Nilu. Myšlenka, že hvězdy ovlivňují dění na zemi, rychle vedla k představě, že by se dalo s nebeskými tělesy počítat při předpovídání budoucnosti. Tak astronomie zrodila astrologii. Brzy si králové drželi u dvora úřední astrology, aby se radili s hvězdami o důležitých státních záležitostech. Ale i prostí lidé vzhlíželi ke hvězdám ohledně svých osobních osudů.

32. Jak pěstovali astrologii Babylóňané?

³² A opět se tu objevují Babylóňané. Ve hvězdách viděli nebeská sídla bohů, právě jako byly chrámy jejich pozemskými sídly. Tak vznikla myšlenka seskupovat hvězdy v souhvězdí a také víra, že jevy na nebesích, například zatmění nebo objevení se jistých jasných hvězd či komet, věstí zármutek a války na zemi. Mezi artefakty vykopanými v Mezopotámii se našly stovky zpráv astrologů králům. Některé například sdělovaly, že nadcházející zatmění měsíce je znamením, že jistý nepřítel utrpí porážku, nebo že průchod určité planety určitým souhvězdím bude znamenat „velký hněv“ na zemi.

33. Co řekl Izajáš o Babylóňanech, kteří byli „pozorovatelé hvězd“?

³³ Jak silně Babylóňané spoléhali na tento druh věštění, vysvítá dále z posměšných slov proroka Izajáše, když předpovídal zničení Babylóna: „Zastav se teď ve svých zaklínadlech a v hojnosti svých kouzel, v nichž ses lopotila od mládí. . . Ať nyní povstanou a zachrání tě, ti ctitelé nebes, pozorovatelé hvězd, ti, kteří za novoluní sdělují poznání o věcech, které na tebe přijdou.“ — Izajáš 47:12, 13.

34. Kdo byli „mágové“, kteří přišli k děťátku Ježíšovi?

³⁴ Z Babylóna se astrologie přenesla do Egypta, Asýrie, Persie, Řecka, Říma a Arábie. I na Východě měli Hindové a Číňané své složité astrologické systémy. „Mágové“, o jejichž příchodu k děťátku Ježíšovi podal zprávu evangelista Matouš, byli „astrologové z východu“. (Matouš 2:1, 2) Někteří učenci soudí, že možná byli z chaldejské a médo–perské astrologické školy v Parthii, jež bývala perskou provincií a později se stala nezávislou Parthskou říší.

35. Jak se rozvinula astrologie v řecké době?

³⁵ Do dnešní podoby však rozvinuli astrologii Řekové. Ve druhém století n. l. shromáždil řecký astronom Klaudius Ptolemaios v egyptské Alexandrii všechny astrologické informace do čtyř knih nazývaných Tetrabiblos, jež dodnes slouží jako základní astrologický text. Z toho se vyvinulo to, čemu se běžně říká natální astrologie, čili systém předpovídání budoucnosti člověka na základě studia jeho horoskopu — tabulky, která ukazuje postavení Slunce, Měsíce a různých planet mezi souhvězdími, jak se jevily z rodiště člověka v okamžiku jeho narození.

36. Co dokládá, že si astrologie získala vážnost?

³⁶ V 14. až 15. století se stala astrologie na Západě velmi uznávanou. Vyučovalo se jí jako vědnímu oboru na univerzitách, což vyžadovalo slušnou znalost jazyků a matematiky. Na astrology se pohlíželo jako na učence. Shakespearova díla jsou plná narážek na astrologické vlivy působící na lidské záležitosti. Každý královský dvůr a mnozí šlechtici si drželi soukromé astrology, aby se mohli ihned poradit. Téměř každý plán — ať to byla válka, stavba, obchod nebo cesta — byl uskutečněn, teprve když se zeptali hvězd. Astrologie si získala vážnost.

