Co je smyslem tvého života?

‚Vedl jsem své srdce moudrostí, dokud neuvidím, co dobrého je pro lidské syny v počtu dnů jejich života.‘ (KAZATEL 2:3)

1, 2. Proč není nesprávné, že máme rozumný zájem o sebe sama?

ZAJÍMÁŠ se o sebe? Asi ano. Je to normální. Proto každý den jíme, jdeme spát, když jsme unaveni, a rádi trávíme čas s přáteli a s lidmi, jež milujeme. Občas hrajeme hry, jdeme si zaplavat nebo děláme jiné věci, které nás těší. To ukazuje, že se o sebe vyrovnaným způsobem zajímáme.

² Takový zájem o sebe sama je v souladu s tím, co napsal Šalomoun: „Pro člověka není nic lepšího, než aby jedl a vskutku pil a aby dal své duši vidět dobré za svou tvrdou práci.“ Na základě vlastní zkušenosti potom Šalomoun dodal: „Viděl jsem, ano já, že také to je z ruky pravého Boha. Vždyť kdo jí a kdo pije lépe než já?“ (Kazatel 2:24, 25)

3. Které obtížné otázky pokládají mnozí lidé za nezodpověditelné?

³ Ty ale víš, že k životu nepatří jen jídlo, pití, spaní a příjemné věci. Někdy nás něco bolí, zažíváme zklamání a starosti. A zdá se nám, že jsme příliš zaměstnaní, než abychom přemýšleli o smyslu života. Je to i tvůj případ? Vermont Royster, bývalý vydavatel časopisu The Wall Street Journal, si uvědomil, kolik poznání a dovedností lidstvo stále získává, a potom napsal: „Je to podivná věc. Uvažujeme-li o člověku samotném, o jeho dilematech a o jeho místě ve vesmíru, nejsme o moc dále, než když začal čas. Stále stojíme před otázkami kdo jsme a proč jsme a kam jdeme.“

4. Proč by každý z nás měl chtít být schopen odpovědět na otázky, které se nás týkají?

⁴ Jak bys ty zodpověděl otázky: Kdo jsme? Proč jsme zde? Kam směřujeme? Pan Royster zemřel loni v červenci. Myslíš, že před svou smrtí našel uspokojující odpovědi? A co je ještě důležitější, existuje způsob, jak bys je mohl najít ty? Jak ti uspokojivé odpovědi mohou pomoci, aby ses radoval ze šťastnějšího a smysluplnějšího života? Prozkoumejme to.

Nejdůležitější zdroj pochopení

5. Proč bychom se měli obracet na Boha, když hledáme pochopení ve věcech týkajících se smyslu života?

⁵ Kdybychom smysl života hledali sami, snad bychom měli jen malý úspěch, nebo vůbec žádný. To se ukázalo v případě mnoha mužů i žen, ačkoli snad měli rozsáhlé znalosti i zkušenosti. Ale my nemusíme spoléhat jen sami na sebe. Pomoc nám poskytl náš Stvořitel. Když o tom přemýšlíš, není snad on základní Zdroj pochopení a moudrosti, protože je „od neurčitého času na neurčitý čas“ a má úplné poznání vesmíru i historie? (Žalm 90:1, 2) On to byl, kdo stvořil lidi a pozoroval to, co prožívají. Je to tedy On, u koho bychom měli hledat pochopení, ne u nedokonalých lidí, kteří mají omezené poznání i schopnost vnímat. (Žalm 14:1–3; Římanům 3:10–12)

6. (a) Jak Stvořitel poskytl potřebné pochopení? (b) Jakou úlohu v tom hraje Šalomoun?

⁶ I když nemůžeme očekávat, že nám Stvořitel bude odhalovat smysl života každému jednotlivě, poskytl nám zdroj pochopení — své inspirované Slovo. (Žalm 32:8; 111:10) V tomto ohledu je zvláště cenná kniha Kazatel. Bůh inspiroval Šalomouna, pisatele této knihy, takže jeho „moudrost byla rozsáhlejší než moudrost všech Orientálců“. (1. Královská 3:6–12; 4:30–34) ‚Šalomounova moudrost‘ udělala na jednu královnu, která ho navštívila, takový dojem, že řekla, že o jeho moudrosti jí nebyla řečena ani polovina a že ti, kdo naslouchají jeho moudrosti, jsou skutečně šťastní.a (1. Královská 10:4–8) I my můžeme získat pochopení a štěstí z božské moudrosti, kterou náš Stvořitel prostřednictvím Šalomouna poskytl.

