Předpovědi konce světa

„Proroci beznaděje po tisíce let předpovídali, že svět se chýlí ke konci.“ — Premonitions: A Leap Into the Future (Varování: Skok do budoucnosti)

V ROCE 1033 našeho letopočtu přesně tisíc let po Kristově smrti, prožívali obyvatelé Burgundska ve Francii velký strach, protože na tento rok byl předpověděn konec světa. Očekávání záhuby bylo posíleno tím, že se objevilo neobvykle mnoho ničivých bouřek a krutý hlad. Mnoho lidí veřejně projevovalo pokání.

O několik desetiletí dříve, v době, kdy mělo uplynout tisíc let od Kristova narození (podle tehdy uznávané chronologie), mnoho lidí věřilo, že konec světa je blízko. Umělecká a kulturní činnost v evropských klášterech údajně téměř vymizela. Eric Russel ve své knize Astrology and Prediction (Astrologie a předpovědi) píše: „Ve druhé polovině desátého století se při sepisování poslední vůle běžně používala formulace ‚vzhledem k tomu, že se přibližuje konec světa‘.“

Martin Luther, který v 16. století začal s protestantským reformním hnutím, předpovídal, že v jeho době je konec světa blízko. Podle jednoho zdroje Luther prohlásil: „Pokud jde o mne, jsem si jist, že den soudu je za dveřmi.“ Jiný autor vysvětloval: „Luther dával do souvislosti historické události s biblickými proroctvími, a proto mohl oznámit blížící se konečnou pohromu.“

William Miller, kterému se obecně připisuje založení adventistické církve, v 19. století předpověděl, že Kristus se vrátí někdy mezi březnem 1843 a březnem 1844. Někteří lidé proto očekávali, že budou vzati do nebe.

Mnohem později předpovídalo náboženství nazvané Velké bílé bratrstvo, které bylo založeno na Ukrajině, že konec světa bude 14. listopadu 1993. Harold Camping, který v USA prováděl evangelizační činnost pomocí rozhlasového vysílání, řekl, že konec světa přijde v září 1994. Je zřejmé, že tyto předpovědi data konce světa byly nesprávné.

Mělo to za následek, že lidé již v konec světa nevěří? Naopak. „Přibližující se začátek nového tisíciletí v roce 2000,“ uvádí časopis U.S.News and World Report z 19. prosince 1994, „spustilo záplavu proroctví o dni soudu.“ Časopis uvedl, že „skoro 60 procent Američanů si myslí, že svět někdy v budoucnu skončí; skoro třetina z nich si myslí, že svět skončí během několika desetiletí“.

Proč bylo tolik předpovědí o konci světa? Existuje opodstatněný důvod k víře, že svět skončí?

Proč mnozí lidé věří, že svět skončí

MNOZÍ lidé dnes ochotně uznají, že svět je opravdu v zoufalé situaci. „Ptal jsem se lidí v různých částech světa, co si myslí o tom, jaké jsou naše naděje do budoucnosti,“ napsal kazatel Billy Graham. „Většina jich měla pesimistický náhled . . . Stále používali při popisu událostí na světové scéně slova ‚armagedon‘ a ‚apokalypsa‘.“

Proč jsou slova „armagedon“ a „apokalypsa“ tak často používána k popsání dnešní situace? Jaký je význam těchto slov?

Biblický původ

Bible mluví o „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ a vztahuje tuto válku k místu, které se „nazývá Har-Magedon“ neboli Armagedon. (Zjevení 16:14–16) Dílo Webster’s New Collegiate Dictionary definuje Armagedon takto: „Konečná a závěrečná bitva mezi silami dobra a zla.“

„Apokalypsa“ je z řeckého slova, které znamená „zjevení“ neboli „odhalení“, ale dostalo jiný význam. V biblické knize Zjevení neboli Apokalypse se zdůrazňuje zničení zlých lidí Bohem a tisíciletá vláda Božího Syna Ježíše Krista. (Zjevení 19:11–16; 20:6) Webster’s New Collegiate Dictionary proto definuje „apokalypsu“ jako „hrozící kosmickou pohromu, ve které Bůh zničí vládnoucí moci zla a pozvedne spravedlivé k životu v mesiášském království“.