37. Jak ovlivnil astrologii vědecký pokrok?

³⁷ Přestože práce astronomů jako Koperníka a Galilea spolu s postupujícím vědeckým bádáním astrologii jako právoplatnou vědu velmi zdiskreditovaly, přežila až dodnes. (Viz rámeček strana 85.) Na hlavy státu i na prosté lidi, ať už v technicky vyspělých národech, nebo v nejodlehlejších vesnicích rozvojových zemí, má toto tajemné umění, vynalezené Babylóňany, rozvinuté Řeky a dále obohacené Araby, stále nemalý vliv.

Osud vepsaný v obličeji a v dlani

38. Co vedlo k dalším formám věštění, spojeným s lidskou rukou a obličejem?

³⁸ Zdá-li se, že hledat znamení budoucnosti na nebesích je příliš odtažité, pro ty, kteří se pokoušejí o věštění, jsou tu jiné, dosažitelnější a snadno přístupné způsoby. Zohar neboli Sefer hazohar (hebrejsky Kniha nádhery), text židovské mystiky ze 13. století, prohlašoval: „Na obloze, jež obklopuje vesmír, vidíme mnoho znaků tvořených hvězdami a planetami. Zjevují skryté věci a hluboká tajemství. Podobně existují na naší kůži, která obepíná lidskou bytost, útvary a rysy, které jsou hvězdami našeho těla.“ Takové filozofování vedlo k dalším způsobům věštění neboli předpovídání budoucnosti: k hledání prorockých znamení na obličeji a dlani. Takové postupy jsou dodnes rozšířené na Východě i na Západě. Je však jasné, že jejich počátky mají kořeny v astrologii a magii.

39. Co je fyziognomie a jak se prováděla?

³⁹ Fyziognomie je hádání z rysů obličeje, například z tvaru očí, nosu, zubů a uší. Ve Štrasburku vydal roku 1531 jistý Jan z Indagine na tento námět knihu, kde předložil výrazné rytiny obličejů s různými tvary očí, nosu, uší a tak dále spolu se svými výklady. Je zajímavé, že citoval Ježíšova slova z Matouše 6:22: „Jestliže je. . . tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné.“ Na tom založil tvrzení, že velké, jasné a okrouhlé oči jsou známkou ryzosti a dobrého zdraví, zatímco zapadlé a malé oči naznačují závist, zlobu a podezíravost. Avšak v podobné knize Kompendium fyziognomie, vydané roku 1533, tvrdil její autor Bartolommeo Coclè, že velké a okrouhlé oči znamenají osobu nestálou a lenivou.

40. a) Co je chiromantie? b) Jak se hledala opora pro chiromantii v Bibli?

⁴⁰ Věštci tvrdí, že kromě hlavy zrcadlí v lidském těle síly shora nejvíce ruka. Proto jinou oblíbenou formou věštění je čtení povahy a osudu člověka z čar na jeho dlani — chiromantie; běžně se jí říká čtení z ruky. Středověcí chiromanti hledali oporu pro své řemeslo v Bibli. Našli verše jako „na ruku každého člověka klade svoji pečeť, aby všichni lidé, které učinil, nabyli poznání“, a „dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva“. (Job 37:7, EP; Přísloví 3:16, KB) Hrbolky neboli pahorky na dlani se také braly v úvahu, protože se soudilo, že představují planety, a tak zjevují něco o člověku a jeho budoucnosti.

41. Jak se pěstuje věštění v Orientu?

⁴¹ Hádání z rysů obličeje a z ruky je nesmírně populární v Orientu. Kromě profesionálních čtenářů a poradců, kteří nabízejí své služby, je zde hojnost amatérů a kutilů, protože knihy a publikace každé úrovně jsou lehce dostupné. Lidé se často pouštějí do čtení z ruky pro zábavu, ale mnozí to berou vážně. Obecně se však lidé zřídka spokojí jen s jedním věšteckým prostředkem. Když před sebou mají vážný problém nebo důležité rozhodnutí, jdou do svého chrámu, buď buddhistického, taoistického, šintoistického nebo jiného, a tam se dotazují svých bohů, potom jdou k astrologovi, aby se zeptali hvězd, a k hadači, aby jim četl z ruky a podíval se jim do obličeje, a nakonec se jdou domů dotázat svých zemřelých předků. Doufají, že aspoň někde najdou odpověď, která se jim bude hodit.