7. (a) K jakému závěru ohledně většiny činností, které se provádějí pod nebesy, dospěl Šalomoun? (b) Co dokresluje Šalomounova realistická hodnocení?

⁷ Kniha Kazatel zrcadlí moudrost, kterou dostal Šalomoun od Boha a která ovlivnila jeho srdce i mysl. Šalomoun měl čas, prostředky i pochopení, aby zkoumal ‚všechno, co se činilo pod nebesy‘. Viděl, že většina z toho „byla marnost a honba za větrem“. To je inspirované hodnocení, které bychom měli mít na mysli, když přemýšlíme o smyslu našeho života. (Kazatel 1:13, 14, 16) Šalomoun byl upřímný a realistický. Zamysli se například nad slovy, jež jsou v Kazateli 1:15, 18. Jistě víš, že v průběhu staletí lidé zkoušeli nejrůznější formy vlády, které se občas upřímně pokoušely řešit problémy a zlepšit lidem život. Avšak podařilo se některé vládě narovnat všechny „pokřivené“ věci tohoto nedokonalého systému? Možná jsi již také viděl, že čím větší má někdo poznání, tím jasněji si uvědomuje, že během krátkého lidského života nelze věci plně napravit. Toto zjištění vyvolává v mnohých lidech pocit marnosti, ale na nás tak působit nemusí.

8. Jaké cykly již dlouho existují?

⁸ Můžeme také uvažovat o opakujících se cyklech, jako je například východ a západ slunce nebo pohyb vzduchu a vody. Tyto cykly existovaly za Mojžíše, Šalomouna, Napoleona i za časů našich pradědů a stále pokračují. Podobně i „generace odchází a generace přichází“. (Kazatel 1:4–7) Z lidského hlediska se změnilo jen málo. Lidé ve starověku i dnes se věnují podobným činnostem, doufají v podobné věci, mají podobné tužby a chtějí dosáhnout podobných věcí. I když si někdo mezi lidmi udělal významné jméno nebo byl mimořádně krásný nebo schopný, kde je takový člověk nyní? Je mrtvý a pravděpodobně si na něj nikdo nevzpomene. Toto není nějaký chmurný názor. Většina lidí si nevzpomene na jméno svých praprarodičů a neví, kde se narodili a kde zemřeli. Proto Šalomoun realisticky viděl marnost v tom, co lidé podnikají a o co usilují. (Kazatel 1:9–11)

9. Jak nám může pomoci to, že získáme realistické pochopení situace lidí?

⁹ Toto božské pochopení toho, v jaké situaci je lidstvo, v nás nemusí vyvolávat pocit marnosti, ale může být užitečné, když nám pomůže nepřipisovat nepatřičnou hodnotu cílům a snahám, které budou brzy zapomenuty. Toto pochopení by nám mělo pomoci zhodnotit, co ze života získáváme a čeho se pokoušíme dosáhnout. Pro ilustraci, spíše než být asketičtí, můžeme najít radost ve vyrovnaném přístupu k jídlu a pití. (Kazatel 2:24) A jak uvidíme, Šalomoun dochází k velmi pozitivnímu a optimistickému závěru, pokud jde o situaci lidí. Stručně řečeno, jeho závěr je ten, že bychom měli hluboce oceňovat svůj vztah s naším Stvořitelem, který nám může pomoci, abychom se navždy těšili ze šťastné budoucnosti, jež má smysl. Šalomoun zdůraznil: „Závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)

Smysl života

10. Jakým způsobem Šalomoun srovnal zvířata a lidi?

¹⁰ Božská moudrost, která je obsažena v Kazateli, nám může pomoci v uvažování o našem smyslu života i jinak. Jak? V tom, že se Šalomoun realisticky zaměřil na další skutečnosti, o nichž možná přemýšlíme jen zřídka. Uvažoval o podobnosti mezi lidmi a zvířaty. Ježíš přirovnal své následovníky k ovcím, ale lidem se většinou nelíbí, když je někdo přirovnává ke zvířatům. (Jan 10:11–16) Šalomoun přesto uvádí některá nesporná fakta: „Pravý Bůh [lidské syny] vybere, aby viděli, že sami jsou zvířata. Vždyť se nakonec stává totéž lidským synům a nakonec se stává totéž zvířeti, a všem se nakonec stává totéž. Jako umírá jeden, tak umírá druhý . . . , takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost . . . Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:18–20)

11. (a) Jak se dá popsat život zvířete? (b) Co si o takovém rozboru myslíš?

