Opět do školy — Proč?

ROBERTOVO hledání práce bylo skličující a trvalo dlouhé tři roky. Nakonec ve věku 21 let dostal práci jako metodik pro letní dětské tábory. Přineslo mu to nyní sice trochu úlevy, ale byl unavený vyčerpávajícím hledáním zaměstnání. „Naši rodiče to prostě nepochopí,“ říká Robert. „Dnes je to mnohem těžší.“

Podobně jako Robert se mezi pracovní síly zařadí každý rok bezpočet jiných mladých lidí, kteří právě skončili školu. Mají své naděje. Mají své plány. Stále rostoucí počet těchto mladých lidí shledává, že nemohou získat takový druh zaměstnání, jaký očekávali.

Mnozí z nich si proto rozšiřují své vzdělání.a „Zatímco v sedmdesátých letech se prohlašovalo, že mít vzdělání nepřináší žádné výhody,“ říká časopis Fortune, „osmdesátá léta zdůrazňovala odlišný směr — získej akademickou hodnost, nebo uvidíš.“

V čem je problém?

Proč je často nutné další vzdělání? Za prvé, pro velmi mnoho pracovních míst je dnes zapotřebí mít vyšší úroveň kvalifikace. „Bankovního úředníka, který pouze přijímá vklady, nahradila automatická pokladna,“ říká představitel amerického ministerstva práce. „Dnes mě musí [bankovní úředník] informovat o třech typech vkladů na finančním trhu a musí mi vysvětlit, proč bych měl chtít tento vklad, a ne tamten.“ William D. Ford, předseda kongresového výboru pro vzdělání a práci, říká: „Místa, kde byste dělali jednoduchou práci, prostě neexistují.“

Za druhé, někteří lidé se domnívají, že školy studentům neposkytují odpovídající vzdělání. Tvrdí, že školy se zaměřují na takové otázky, jako je zneužívání drog, AIDS a antikoncepce, a to zatlačuje do pozadí výuku čtení, psaní a počítání. Doktor Robert Appleton, který je 27 let učitelem, si posteskl, že školní systém se stal jakousi „institucí pro organizovanou pečovatelskou službu“, která nese břemeno „řešení problémů, jež se dříve nepokládaly za součást vyučování“.

Některé školy studentům neposkytují potřebnou kvalifikaci, a v důsledku toho mnozí absolventi středních škol nejsou schopni se finančně zabezpečit. „Nenaučili je pracovat,“ říká Joseph W. Schroeder, ředitel úřadu práce na Floridě. „Problémem, o kterém se mnou neustále mluví zaměstnavatelé, kteří přicházejí do kontaktu s mladými lidmi, je to, že mladí lidé neumějí dobře číst a psát. Nedovedou vyplnit žádost o přijetí do zaměstnání.“

Třetím důvodem, proč je další vzdělávání asi potřebné, je to, že v mnoha zemích je trh pracovních příležitostí zaplaven nadbytkem absolventů vysokých škol. „Absolventů vysokých škol je více, než po kolika je v daných oborech poptávka,“ uvádějí noviny The New York Times. „Vzhledem k této nadměrné nabídce,“ uvádí se ve zprávě, „se zaměstnavatelé zdráhají zkusit to se středoškoláky.“

Mnozí se vracejí do škol, aby získali kvalifikaci pro takový druh zaměstnání, jaký by je uživil. Ve Spojených státech pokračuje ve studiu po střední škole 59 procent lidí. To představuje významný vzestup oproti minulosti, kdy to bývalo po celá desetiletí padesát procent.

Podobný trend lze pozorovat rovněž v jiných zemích. Ve Velké Británii například výrazně vzrostlo procento studentů, kteří získávají po povinné školní docházce další vzdělání. V jednom z posledních let se v Austrálii hlásilo na různé univerzity a vysoké školy 85 procent studentů, kteří končili střední školu. Devadesát pět procent japonských studentů skládá zkoušky, aby mohli navštěvovat další tříleté studium, které je připraví buď na zaměstnání, nebo na vysokou školu.

Další vzdělávání však ne vždy poskytne žádané výhody. Jaké jsou důvody pro a proti?

[Poznámka pod čarou]

Mám studovat dál, nebo ne?

JAKÉ vzdělání musí člověk mít, aby se uživil? Odpověď se různí, podle toho, o jakou zemi jde. Zdá se, že má-li se člověk uživit, je v mnoha zemích nutný vyšší stupeň školního vzdělání než před několika lety. V některých případech základní povinná školní docházka nestačí.

Nepochybně právě to je důvod, proč roste počet absolventů, kteří jdou raději opět do školy, a ne na pracoviště. Prospěch, který z toho vyplyne, se zdá lákavý. Noviny The New York Times citují zprávu jednoho výzkumného centra pro národohospodářskou politiku, kde zjistili, že „od roku 1979 do roku 1987 postihl pracující muže, kteří mají pouze středoškolský diplom, 7,4procentní pokles hodnoty jejich mzdy, zatímco platy mužů s vysokoškolským vzděláním o 7 procent vzrostly“.