Když dnes lidé mluví o světě a o tom, v jaké situaci je svět, jsou zřetelně ovlivněni tím, co říká Bible. Co vlastně Bible říká o konci světa?

Bible a konec světa

Bible jasně předpovídá konec světa. Ježíš Kristus a jeho učedníci mluvili o době konce. (Matouš 13:39, 40, 49; 24:3; 2. Timoteovi 3:1; 2. Petra 3:3) Nemysleli tím však, že bude zničena země jako taková. O doslovné zemi Bible říká: „Nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.“ (Žalm 104:5) Výraz „konec světa“ prostě znamená „konec systému věcí“. (Překlad nového světa)

Apoštol Petr mluvil o světě před potopou v Noemových dnech a řekl: „Tehdejší svět [tvořený bezbožnými lidmi] utrpěl zničení, když byl zatopen vodou.“ Petr dále říká, že dnešní svět je ‚zachován ke dni soudu a zničení bezbožných lidí‘. (2. Petra 3:5–7) Také apoštol Jan napsal: „Svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17)

Během konce tohoto světa bude odstraněn i jeho neviditelný bezbožný vládce. (Zjevení 20:1–3) Apoštol Pavel o tomto zlém vládci napsal: „Bůh světa tohoto oslepil mysl těch, kteří nevěří.“ Ježíš o něm řekl: „Nyní kníže světa tohoto [Satan Ďábel] vyvrženo bude ven.“ (2. Korinťanům 4:4; Jan 12:31, Kralická bible)

Jaké to bude požehnání, až bude tento svět a jeho ničemný panovník odstraněn! Křesťané se dlouho modlí, aby se to stalo; prosí, aby přišlo Boží Království a na zemi se děla Boží vůle. Modlí se o to, aby Ježíš Kristus v souladu s příkazem svého Otce očistil zemi od veškeré ničemnosti. (Žalm 110:1, 2; Přísloví 2:21, 22; Daniel 2:44; Matouš 6:9, 10)

Vyvstává však otázka: Mohly falešné nebo chybné předpovědi konce světa vyplynout z toho, že lidé předpověděli toto datum na základě nepochopení nebo nesprávného uplatnění pravých biblických proroctví? Podívejme se.

Nesprávné porozumění v prvním století

Všimněme si, k čemu došlo v prvním století. Když měl Ježíš vystoupit do nebe, jeho apoštolové se dychtivě ptali: „Pane, obnovíš Izraeli království v tomto čase?“ Chtěli se z požehnání, která přinese Království, těšit hned, ale Ježíš řekl: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci.“ (Skutky apoštolů 1:6, 7)

Pouhé tři dny před svou smrtí se Ježíš vyjádřil podobně: „Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ Ježíš dodal: „O tom dni nebo hodině neví nikdo, ani andělé v nebi ani Syn, ale Otec. Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ (Matouš 24:42, 44; Marek 13:32, 33) Také o několik měsíců dříve Ježíš povzbuzoval: „Zůstaňte připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“ (Lukáš 12:40)

Přes tyto Ježíšovy výstrahy první křesťané dychtili po Kristově přítomnosti, po požehnáních, jež přinese, a začali hloubat nad tím, kdy se slib o Království splní. Apoštol Pavel proto napsal Tesaloničanům: „Prosíme vás však, bratři, pokud jde o přítomnost našeho Pána Ježíše Krista a o to, že jsme shromažďováni k němu, abyste se nenechali rychle otřást ve svém smýšlení ani vzrušit buď inspirovaným výrokem nebo ústním poselstvím nebo dopisem jakoby od nás v tom smyslu, že Jehovův den je zde.“ (2. Tesaloničanům 2:1, 2)

Pavlova slova ukazují, že někteří první křesťané pěstovali chybné očekávání. Křesťané v Tesalonice sice nepředpovídali určité datum, kdy ‚budou shromážděni ke Kristu v nebesích‘, ale zjevně si mysleli, že tato událost je již na dosah. Potřebovali, aby jim tento názor někdo opravil, a Pavel to ve svém dopise udělal.