¹¹ Zamysli se nad zvířetem, které rád pozoruješ, snad nad damanem nebo nad králíkem. (5. Mojžíšova 14:7; Žalm 104:18; Přísloví 30:26) Nebo si můžeš představit veverku; na světě je jich více než tři sta druhů. Jak žije? Veverka se narodí a několik týdnů se o ni stará její matka. Brzy jí naroste kožíšek a veverka opouští hnízdo. Můžeš ji vidět, jak pobíhá a učí se hledat potravu. Ale často to vypadá, jako kdyby si jen hrála a radovala se ze svého mládí. Když je jí asi rok, nachází si druha. Potom musí postavit hnízdo nebo doupě a starat se o potomstvo. Když najde dost bobulí, ořechů a semen, veverčí rodina se rozroste a má čas rozšířit svůj domov. Ale během několika málo let zvíře zestárne a je více náchylné k nehodám a nemocem. Ve věku asi deseti let umírá. Mezi různými druhy veverek jsou sice jisté rozdíly, ale takto vypadá jejich život.

12. (a) Proč je život mnoha lidí vlastně podobný životu zvířete? (b) O čem bychom mohli přemýšlet, až příště uvidíme zvíře, které jsme měli na mysli?

¹² Většina lidí by proti tomu, jak zvířata svůj život prožívají, nic nenamítala, a těžko by očekávali, že by zvířata měla nějaký promyšlený smysl života. Ale život mnoha lidí se od toho velmi neliší. Lidé se rodí a někdo se o ně jako o děti stará. Jedí, rostou, a protože jsou mladí, hrají si. Zanedlouho dospějí, najdou si partnera a hledají místo, kde by mohli žít, a způsob, jak se uživit. Jestliže jsou úspěšní, snad se rozrostou a rozšíří svůj domov (hnízdo), v němž vychovávají potomky. Ale roky rychle letí a oni stárnou. Umírají v sedmdesáti nebo osmdesáti letech, které byly naplněny ‚těžkostmi a věcmi, jež ubližují‘, a někteří i dříve. (Žalm 90:9, 10, 12) O těchto prostých věcech bys mohl přemýšlet, až příště uvidíš veverku (nebo jiné zvíře, které jsi měl na mysli).

13. Jaká je pravda o životě zvířat i lidí?

¹³ Z toho, co Šalomoun napsal dále, můžeš pochopit, že měl důvod, aby přirovnal lidský život ke zvířecímu: „Pro všechno je ustanovený čas . . . Čas rodit a čas umírat.“ Ta druhá eventualita, smrt, je podobná u člověka i zvířete — „jako umírá jeden, tak umírá druhý“. Šalomoun dodal: „Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:1, 2, 19, 20)

14. Jak se někteří lidé snaží změnit běžný způsob života, ale s jakým výsledkem?

¹⁴ Toto realistické hodnocení nás nemusí zbavovat odvahy. Je pravda, že se někteří lidé snaží změnit tento stav tím, že mimořádně pracují, aby na tom po hmotné stránce byli lépe než jejich rodiče. Snad mnoho let studují, aby se postarali o vyšší životní standard, a snaží se lépe porozumět životu. Nebo se snad zaměří na cvičení nebo dietu, aby získali lepší zdraví a o trochu delší život. Tyto snahy mohou přinést určitý užitek. Ale kdo si může být jistý, že budou opravdu úspěšné? A i kdyby byly, tak jak dlouho?

15. Jaké upřímné hodnocení se hodí na život většiny lidí?

¹⁵ Šalomoun se zeptal: „Protože existuje mnoho věcí, které působí mnoho marnosti, jakou má člověk výhodu? Kdo totiž ví, co dobrého má člověk za života, v počtu dnů svého marného života, když je stráví jako stín? Kdo totiž může člověku říci, co se po něm stane pod sluncem?“ (Kazatel 6:11, 12) Smrt přichází poměrně rychle a ukončuje lidské snahy. Je tedy opravdu výhodné usilovat o to, abys získal více hmotných prostředků, nebo mnoho let studovat, jen abys získal větší majetek? Život je velmi krátký a utíká jako stín, a mnozí lidé proto chápou, že když zažijí nezdar, není čas zaměřovat snahy na další lidský cíl. Člověk si nemůže být jistý ani tím, co se stane s jeho dětmi, které přijdou „po něm“.

Je čas dělat si dobré jméno

16. (a) Co bychom na rozdíl od zvířat měli dělat? (b) Jaká další pravda by měla ovlivnit naše uvažování?