Absolventi vysokých škol dostávají titul, který jim může otevřít dveře k pracovním příležitostem. William B. Johnston, starší výzkumný pracovník na Hudson Institute, říká: „Vysokoškolský titul nebo pouhý doklad, že dotyčný na vysokou školu nějakou dobu chodil, se v našem státě stal hlavní formou pracovního osvědčení.“

Na druhé straně je třeba uznat, že i mnozí absolventi vysokých škol mají potíže najít práci a nejsou imunní vůči ztrátě zaměstnání. „Většina mých přátel, kteří promovali se mnou, je bez práce,“ říká dvaadvacetiletý Karl. Jim, kterému je padesát pět let, skončil studium na známé univerzitě s vyznamenáním, v únoru 1992 však ztratil práci. Jeho diplom ho neochránil ani mu nepomohl, aby našel stálou práci. „To, na čem jste stavěli, se sesypalo,“ říká Jim.

Podobně jako Jim, také mnozí jiní absolventi vysokých škol zjistili, že se ocitli v tom, co U.S.News & World Report nazývá „úřednický očistec“ — jsou příliš mladí na to, aby šli do důchodu, a příliš staří na to, aby je nějaká jiná firma zaměstnala.

Vysokoškolské vzdělání tedy může mít své výhody, ale je jasné, že to není všelék. A také to není jediná možnost. Herbert Kohl napsal v knize The Question Is College (Zda jít na vysokou školu): „Existuje mnoho úspěšných lidí, kteří nechodili na vysokou školu, a existuje mnoho slušných pracovních příležitostí, kde není třeba mít vysokoškolský titul.“ Jedna firma například nabízí lidem bez vysokoškolského vzdělání ta místa, která často zastávají vysokoškoláci. Firma se nedívá na titul, ale hledá uchazeče, kteří prokáží, že jsou schopni odvést dobrý výkon. „Když takového člověka najdeme,“ říká zástupce firmy, „pokládáme za samozřejmé, že [mu] můžeme poskytnout specifickou kvalifikaci pro dané pracovní zařazení.“

Ano, mnozí lidé dokázali velmi dobře uživit sebe i svou rodinu, aniž měli vysokoškolský titul. Někteří absolvovali kursy na odborných či průmyslových školách, nebo na veřejné vyšší škole a stálo je to minimum času a peněz.a Jiní lidé si založili živnost nebo začali poskytovat servisní služby, aniž vůbec měli nějakou odbornou průpravu. Když měli pověst, že jsou spolehliví, dokázali si stálé zaměstnání udržet.

Vyrovnaný názor

Jistě, žádná forma školního vzdělání — ani vysoká škola či jiná forma dalšího vzdělání — není zárukou úspěchu. Navíc, Bible výstižně uvádí, že „scéna tohoto světa se mění“. (1. Korinťanům 7:31) To, co se požaduje dnes, bude možná zítra bezcenné.

Člověk, který uvažuje o dalším vzdělání, udělá dobře, když důkladně zváží pro a proti. ‚Mohu si dovolit takové náklady? Jaké prostředí a společnost na mě budou působit? Poskytnou mi kursy takovou praktickou průpravu, abych byl schopen se uživit? Pomůže mi to, abych se postaral o sebe a svou rodinu, kdybych případně vstoupil do manželství?‘ Chápaví rodiče mohou — vzhledem k tomu, jakou odpovědnost podle Bible mají — poskytnout hodnotnou radu. (5. Mojžíšova 4:10; 6:4–9; 11:18–21; Přísloví 4:1, 2) Zvažujete-li finanční přínos dalšího vzdělání nebo nějaké další hledisko, jsou vhodná Ježíšova slova: „Kdo z vás například, který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“ — Lukáš 14:28.

Rozhodnutí, zda se dalšímu vzdělávání věnovat, je skutečně osobní záležitostí, kterou je třeba pečlivě zvážit. Křesťan by měl mít vždy na mysli Ježíšova slova z Matouše 6:33: „Neustále tedy hledejte nejprve království a  . . . spravedlnost [vašeho nebeského Otce], a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ Praví křesťané se na lidi, kteří mají jenom základní vzdělání, nedívají svrchu ani s nimi nezacházejí, jako by byli podřadnější; také nejsou vzdělanější lidé přehlíženi nebo odmítáni jako pyšní. Apoštol Pavel napsal: „Kdo jsi ty, abys soudil domácího sluhu někoho jiného? Svému vlastnímu pánovi stojí nebo padá. Skutečně bude postaven, neboť Jehova ho může postavit.“ — Římanům 14:4.

Ježíš měl takový vyrovnaný postoj. Nepohrdal lidmi, kteří byli „nevzdělaní a obyčejní“, ani mu nic nebránilo vybrat vzdělaného Pavla, aby vykonal mohutné evangelizační dílo. (Skutky 4:13; 9:10–16) Jak ukazuje následující článek, je třeba, aby vzdělání mělo vždy přiměřené místo.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

Další vzdělání

Strážná věž z 1. listopadu 1992 uvedla ohledně svědků Jehovových a celodobé služby: „Všeobecný trend je však v mnoha zemích patrně takový, že pro získání slušné mzdy je nyní nutný vyšší stupeň školního vzdělání než před několika lety . . . Je obtížné najít práci se slušnou mzdou, máme-li pouze minimální školní vzdělání vyžadované zákonem . . .

Co znamená výraz ‚slušná mzda‘? . . . Jejich mzdu je možné označit za ‚přiměřenou‘ či ‚postačující‘, jestliže jim výdělek umožňuje žít slušně a přitom jim zůstává dostatečné množství času a sil, aby v plné míře vykonávali svou křesťanskou službu.“

Strážná věž tedy říká: „Proto by se neměla vytvářet žádná striktní pravidla ani pro dodatečné vzdělání, ani proti němu.“