Usměrnění potřebují další lidé

V prvním článku jsme již uvedli, že jak v prvním století, tak i později lidé očekávali, že se Boží sliby v určité konkrétní době splní. Někteří lidé předpovídali, že ke konci světa dojde na konci tisíce let, když počítáme od Kristova narození nebo smrti. Jejich předpovědi se rovněž prokázaly jako falešné nebo chybné.

Vzniká otázka: Znamenají chyby týkající se splnění biblických slibů, že jsou tyto sliby samy o sobě nepravdivé? Jsou Boží sliby spolehlivé? A jak byli v této otázce usměrněni novodobí křesťané?

Můžete důvěřovat Božím slibům?

JEHOVA Bůh vždy dostál svému slovu. „Dokonce jsem o tom mluvil,“ řekl Bůh, „také to přivodím.“ (Izajáš 46:11) Boží služebník Jozue přivedl Izraelity do Zaslíbené země a potom napsal: „Neselhal ani jeden slib z celého dobrého slibu, který Jehova dal izraelskému domu; všechno se splnilo.“ (Jozue 21:45; 23:14)

Od doby Jozua do příchodu Mesiáše se splnily stovky proroctví inspirovaných Bohem. Příkladem je splnění trestu, který byl několik století dopředu předpověděn pro toho, kdo obnoví Jericho. (Jozue 6:26; 1. Královská 16:34) Jiným slibem, který se zdál nesplnitelný, byl dostatek potravy pro hladovějící obyvatele Samaří — a splnil se hned druhý den po vyslovení předpovědi. Ve 2. Královské, 7. kapitole, si můžete přečíst, jak Bůh tento slib splnil.

Vzestup a pád světových velmocí

Bůh inspiroval pisatele Bible, aby zapsali podrobnosti o vzestupu a pádu světových velmocí. Bůh například použil svého proroka Izajáše, aby předpověděl zničení mocného Babylóna skoro 200 let předtím, než se to stalo. Bible jmenovitě označila jako vítěze Médy, kteří se spojili s Peršany. (Izajáš 13:17–19) Ještě pozoruhodnější je, že ještě než se narodil perský král Cyrus, Boží prorok ho uvedl jako toho, kdo dosáhne vítězství. (Izajáš 45:1) Jsou však další příklady.

Prorok Izajáš také předpověděl, jak bude Babylón dobyt. Napsal, že vody řeky Eufratu, které chrání město, ‚musí být vysušeny‘ a že „brány [Babylóna] nebudou zavřeny“. (Izajáš 44:27–45:1) Podle popisu historika Herodota se tyto specifické podrobnosti splnily.

Ještě v době, kdy byl Babylón nejmocnější říší, použil Bůh také svého proroka Daniela, aby odhalil, které světové velmoci budou následovat. Daniel měl vidění symbolického dvourohého berana, kterému se podařilo zvítězit nad všemi ostatními „divokými zvířaty“. Aby nebylo pochyb o tom, koho dvourohý beran představuje, Daniel napsal, že „představuje krále Médie a Persie“. (Daniel 8:1–4, 20) Opravdu, přesně podle předpovědi se Médo-persie, když v roce 539 př. n. l. zvítězila nad Babylónem, stala další světovou velmocí.