¹⁶ My, lidé, máme na rozdíl od zvířat schopnost uvažovat o otázkách: ‚Jaký je význam mé existence? Je to uzavřený kruh začínající narozením a končící smrtí?‘ V této souvislosti si připomeň pravdivost Šalomounových slov o člověku a zvířeti: „Všichni se vracejí do prachu.“ Znamená to snad, že smrtí končí veškerá existence? Bible ukazuje, že lidé nemají nesmrtelnou duši, která přežívá tělo. Lidé jsou duše; a duše, která hřeší, ta umírá. (Ezekiel 18:4, 20) Šalomoun to upřesnil: „Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta. Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou, protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu, v místě, k němuž jdeš.“ (Kazatel 9:5, 10)

17. O čem bychom podle Kazatele 7:1, 2 měli uvažovat?

¹⁷ To je nevyhnutelný fakt, a proto uvažuj o tomto prohlášení: „Jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození. Je lépe jít do domu truchlení, než jít do domu hostiny, protože to je konec všeho lidstva; a ten, kdo žije, by si to měl vzít k srdci.“ (Kazatel 7:1, 2) Musíme souhlasit s tím, že smrt je „konec všeho lidstva“. Žádný člověk nemůže vypít nějaký elixír, sníst směs vitamínů, dodržovat nějakou dietu ani se zabývat nějakým cvičením, a očekávat, že získá věčný život. A obvykle to dopadlo tak, že „jejich památka byla zapomenuta“ nedlouho po jejich smrti. Proč je tedy jméno „lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození“?

18. Proč si můžeme být jisti, že Šalomoun věřil ve vzkříšení?

¹⁸ Jak již bylo poznamenáno, Šalomoun byl realistický člověk. Znal svoje předky, Abrahama, Izáka a Jákoba, kteří si u svého Stvořitele dobré jméno skutečně udělali. Jehova Bůh se s Abrahamem dobře seznámil a slíbil mu, že bude žehnat jemu i jeho semeni. (1. Mojžíšova 18:18, 19; 22:17) Ano, Abraham měl u Boha dobré jméno a stal se jeho přítelem. (2. Paralipomenon 20:7; Izajáš 41:8; Jakub 2:23) Abraham věděl, že jeho život i život jeho syna nebyl součástí nějakého nekončícího koloběhu rození a umírání. Jejich život měl jistě hlubší smysl. Měli jistou vyhlídku na to, že budou opět žít. Ne proto, že měli nesmrtelnou duši, ale prostřednictvím vzkříšení. Abraham byl přesvědčen, že „Bůh je schopen dokonce . . . vzbudit [Izáka] z mrtvých“. (Hebrejcům 11:17–19)

19. Jaké pochopení můžeme získat od Joba, pokud jde o význam Kazatele 7:1?

¹⁹ To je klíč k porozumění, jak „jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození“. Šalomoun, stejně jako předtím Job, byl přesvědčen, že Ten, kdo stvořil lidský život, ho může také obnovit. Může přivést k životu lidi, kteří zemřeli. (Job 14:7–14) Věrný Job řekl: „Zavoláš, [Jehovo], a já ti odpovím. Budeš prahnout po díle svých rukou.“ (Job 14:15) Zamysli se nad tím! Náš Stvořitel ‚prahne‘ po svých věrně oddaných služebnících. („Ještě jednou bys chtěl vidět dílo svých rukou.“ The Jerusalem Bible) Stvořitel může vzkřísit lidi tím, že využije výkupní oběť Ježíše Krista. (Jan 3:16; Skutky 24:15) Je jisté, že lidé se mohou lišit od pouhých zvířat, která umírají.

20. (a) Za jakých podmínek je den smrti lepší než den narození? (b) Jak muselo Lazarovo vzkříšení mnohé lidi ovlivnit?

²⁰ To znamená, že den smrti může být lepší než den, kdy se někdo narodil, jestliže si člověk do té doby vytvořil dobré jméno u Jehovy, který může vzkřísit věrné lidi, kteří zemřeli. To potvrdil větší Šalomoun, Ježíš Kristus. Přivedl zpět k životu například věrného muže Lazara. (Lukáš 11:31; Jan 11:1–44) Jistě si umíš představit, že Lazarovo vzkříšení mocně zapůsobilo na mnohé lidi, kteří toho byli svědky, a uvěřili v Božího Syna. (Jan 11:45) Myslíš si, že měli dojem, že jejich život nemá žádný smysl a že nevěděli, kdo jsou a kam jdou? Naopak, mohli vidět, že nemusí být jako pouhá zvířata, která se narodí, nějaký čas žijí a potom umírají. Jejich smysl života byl přímo a pevně svázán s poznáním Ježíšova Otce a s činěním jeho vůle. A co ty? Pomohl ti tento rozbor vidět, nebo vidět jasněji, jak tvůj život může a měl by mít skutečný smysl?

