4. Citový dopad na děti

„Bylo to strašné,“ říká José, rozvedený otec ze Španělska. „Největší rána byla, když jsem zjistil, že ten muž, se kterým si moje žena začala, je manžel mojí sestry. Nechtělo se mi žít.“ José viděl, že to, co se děje, doléhá i na jeho dva syny, kterým byly dva a čtyři roky. „Nedokázali se v té situaci zorientovat. Nechápali, proč jejich matka žije se strýcem a proč jsem se s nimi odstěhoval k mojí matce a sestře. A když jsem musel někam jít, ptávali se mě: ‚Kdy přijdeš domů?‘ nebo říkávali: ‚Tati, nechoď pryč!‘.“

Děti jsou při rozvodu často opomíjenými oběťmi na bitevním poli. Co ale dělat, když se rodičům zkrátka nedaří spolu vycházet? Bude v takovém případě pro děti lepší, když se rodiče rozvedou? V posledních letech je tento názor zpochybňován, obzvlášť když manželské problémy nejsou neúnosné. Kniha The Unexpected Legacy of Divorce (Nečekané důsledky rozvodu) uvádí: „Mnohé dospělé, kteří žijí ve velmi nešťastném manželství, by překvapilo zjištění, že jejich děti jsou relativně spokojené. Dokud je rodina pohromadě, není pro děti důležité, zda rodiče spí v jedné posteli.“

Je pravda, že děti o konfliktech mezi rodiči obvykle vědí a že napětí v manželství může negativně působit na jejich smýšlení a city. Avšak automaticky předpokládat, že rozvod bude v jejich nejlepším zájmu, by mohla být chyba. „Zdá se, že manželské uspořádání — a to i v případě, že manželství není úplně ideální — rodičům usnadňuje poskytovat dětem přiměřenou a důslednou výchovu, na kterou reagují,“ napsaly Linda J. Waiteová a Maggie Gallagherová ve své knize The Case for Marriage (Obhajoba manželství).

Co se může stát: Rozvod může vaše děti citově poznamenat, zvlášť tehdy, pokud je nepovedete k tomu, aby měly k druhému rodiči zdravý vztah. (Viz rámeček „Mezi dvěma mlýnskými kameny“.)