Ve vidění, které od Boha dostal, Daniel dále viděl „kozla, mezi jeho[ž] očima byl nápadný roh“. Daniel dále popisuje: ‚A viděl jsem, jak přišel do těsného styku s beranem, a pak berana srazil a zlámal jeho dva rohy, a prokázalo se, že není, kdo by berana osvobodil z jeho ruky. A kozel se vypínal, jakmile se však stal mocným, velký roh se zlomil a místo něho vzešly čtyři.‘ (Daniel 8:5–8)

Boží slovo nás nenechává v nejistotě o tom, co to všechno znamená. Všimněte si vysvětlení: „A chlupatý kozel představuje řeckého krále; a velký roh, který měl mezi očima, ten představuje prvního krále. A když ten se zlomil, takže nakonec místo něho vyvstaly čtyři, jsou čtyři království, jež vyvstanou z jeho národa, ale ne s jeho silou.“ (Daniel 8:21, 22)

Dějiny ukazují, že tímto „řeckým králem“ byl Alexandr Veliký. Po jeho smrti v roce 323 př. n. l. se říše nakonec rozdělila mezi čtyři generály — Seleuka I. Nikatora, Kassandra, Ptolemaia I. a Lýsimacha. Přesně, jak předpověděla Bible, „nakonec místo něho vyvstaly čtyři“. Jak bylo také předpověděno, žádný z nich nikdy neměl takovou moc, jakou měl Alexandr. Skutečně, splnění biblických proroctví byla tak pozoruhodná, že tato proroctví lze nazvat „dějinami psanými dopředu“.

Je slíben Mesiáš

Bůh nejen slíbil Mesiáše, který osvobodí lidstvo z následků hříchu a smrti, ale také poskytl mnoho proroctví, podle kterých se měl tento Zaslíbený rozpoznat. Uvažujme pouze o několika z nich, o těch proroctvích, u nichž nebylo možné, aby Ježíš zařídil, že se splní.

Několik staletí předem bylo předpověděno, že slíbený Mesiáš se narodí v Betlémě a že se narodí z panny. (Srovnej Micheáše 5:2 a Matouše 2:3–9; Izajáše 7:14 a Matouše 1:22, 23.) Bylo prorokováno, že bude zrazen za 30 kousků stříbra. (Zecharjáš 11:12, 13; Matouš 27:3–5) Bylo také předpověděno, že ani jedna kost jeho těla nebude zlomena a že se bude metat los o jeho oděv. (Srovnej Žalm 34:20 a Jana 19:36, Žalm 22:18 a Matouše 27:35.)

Zvláště významná je skutečnost, že Bible předpověděla, kdy má Mesiáš přijít. V Božím slově nalézáme proroctví: „Od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny.“ (Daniel 9:25) Podle Bible bylo slovo o obnovení a znovupostavení hradeb Jeruzaléma dáno ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, což je podle světských dějin rok 455 př. n. l. (Nehemjáš 2:1–8) Těchto 69 týdnů let skončilo o 483 let později (7×69=483), v roce 29 n. l. To byl rok, kdy byl Ježíš pokřtěn a pomazán svatým duchem a stal se Mesiášem neboli Kristem!

Je významné, že podle zprávy křesťanského historika Lukáše lidé v Ježíšových dnech očekávali, že se Mesiáš v tu dobu objeví. (Lukáš 3:15) Římští historikové Tacitus a Suetonius, židovský historik Josephus a židovský filozof Filón Alexandrijský rovněž potvrdili toto očekávání. Abba Hillel Silver ve své knize A History of Messianic Speculation in Israel (Dějiny úvah o Mesiáši v Izraeli) dokonce připouští, že „Mesiáš byl očekáván kolem druhé čtvrtiny prvního století n. l.“. Říká, že toto očekávání bylo založeno na „populární chronologii té doby“, která byla zčásti odvozena z Danielovy knihy.