21. Jakou stránku hledání smyslu života ještě chceme zkoumat?

²¹ Nicméně opravdový a hluboký smysl života znamená mnohem víc než přemýšlet o smrti a životě po ní. Je do toho zahrnuto také to, jak prožíváme svůj život každý den. I to Šalomoun objasnil v knize Kazatel, jak uvidíme v následujícím článku.

„Celý závazek člověka“

„Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (KAZATEL 12:13)

1, 2. Proč je vhodné uvažovat o našem závazku k Bohu?

„CO OD TEBE Jehova žádá zpět?“ Tuto otázku položil jeden starověký prorok. Potom uvedl, co Jehova požadoval — uplatňovat právo, milovat laskavost a skromně chodit se svým Bohem. (Micheáš 6:8)

² Dnes, kdy se rozmáhá individualismus a nezávislost, je pro mnoho lidí nepříjemné připustit myšlenku, že od nich Bůh něco požaduje. Nechtějí být zavázáni. Ale k jakému závěru dochází Šalomoun v knize Kazatel? „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)

3. Proč bychom se měli vážně zamyslet nad knihou Kazatel?

³ Ať již jsou naše okolnosti nebo názor na život jakékoli, můžeme mít velký prospěch z toho, když se nad důvody tohoto závěru zamyslíme. Král Šalomoun, pisatel této inspirované knihy, uvažoval o některých věcech, které jsou součástí našeho každodenního života. Někdo by snad ukvapeně udělal závěr, že tento rozbor je v podstatě negativní. Vznikl ale pod božskou inspirací, a může nám pomoci zhodnotit naši činnost i to, čemu dáváme v životě přednost, a výsledkem bude více radosti.

Uspokojování základních životních potřeb

4. Co Šalomoun zkoumal a o čem v Kazateli pojednával?

⁴ Šalomoun důkladně zkoumal ‚zaměstnání lidských synů‘. „Zaměřil jsem své srdce na to, abych hledal a zkoumal moudrost ve vztahu ke všemu, co se činilo pod nebesy.“ Slovem „zaměstnání“ Šalomoun nutně nemyslí práci nebo nějaký zaměstnanecký vztah, ale celou sféru činností, jimiž se muži a ženy během svého života zaměstnávají. (Kazatel 1:13) Zamysleme se nad některými základními zájmy nebo zaměstnáními a potom je srovnejme s našimi vlastními činnostmi a tím, čemu dáváme přednost.

5. Které je jedno z hlavních zaměstnání člověka?

⁵ Je jisté, že ústředním zájmem a smyslem činnosti mnoha lidí jsou peníze. Nikdo nemůže říci, že Šalomoun měl k penězům přezíravý postoj, jaký mají někteří bohatí lidé. Bez váhání uznal, že peníze jsou potřeba; mít přiměřené finanční prostředky je lepší než muset žít v odříkání nebo chudobě. (Kazatel 7:11, 12) Ale nepochybně jsi už pozoroval, že peníze i majetek, který si za ně lze koupit, se mohou stát prvořadým životním cílem — pro chudé i pro bohaté.

6. Co se můžeme naučit o penězích z jednoho z Ježíšových podobenství a z Šalomounovy vlastní zkušenosti?

⁶ Připomeň si Ježíšovo znázornění o bohatém muži, který nebyl nikdy spokojen a pracoval, aby získal ještě více. Z Božího hlediska byl nerozumný. Proč? Protože náš ‚život nevyplývá z věcí, které vlastníme‘. (Lukáš 12:15–21) Šalomounova zkušenost — pravděpodobně větší než naše — Ježíšova slova potvrzuje. Přečti si popis uvedený v Kazateli 2:4–9. Po určitou dobu se Šalomoun věnoval získávání bohatství. Stavěl nádherné domy a zahrady. Mohl si dopřávat příjemnou společnost žen. Ale přineslo mu bohatství a to, co mu bohatství umožnilo, pocit skutečného naplnění a smysl v jeho životě? Šalomoun upřímně odpověděl: „A obrátil jsem se, ano já, ke všem svým dílům, která vykonaly mé ruce, a ke tvrdé práci, na které jsem tvrdě pracoval, abych ji dovršil, a pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem, a nebylo nic výhodného pod sluncem.“ (Kazatel 2:11; 4:8)

7. (a) Jaká je zkušenost, pokud jde o význam peněz? (b) Jak to, co jsi osobně viděl, potvrzuje Šalomounův závěr?