Je to jen nevinná zábava?

42. K čemu vedla lidi přirozená touha znát budoucnost?

⁴² Je přirozené, že by každý rád věděl, co skrývá budoucnost. Touha zajistit si štěstí a odvrátit, co by mohlo škodit, je také všeobecná. Proto lidé po věky hledali vedení u duchů a božstev. Při tom se zapletli do spiritismu, magie, astrologie a jiných pověrečných zvyklostí. V minulosti nosili lidé na ochranu amulety a talismany a chodili se léčit k medicinmanům a šamanům. I dnes nosí lidé medailónky se „svatým“ Kryštofem nebo nosí talismany „pro štěstí“ a mají seance, abecední tabulky, křišťálové koule, horoskopy a tarokové karty. Pokud jde o spiritismus a pověry, lidstvo se zřejmě příliš nezměnilo.

43. a) Jak se mnozí dívají na spiritismus, magii a věštění? b) Jaké otázky ohledně pověrečných zvyklostí je třeba zodpovědět?

⁴³ Mnozí si samozřejmě uvědomují, že to jsou jen pověry, které nemají žádný skutečný podklad. A dodávají třeba, že to dělají jen pro zábavu. Jiní dokonce dokazují, že magie a věštění jsou vlastně prospěšné, protože dávají duševní jistoty těm, kteří by jinak byli příliš zastrašeni překážkami, jimž musí v životě čelit. Ale je to všechno jen nevinná zábava nebo psychická podpora? Co je skutečným zdrojem spiritistických a magických zvyklostí, o nichž jsme uvažovali v této kapitole, a mnoha jiných, o nichž jsme se nezmínili?

44. Co se dá v podstatě říci o základu všech takových zvyklostí?

⁴⁴ Při zkoumání různých aspektů spiritismu, magie a věštění jsme si všimli, že jsou úzce svázány s vírou v duše zemřelých a s existencí dobrých a zlých duchů. Víra v duchy, magie a věštění je tedy v podstatě založena na jakémsi mnohobožství, zakořeněném v nauce o nesmrtelnosti lidské duše. Je to však zdravý základ, na němž bychom měli postavit své náboženství? Pokládali byste uctívání založené na takovém základu za přijatelné?

45. Před jakými otázkami ohledně jídla obětovaného modlám stáli křesťané v prvním století?

⁴⁵ Křesťané v prvním století stáli před stejnými otázkami. Blízko sebe měli Řeky a Římany s jejich četnými bohy a božstvy i s jejich pověrečnými obřady. Jedním takovým obřadem bylo obětování potravy modlám a potom její společné pojídání. Měl by se takových obřadů zúčastnit ten, kdo miloval pravého Boha a měl zájem na tom, aby se mu líbil? Všimněte si, jak na tuto otázku odpověděl apoštol Pavel.

46. Čemu věřil Pavel a raní křesťané ohledně Boha?

⁴⁶ „Vzhledem k jedení jídel obětovaných modlám víme, že modla není ve světě nic a že není Bůh kromě jednoho. Ačkoli jsou totiž takoví, kteří jsou nazýváni ‚bohy‘, ať v nebi nebo na zemi, právě jako je mnoho ‚bohů‘ a mnoho ‚pánů‘, pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno a my pro něho.“ (1. Korinťanům 8:4–6) Pro Pavla a křesťany z prvního století nebylo pravým náboženstvím uctívání mnoha bohů, polyteismus, ale byla to oddanost pouze „jednomu Bohu, Otci“, jehož jméno Bible zjevuje, když říká: „Aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ — Žalm 83:18.