Vzhledem k těmto informacím by nás nemělo překvapit, že Bible také ukazuje, kdy se Mesiáš vrátí, aby začal vládnout ve své královské moci. Danielovo proroctví obsahuje chronologické doklady, které přesně označily dobu, kdy „Nejvyšší“ předá vládu nad zemí ‚nejponíženějšímu z lidstva‘, Ježíši Kristu. (Daniel 4:17–25; Matouš 11:29) V tomto proroctví je zmínka o „sedmi časech“ neboli o sedmi prorockých letech, a toto období podle propočtu skončilo v roce 1914.a

Není známo žádné datum konce

Rok 1914 je však pouze datem, kdy Kristus začíná vládnout „uprostřed svých nepřátel“. (Žalm 110:1, 2; Hebrejcům 10:12, 13) Biblická kniha Zjevení ukazuje, že v době, kdy začne Kristova vláda v nebesích, Ježíš svrhne Satana Ďábla a jeho anděly na zem. Bible říká, že dříve než budou tyto zlé duchovní osoby odstraněny, budou „po krátké časové období“ působit velké těžkosti na zemi. (Zjevení 12:7–12)

Je důležité, že Bible neuvádí datum, kdy toto „krátké časové období“ skončí a kdy bude Kristus jednat v armagedonu jako vykonavatel rozsudku na Božích nepřátelích. (Zjevení 16:16; 19:11–21) Jak bylo uvedeno v předchozím článku, Ježíš řekl, že máme být připraveni, protože žádný člověk nezná dobu, kdy k této události dojde. (Marek 13:32, 33) Jestliže někdo jde nad to, co Ježíš řekl, jako to udělali křesťané v Tesalonice a po nich další lidé, jsou to falešná nebo nepřesná proroctví. (2. Tesaloničanům 2:1, 2)

Je potřeba upravit hledisko

Mnozí křesťané očekávali před druhou polovinou roku 1914 Kristův návrat a to, že je vezme do nebes. Třicátého září 1914 pronesl jeden z badatelů Bible A. H. Macmillan přednášku, ve které prohlásil: „Je to pravděpodobně poslední veřejná přednáška, kterou kdy pronesu, protože brzy půjdeme domů [do nebe].“ Je jasné, že A. H. Macmillan se mýlil, ale nebyla to jediná nesplněná naděje, kterou on a další badatelé Bible chovali.

Badatelé Bible, kteří byli od roku 1931 známi jako svědkové Jehovovi, rovněž očekávali, že se nádherná biblická proroctví splní v roce 1925. Domnívali se, že v tom roce začne vzkříšení na zemi a vrátí se věrní muži jako Abraham, David a Daniel. Později mnozí svědkové Jehovovi usuzovali, že události spojené s počátkem Kristovy tisícileté vlády by mohly začít v roce 1975. Toto očekávání vycházelo z toho, že v tu dobu začne sedmé tisíciletí lidských dějin.

Tyto chybné názory neznamenaly, že Boží sliby jsou nepravdivé, že Bůh udělal chybu. V žádném případě! Jako v případě křesťanů v prvním století byly chyby či nepochopení způsobeny tím, že lidé nedbali na Ježíšovo varování „nevíte, kdy je ustanovený čas“. Nesprávné závěry nebyly důsledkem zlého úmyslu nebo nevěrnosti Kristu, ale horoucí touhy, aby se Boží sliby uskutečnily v té době.

A. H. Macmillan proto později vysvětlil: „Poznal jsem, že bychom měli přiznávat své chyby a dál zkoumat Boží slovo, abychom získali další osvícení. Ať již jsme museli čas od času udělat jakékoli změny ve svých názorech, nic to neměnilo na laskavém opatření výkupného a na Božím slibu věčného života.“

Opravdu, Božím slibům můžeme důvěřovat! To lidé mají sklon k chybám. Proto praví křesťané, poslušni Ježíšova příkazu, budou projevovat postoj očekávání. Budou bdělí a budou připraveni na nevyhnutelný příchod Krista jako Božího Vykonavatele rozsudku. Nedopustí, aby falešná proroctví zakalila jejich zdravý úsudek, takže by přehlíželi pravdivá varování týkající se konce světa.

