Současně s těmito mezinárodními sjezdy ve východní Evropě bylo naplánováno uspořádat takový sjezd i v rumunské Bukurešti. Proti tomu se však ostře postavila rumunská pravoslavná církev. Po celé Bukurešti se objevily štvavé plakáty. Zkreslené zprávy v novinách, televizi a rozhlase rozdmýchávaly prudký odpor. Ředitelé hotelů byli donuceni zrušit uzavřené dohody. Vláda a správa stadiónu podlehly tlaku a smlouva o pronájmu stadiónu byla zrušena. Při tom všem bratry povzbuzovaly inspirované sliby zapsané například v Izajášovi 51:7 a v Jeremjášovi 50:34. Podaří se jim však sjezdový program ke svému užitku uspořádat?

Během té doby se události v Rumunsku dále vyvíjely. Člen vedoucího sboru Theodore Jaracz podrobně popisoval, co se tam dělo, a mezi jiným řekl: „Můžeme jenom říci, že Jehovův nebeský vůz byl v pohybu. Může upravovat svou rychlost, může upravovat svůj pohyb, může kdykoli změnit směr. Důležité je, aby s ním pozemská organizace držela krok!“ (Ezek. 1:4–28) Přesně týden před plánovaným začátkem sjezdu se bratrům podařilo podepsat smlouvu o nájmu stadiónu v Kluži, v severozápadní části Rumunska. Musely se změnit cestovní plány tisíců delegátů. Bylo nutné sehnat ubytování pro 6 000 lidí. Veškeré přípravné práce se musely vtěsnat do několika dnů. A potom pouhé dva dny před sjezdem získali bratři pro uspořádání druhého sjezdu místo v Brašově, na východě střední části Rumunska. Přípravy bylo možné udělat pouze s Jehovovým duchem. Jak to dopadlo? Vrcholný počet přítomných na sjezdu v Kluži byl 22 004; v Brašově se sešlo 12 862 lidí včetně 1 056 z Bulharska. Pokřtěných bylo celkem 1 631.

V Bukurešti mezitím církev svolala na první den původně plánovaného sjezdu protestní manifestaci, ale dostavili se tam jen policisté a jeden postarší muž, a naši bratři jim dali literaturu a vydali pěkné svědectví. Jak je uvedeno v Jeremjášovi 1:19: „Jistě budou proti tobě bojovat, ale nezískají nad tebou převahu, neboť ‚jsem s tebou,‘ je Jehovův výrok, ‚abych tě osvobodil.‘“