47. Jak zjevil Pavel pravou totožnost ‚bohů a pánů v nebi a na zemi‘?

⁴⁷ Měli bychom si však všimnout, že apoštol Pavel sice řekl, že „modla není. . . nic“, ale neřekl, že „bohové“ a „páni“, k nimž se lidé obracejí se svou magií, věštěním a oběťmi neexistují. Oč tedy jde? Pavel to objasnil dále v témže dopise, když napsal: „Ale říkám, že věci, které obětují národy, obětují démonům, a ne Bohu.“ (1. Korinťanům 10:20) Ano, prostřednictvím svých bohů a pánů uctívaly národy ve skutečnosti démony — andělské neboli duchovní tvory, kteří se vzbouřili proti pravému Bohu a připojili se ke svému vůdci Satanu Ďáblovi. — 2. Petra 2:4; Juda 6; Zjevení 12:7–9.

48. Jaké nebezpečí z okultní sféry existuje i dnes a jak je možné se mu vyhnout?

⁴⁸ Lidé často litují takzvané primitivní národy, které byly zotročeny svými pověrami a strachy. Říkají, že je odpuzují krvavé oběti a divošské rituály. Právem. Přesto dodnes slýcháme o vúdú, satanských kultech, a dokonce o lidských obětech. Snad jsou to extrémní případy, ale přesto dokazují, že zájem o okultní věci je stále velmi živý. Může to začít ‚nevinnou zábavou‘ a zvědavostí, ale často to vede k tragédii a smrti. Jak moudré je řídit se biblickou výstrahou: „Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ — 1. Petra 5:8; Izajáš 8:19, 20.

[Rámeček na straně 85]

Je astrologie vědecká?

Astrologie tvrdí, že slunce, měsíc, hvězdy a planety mohou ovlivňovat dění na zemi a že konstelace těchto nebeských těles v okamžiku narození člověka hraje roli v jeho životě. Vědecké objevy to však značně zpochybňují:

▪ Práce astronomů jako Koperník, Galileo a Kepler jasně dokázaly, že Země není středem vesmíru. Nyní je také známo, že hvězdy, které se jeví jako souhvězdí, ve skutečnosti netvoří skupinu. Některé jsou snad daleko v kosmu, kdežto jiné jsou poměrně blízko. Proto jsou domnělé vlastnosti takzvaných souhvězdí zvěrokruhu naprostý výmysl.

▪ Planety Uran, Neptun a Pluto byly raným astrologům neznámé, protože byly objeveny až po vynálezu teleskopu. Jak tedy vysvětlovaly jejich „vliv“ astrologické tabulky nakreslené o staletí dříve? A proč by měla mít jedna planeta „dobrý vliv“ a jiná „zlý“, když věda nyní ví, že jsou všechny v podstatě kusem neživé skály nebo shlukem plynů, které se řítí prostorem?

▪ Genetika nás učí, že základ naší osobnosti se neutváří při narození, ale při početí, když se jedna z miliónů spermiových buněk otce spojí s jednou vaječnou buňkou matky. Přesto astrologie stanoví horoskop podle okamžiku narození. Tento zhruba devítiměsíční rozdíl by měl dát jedinci v astrologických pojmech zcela jiný vzorec osobnosti.

▪ Průchod slunce souhvězdími, jak jej vidí pozorovatel na zemi, je dnes asi o měsíc opožděn proti době před dvěma tisíci lety, kdy byly sestaveny astrologické mapy a tabulky. Proto astrologie označuje osobu narozenou koncem června nebo v první polovině července jako Raka (velmi citlivého, náladového, uzavřeného). Ve skutečnosti je však Slunce v souhvězdí Blíženců, takže by ta osoba měla být společenská, vtipná, hovorná.

Je zřejmé, že astrologie nemá žádný racionální ani vědecký podklad.