Jak je to ale s přesvědčením, že tento svět skončí? Opravdu existují doklady o tom, že k tomu dojde v blízké době, během vašeho života?

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

O pádu Babylóna byly předpověděny zvláštní podrobnosti

[Obrázky na straně 9]

Nebylo možné, aby Ježíš zařídil splnění mnoha proroctví, jež se ho týkala

Je předpověděný konec světa blízko?

„S NÁSTUPEM nukleárního věku se apokalyptické představy staly úplnou posedlostí. Poté, co byla 6. srpna 1945 Hirošima proměněna v popel, začlo být každému zřejmé — nyní svět skutečně může skončit!“ uvedl 6. února 1994 časopis Detroit Free Press Magazine.

Newyorský psychoanalytik a profesor dějin Charles B. Strozier loni v prosinci řekl: „Již nepotřebujeme básníky, aby nám pověděli, že to vše by mohlo skončit explozí či v tichosti nebo agónií z AIDS.“ Profesor Strozier dodal: „Je zapotřebí živé obrazotvornosti, abychom na zánik lidstva nemysleli.“

Ježíš učil, že svět skončí; lze tedy z jeho učení poznat, zda je konec skutečně blízko?

Konec — Kdy?

Učedníci Ježíše žádali, ať jim dá „znamení“, aby rozpoznali, kdy tento svět neboli systém věcí skončí. „Kdy to bude,“ vyptávali se ho, „a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Můžete prozkoumat „znamení“, které Ježíš poskytl jako odpověď na tuto otázku. Je zapsáno v Bibli u Matouše ve 24. kapitole, u Marka ve 13. kapitole a u Lukáše v 21. kapitole. Následují některé z hlavních událostí, jež tvoří znamení:

VELKÉ VÁLKY: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království.“ (Matouš 24:7) Určitě jsme viděli, jak se tato část znamení splňuje. „První světová válka [začala v roce 1914] byla první ‚totální‘ válkou,“ uvedl jeden historik. Druhá světová válka však byla mnohem horší, což potvrzuje 50 milionů obětí. A války na zemi zuří stále.

NEDOSTATEK POTRAVY: „Bude nedostatek potravy.“ (Matouš 24:7) Po první světové válce následoval hrozný hlad a od té doby se hlad prudce šíří do mnoha částí země. Dokonce i v bohatších národech je rozšířen hlad a podvýživa.

VELKÁ ZEMĚTŘESENÍ: „Budou velká zemětřesení.“ (Lukáš 21:11) Všimněme si například několika velkých zemětřesení: rok 1920 Čína — 200 000 mrtvých; rok 1923 Japonsko — 143 000 obětí; rok 1970 Peru — 66 800 mrtvých a rok 1976 Čína — 240 000 (některé zdroje uvádějí 800 000) obětí. Jeden odborník na stavby konstruované proti zemětřesení nazval čínské otřesy v roce 1976 „největším neštěstím, jaké zemětřesení v lidské historii způsobilo“.

NEMOCI: „Na jednom místě za druhým mory.“ (Lukáš 21:11) Hned po druhé světové válce zemřelo asi 21 milionů lidí na španělskou chřipku. Science Digest uvedl: „V celých dějinách nebylo krutější a rychlejší smrtící pohromy.“ Od té doby zabily srdeční choroby, rakovina, AIDS a mnohé jiné nemoci stamiliony lidí.

ZLOČINNOST: „Vzroste bezzákonnost.“ (Matouš 24:12) V mnoha zemích se zločinnost stala nezvladatelnou. Vraždy, loupeže, znásilnění, terorismus, korupce — denně o tom slyšíme nebo to sami zažíváme.