⁷ To je realita, pravda zjevná v životě mnoha lidí. Musíme připustit, že mít mnoho peněz ještě všechny problémy neřeší. Některé snad ano, například to, jak snáze získat jídlo a oblečení. Ale člověk může najednou nosit pouze jeden oblek a radovat se pouze z určitého množství jídla a pití. A již jsi snad četl o bohatých lidech, jejichž život byl zkažen rozvodem, zneužíváním alkoholu nebo drog nebo dlouhotrvajícími spory s příbuznými. Multimilionář J. P. Getty řekl: „Peníze nemusí nutně souviset se štěstím. Snad spíše s neštěstím.“ Z dobrého důvodu tedy Šalomoun označil lásku ke stříbru jako marnost. Porovnej tuto skutečnost s jeho pozorováním: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:10–12)

8. Jaký máme důvod, abychom nepřeceňovali důležitost peněz?

⁸ Peníze a majetek nepřinášejí pocit spokojenosti, ani pokud jde o budoucnost. Kdybys měl více peněz a majetku, přibyly by ti pravděpodobně starosti o jejich ochranu a stále by sis nebyl jist tím, co přinese zítřek. Mohl bys to všechno ztratit i se svým životem? (Kazatel 5:13–17; 9:11, 12) Peníze ani majetek pocit spokojenosti nepřinášejí. Proto by nemělo být těžké pochopit, že náš život neboli zaměstnání by měl mít vznešenější a trvalejší smysl než peníze a majetek.

Rodina, uznání a moc

9. Proč se v Šalomounově zkoumání právem objevuje rodinný život?

⁹ Šalomounův rozbor života se také zabýval přílišným zdůrazňováním významu rodiny. Je pravda, že Bible vyzdvihuje rodinný život včetně radosti z dětí a jejich výchovy. (1. Mojžíšova 2:22–24; Žalm 127:3–5; Přísloví 5:15, 18–20; 6:20; Marek 10:6–9; Efezanům 5:22–33) Je tedy to nejdůležitější v životě rodina? Zdá se, že mnozí lidé si to myslí, protože v některých kulturách se na manželství, děti a rodinná pouta klade velký důraz. Ale Kazatel 6:3 ukazuje, že ani sto dětí ještě není klíčem ke spokojenému životu. Jen si uvědom, kolik rodičů muselo kvůli svým dětem přinášet oběti, aby jim dali do života dobrý start a aby jim jej usnadnili. Ačkoli je rodičovská oběť ušlechtilá, náš Stvořitel jistě neměl v úmyslu to, aby hlavním účelem našeho života bylo zplodit potomky, jak to instinktivně dělají zvířata, aby pokračoval jejich druh.

10. Proč se může nepatřičná zaměřenost na rodinu prokázat jako marnost?

¹⁰ Šalomoun citlivě vyzdvihl některé skutečnosti rodinného života. Muž se může zaměřit například na to, aby zaopatřil své děti a vnuky. Ale prokáží se oni jako moudří? Nebo budou s tím, co pro ně s námahou nashromáždil, zacházet pošetile? Jestliže budou pošetilí, „je [to] marnost a velké neštěstí“! (Kazatel 2:18–21; 1. Královská 12:8; 2. Paralipomenon 12:1–4, 9)

11, 12. (a) Na které činnosti se mnozí lidé v životě zaměřují? (b) Proč se dá říci, že hledání vynikajícího postavení je „honba za větrem“?

¹¹ Druhý extrém je to, že někteří podřídili normální rodinný život svému rozhodnutí dosáhnout uznání nebo získat nad druhými moc. Tato chyba může být běžnější u mužů. Viděl jsi již tento sklon u spolužáků, spolupracovníků nebo sousedů? Mnozí lidé silně bojují o to, aby si jich někdo všiml, aby byli něčím nebo aby měli nad druhými lidmi autoritu. Ale má to skutečně nějaký význam?

