Slon africký

Říká se, že slon africký, je příliš divoký, aby se nechal ochočit. Mnozí lidé však dokázali, že skutečnost je jiná. Jedním příkladem je dojemné přátelství mezi třemi africkými slony a jedním Američanem jménem Randall Moore. Sloni patřili do skupiny slůňat chycených v jihoafrickém národním parku Kruger a dopravených lodí do Spojených států. Časem byli vycvičeni pro cirkusová vystoupení a předváděli své kousky dobře. Když jejich majitel zemřel, dostal to trio Moore a vrátil je do Afriky.

Dvě slonice, Owalla a Durga, byly v roce 1982 vypuštěny do rezervace Pilanesberg Reserve of Bophuthatswana. V té době tam bylo mnoho osiřelých slůňat, která byla ve špatném stavu a potřebovala dohled dospělých samic. Budou slonice z cirkusu, Owalla a Durga, schopny plnit tuto úlohu?

Po roce Moore obdržel zprávu, že jeho slonice adoptovaly všech čtrnáct sirotků a že do parku budou vypuštěni další sirotci. Po čtyřech letech nepřítomnosti se Moore vrátil, aby to viděl na vlastní oči. Očekával, že je bude v Pilanesbergských horách dlouho hledat, a byl tedy překvapen, když zahlédl Owallu a Durgu brzo po svém příjezdu uprostřed velkého stáda. „Moje první, neprofesionální hnutí mysli,“ napsal v knize Back to Africa (Zpět do Afriky) „bylo vrhnout se k nim, obejmout je a zahrnout je chválou. Toto nutkání jsem ale nahradil racionálnějším přístupem.“

Nejdříve se Owalla a Durga musely o přítomnosti svého starého přítele ujistit. Zkoumaly jeho natažené ruce svými choboty. Moore píše: „Owalla se nade mnou vztyčila, jako by očekávala další příkaz. Zbytek stáda stál nehybně okolo. Vyhověl jsem jí. ‚Owalla. . . chobot NAHORU a NOHA!‘ Owalla ihned zvedla přední nohu vysoko do vzduchu a stočila chobot k nebi do klasické pózy při pozdravu z dávných cirkusových dnů. Kdo to byl, kdo poprvé řekl, že slon nikdy nezapomíná?“

O tři roky později, v říjnu 1989, podstoupila paměť Owally další zkoušku. Tentokrát se Moore rozhodl, že zkusí něco, co neudělal od té doby, co byly slonice před sedmi lety vypuštěny do parku. Owalla poslechla jeho příkaz, aby si lehla, a nechala ho vylézt na hřbet. Televizní diváci v Jižní Africe s napětím sledovali, jak na ní jede mezi více než třiceti divokými slony. „Udělal jsem to,“ vysvětluje Moore v interview s Probuďte se!, „ne kvůli publicitě, ale protože mě zajímalo, do jaké míry je možné vzájemné porozumění a sepětí se slonem.“ Pilanesbergští sirotci v inteligentní péči Owally a Durgy dobře prospívali.

[Obrázek na straně 9]

Randall Moore se svými svěřenci v africké buši