Přijdou všichni dobří lidé do nebe?

„Bylo po pohřbu, ale těžký otřes trval dále . . . Zdálo se téměř neuvěřitelné, že ještě před několika týdny zkoušel můj chlapeček své první krůčky a tvářička mu zářila vítězným úsměvem. Ale teď je Ondřej mrtvý . . .

Postávala jsem u okna, dívala jsem se do noci a zkoumala nebe. ‚Kde jen teď je ten můj chlapeček?‘ ptala jsem se. ‚Je někde tam nahoře v nebi mezi hvězdami?‘ “

SMRT dítěte je pravděpodobně nejotřesnější zážitek, jaký může rodiče postihnout. „Kde jen je to naše dítě?“ ptají se. „Je v nebi, nebo někde jinde?“ Většina náboženství učí, že malé děti, které zemřou, jdou do nebe. V Johannesburgu, v Jižní Africe, je na jednom náhrobním kamenu napsáno: „Bůh toužil po rozvíjející se květině, jeho anděl vzal jednu z našich.“ Někdo si však může klást otázku: „Proč by měl Bůh toužit po ‚jedné rozvíjející se květině‘, když jich má, jak se všeobecně věří, tolik?“ A mnozí lidé se ptají . . .

Co je nebe?

Většina lidí má jen mlhavou představu o nebi. Někteří mluví lehkomyslně o rajských rozkoších v nebi. Co však říká Bible? Její první verš říká: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a Zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1) To se vztahuje na hmotná nebesa, na nádherné uspořádání hvězd a galaxií. (5. Mojžíšova 4:19) Jsou však také duchovní nebesa. Proto Bible mluví o Jehovovu „povýšeném příbytku svatosti a krásy“. — Izajáš 63:15.

Kdo vystoupil první do tohoto „povýšeného příbytku“ našeho nebeského Otce? Jeho milovaný Syn, Ježíš Kristus. Ten řekl: „Žádný člověk . . . nevystoupil do nebe, jen ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.“ (Jan 3:13) To jasně ukazuje, že žádný lidský tvor nepřišel do nebe. Ježíš však slíbil, že tam někteří lidé přijdou. Než vystoupil do nebe, řekl svým věrným učedníkům: „Odcházím, abych vám připravil místo . . . a vezmu vás k sobě domů, abyste i vy byli, kde jsem já.“ — Jan 14:2, 3.

Je tedy zřejmé, že někteří dobří lidé jdou do nebe. Jdou však do nebe všichni dobří lidé? A co domov člověka — Země? Má být zničena jadernou válkou a stát se spálenou škvárou, která popluje prostorem? Rozhodně ne. Bible říká: „Generace odchází a generace přichází, ale Země zůstává až na neurčitý čas.“ (Kazatel 1:4) A proč by měl stvořitel zničit tuto nádhernou zemi, třebaže některé její části sobečtí lidé znečistili? Boží slovo slibuje: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ — Žalm 37:29.

Jak je tedy patrné, země má zajímavou budoucnost. Ježíš předpověděl ve svém známém Kázání na hoře: „Šťastní jsou mírní, protože zdědí zemi.“ (Matouš 5:5) A poslední kniha Bible, Zjevení, ukazuje, že se země stane rájem. O poslušném lidstvu říká: „Sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest.“ — Zjevení 21:3, 4.

Z toho všeho vidíme, že někteří dobří lidé přijdou do nebe, zatímco jiní se budou těšit ze života na zemi. Znamená to tedy, že musíme rozlišovat dvě skupiny lidí. Jak je to možné? Mnozí lidé si také kladou otázku, podobně jako matka Ondřejova, co se stane s jejich dětmi, pokud zemřely nepokřtěné. Katolíci se učí, že se takové děti dostávají na místo, kterému se říká limbus. Existuje takové místo? Jdou tam malé děti? Následující článek poskytne uspokojující a uklidňující odpovědi.