¹² Zamysli se nad tím, jak někteří usilují o to, aby získali věhlas, ať již mezi mnoha, nebo málo lidmi. Tento sklon vidíme ve škole, ve svém sousedství i v nejrůznějších dalších sociálních skupinách. Tato touha pohání také ty, kdo se chtějí stát známými v oblasti umění, zábavy a politiky. Avšak není toto úsilí vlastně úplně zbytečné? Šalomoun to správně nazval ‚honbou za větrem‘. (Kazatel 4:4) I kdyby se nějaký mladý člověk stal významným členem nějakého klubu, sportovního týmu nebo hudební skupiny — nebo kdyby snad muž nebo žena získali dobré jméno v podniku nebo společnosti —, kolik lidí by o tom doopravdy vědělo? Ví většina lidí na druhé straně zeměkoule (nebo dokonce stejné země), že taková osoba vůbec existuje? Nebo spíše dál žijí svůj život a vůbec nevědí, že někdo má trochu slávy? A totéž se dá říci o moci nebo autoritě, kterou někdo získá v práci, ve městě nebo ve skupině lidí.

13. (a) Jak nám Kazatel 9:4, 5 pomáhá ke správnému pohledu na usilování o vynikající postavení a moc? (b) Před kterými skutečnostmi bychom stáli, pokud tento život je vše, co můžeme čekat? (Viz poznámku pod čarou.)

¹³ Jaký výsledek nakonec přináší vynikající postavení nebo autorita? Jak jedna generace odchází a druhá přichází, význační a mocní lidé odcházejí ze scény a zapomíná se na ně. Týká se to stavitelů, hudebníků a dalších umělců, sociálních reformátorů a tak dále, ale i většiny politiků a vojenských velitelů. Kolik znáš jednotlivých lidí, kteří se zabývali těmito činnostmi a žili mezi roky 1700 a 1800? Šalomoun záležitosti správně zhodnotil, když řekl: „Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev. Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta.“ (Kazatel 9:4, 5) Jestliže tímto životem všechno končí, potom snaha po významném postavení a po moci je skutečně marnost.a

Náš cíl a náš závazek

14. Jak by nám kniha Kazatel měla osobně pomoci?

¹⁴ Šalomoun se nevyjadřoval k mnoha činnostem, cílům a potěšením, na něž se lidé v životě zaměřují. Nicméně to, co napsal, je dostatečné. Naše úvaha nad knihou, kterou napsal, není chmurná nebo negativní, neboť jsme se zamýšleli nad knihou z Bible, kterou Jehova Bůh promyšleně inspiroval pro náš užitek. Každému z nás může pomoci napravit názor na život a na to, na co bychom se měli zaměřovat. (Kazatel 7:2; 2. Timoteovi 3:16, 17) To platí zvláště tehdy, když přihlédneme k závěru, k němuž s Jehovovou pomocí Šalomoun došel.

15, 16. (a) Jak se Šalomoun díval na radostný život? (b) O jakém předpokladu, který nám umožní radovat se ze života, Šalomoun mluvil?

¹⁵ Šalomoun opakovaně zdůrazňoval jednu myšlenku — služebníci pravého Boha by měli najít radost v činnosti, kterou vykonávají před zrakem Nejvyššího. „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 2:24; 3:12, 13; 5:18; 8:15) Všimni si, že Šalomoun nepovzbuzoval k hýření; ani se nezastával názoru ‚Jezme, pijme, veselme se, neboť zítra máme zemřít‘. (1. Korinťanům 15:14, 32–34) Měl na mysli to, že bychom měli nacházet radost v běžných potěšeních, jako je například jídlo a pití, když ‚činíme v životě dobro‘. To nesporně zaměří náš život na vůli Stvořitele, který určuje, co je skutečně dobré. (Žalm 25:8; Kazatel 9:1; Marek 10:17, 18; Římanům 12:2)

¹⁶ Šalomoun napsal: „Jdi, jez svůj pokrm s radostí a pij své víno s dobrým srdcem, protože pravý Bůh již našel zalíbení v tvých dílech.“ (Kazatel 9:7–9) Ano, muž nebo žena, kteří pracují na dílech, ve kterých Jehova nachází potěšení, prožívají bohatý a plný život. To od nás vyžaduje, abychom o Bohu stále uvažovali. Jak odlišný je tento názor od názoru většiny lidí, kteří k životu přistupují podle lidských úvah!

17, 18. (a) Jak mnozí lidé reagují na skutečnosti života? (b) Jaký výsledek bychom měli mít vždy na mysli?

¹⁷ Ačkoli některá náboženství vyučují o záhrobí, mnozí lidé věří, že tento život je to jediné, čím si můžeme být jisti. Možná jsi je viděl reagovat tak, jak popsal Šalomoun: „Protože rozsudek proti špatnému skutku nebyl vykonán rychle, srdce lidských synů se v nich plně naklonilo k činění špatného.“ (Kazatel 8:11) Dokonce i ti, kdo nejsou zapleteni do hanebných věcí, ukazují, že se v první řadě zajímají o současnost. To je jeden z důvodů, proč se v jejich životě peníze, majetek, prestiž, autorita nad ostatními, rodina nebo další takové zájmy stávají přespříliš důležitými. Ale Šalomoun myšlenku v tomto verši neuzavřel a dále dodal: „Ačkoli snad hříšník činí špatné stokrát a dlouho dělá, co je mu libo, přece však si také uvědomuji, že to dobře dopadne s těmi, kteří se bojí pravého Boha, protože před ním měli bázeň. S ničemným to však vůbec nedopadne dobře, ani neprodlouží své dny, které jsou jako stín, protože nemá bázeň před Bohem.“ (Kazatel 8:12, 13) Je jasné, že Šalomoun byl přesvědčen, že to s námi dopadne dobře, jestliže se budeme ‚bát pravého Boha‘. V čem dobře? Odpověď můžeme najít ve srovnání, které udělal. Jehova může ‚prodloužit naše dny‘.

¹⁸ Ti, kdo jsou ještě poměrně mladí, by zvláště měli uvažovat o naprosto spolehlivé skutečnosti, že se jim bude dobře dařit, pokud se budou bát Boha. Jak jsi snad již sám poznal, i nejrychlejší běžec může klopýtnout a ztratit závod. Mocná armáda může utrpět porážku. Chytrý obchodník se může ocitnout v chudobě. A mnoho dalších nejistot činí život nepředvídatelným. Ale jedním si můžeš být naprosto jist: nejmoudřejší a nejjistější způsob života je radovat se, když činíš dobro podle Božích mravních zákonů a podle Boží vůle. (Kazatel 9:11) Do toho patří dozvídat se z Bible, co je Boží vůlí, zasvětit Bohu svůj život a být pokřtěn. (Matouš 28:19, 20)

19. K čemu mohou mladí lidé používat svůj život, ale co je v tomto ohledu moudré?

¹⁹ Stvořitel nebude mladé lidi ani ostatní nutit k tomu, aby se řídili jeho vedením. Mohou se ponořit do studia, nebo se dokonce mohou stát věčnými studenty, kteří čerpají z velkého množství knih naplněných lidskou moudrostí. To se nakonec ukáže jako únavné pro tělo. Mladí lidé mohou jít po cestě, po které je povede jejich nedokonalé srdce, nebo půjdou za tím, co přitahuje jejich oči. To jistě přinese mrzutost a takto prožitý život se za čas prokáže jako marnost. (Kazatel 11:9–12:12; 1. Jana 2:15–17) Šalomoun tedy má pro mladé lidi vybídku. Je to vybídka, o které bychom měli vážně uvažovat, ať již jsme jakkoli staří: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve než přijdou neblahé dny nebo nadejdou léta, kdy řekneš: ‚Nemám v nich potěšení‘.“ (Kazatel 12:1)

20. Jaký je vyrovnaný pohled na poselství v Kazateli?

²⁰ Jaký závěr tedy uděláme? Podívejme se, k jakému závěru došel Šalomoun. Viděl neboli prozkoumal „všechna díla, která byla vykonána pod sluncem, a pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem“. (Kazatel 1:14) V knize Kazatel nenacházíme slova cynického a nespokojeného člověka. Tato slova jsou součástí Božího inspirovaného slova, a jsou hodna naší pozornosti.

21, 22. (a) Jaké aspekty života bral Šalomoun v úvahu? (b) K jakému moudrému závěru došel? (c) Jak tě ovlivnilo zkoumání obsahu knihy Kazatel?

²¹ Šalomoun důkladně prozkoumal těžkou práci, obtíže i touhy lidí. Uvažoval o tom, jak se věci vyvíjejí za normálních okolností, viděl marné a prázdné výsledky práce, což zažívají mnozí lidé. Uvažoval o lidské nedokonalosti a o následné smrti. A vzal také v úvahu Bohem dané poznání o stavu mrtvých a vyhlídky na jakýkoli další život. To vše bylo zhodnoceno mužem, který dostal od Boha mimořádnou moudrost, ano, tím, kdo byl jedním z nejmoudřejších lidí, jací kdy žili. Potom byl závěr, k němuž došel, připojen ke Svatému Písmu k užitku všech, kdo touží po skutečně smysluplném životě. Měli bychom snad s tímto závěrem nesouhlasit?

²² „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka. Vždyť pravý Bůh sám přivede dílo každého druhu na soud, pokud jde o každou utajenou věc, ať je dobrá nebo špatná.“ (Kazatel 12:13, 14)