Také v dalších biblických proroctvích je předpověděno, jaké podmínky budou existovat v posledních dnech. Kniha Zjevení například obsahuje vidění, v němž vystupují čtyři jezdci na koních. (Zjevení 6:1–8) První jezdec znázorňuje samotného Ježíše jako vítězícího krále. Další jezdci na svých ořích znázorňují události na zemi, které označují začátek Ježíšovy vlády: válku, hlad a nakonec smrt z různých důvodů.

Další biblická proroctví popisují postoje lidí, které budou převládat v „konečném období tohoto světa“. Všimněte si, co napsal jeden Ježíšův apoštol. A až budete toto proroctví číst, zeptejte se sami sebe — nepopisuje to přesně dnešní obtížnou dobu?

„Konečné období tohoto světa,“ napsal apoštol, „bude dobou soužení. Lidé budou milovat jen sami sebe a peníze; budou arogantní, vychloubační a utrhační, bez úcty k rodičům, nevděční, bez úcty, bez přirozené náklonnosti, nesmiřitelní ve své nenávisti, pomlouvači, nestřídmí a suroví, lhostejní k dobrému, zrádci, hochštapleři, nadutí vlastní důležitostí. Budou to lidé, kteří vymění boha za rozkoše, lidé, kteří si uchovávají vnější formu zbožnosti, ale trvale popírají, že je opravdová.“ (2. Timoteovi 3:1–5, New English Bible)

Jiným důležitým proroctvím, které se týká konce světa, je slib, že Bůh ‚zničí ty, kteří ničí zemi‘. (Zjevení 11:18) V předchozích generacích lidé neměli z technického hlediska možnost zničit zemi, ale dnes ji mají. Dnes mají nové technologie hlavní podíl na znečišťování životního prostředí. V listopadu 1992 byly v novinách titulky podobné tomuto: „Nejvýznačnější vědci varují před zničením země.“

Rozeznejte pravé proroctví

Nelze o tom pochybovat. Všechno, co Bible předpověděla, že se stane během „času konce“ neboli „závěru systému věcí“, se nyní děje. Vidíme, jak se pravé proroctví splňuje, a je pro nás životně důležité věnovat mu pozornost. Ježíš na to poukázal, když popisoval, jaká situace byla ve dnech Noema, „kazatele spravedlnosti“, krátce předtím, než skončil tehdejší svět. (2. Petra 2:5)

Ježíš to vysvětlil: „Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:38, 39) Přehlíží-li se pravé proroctví, jsou důsledky ničivé.

Možná řeknete: ‚Jistěže věřím biblickým proroctvím; jednou přijde konec, ale nebude to hned tak.‘ Jste si tím však opravdu jisti? Neměli byste dbát na výstrahu teď?

Výstraha, které bychom si měli všimnout

Je zřejmé, že některé výstrahy jsou neopodstatněné, a bylo by pošetilé všímat si jich. U některých to ale tak není. Skutečnost, že mnozí lidé — včetně význačných lidí ve společnosti — výstrahu podceňují, není důvodem pro to, abychom ji přehlíželi také my. Všimněte si jednoho příkladu.

V březnu 1902 se na půvabném karibském ostrově Martiniku probudila k činnosti sopka Pelée. V dubnu se z ní kouřilo, chrlila popel a kousky kamení spolu se štiplavými výpary. Obyvatelé města St. Pierre, které leželo asi 8 kilometrů od sopky, začali mít obavy. „Město pokrývá popel,“ napsal jeden z jeho obyvatel. „Mnozí lidé musí nosit mokré kapesníky, aby se chránili před ostrými výpary.“

Na počátku května se sopečná činnost zvýšila. Místní noviny uvedly: „Popel padá nepřetržitě . . . Na ulicích není slyšet projíždějící kočáry. Zvuk kol je utlumen.“ Bylo horko k zalknutí.

Pak 5. května sopka vychrlila proud vřelé hmoty, který zabil desítky lidí. Co však řekli představitelé města?

Blížila se sklizeň cukrové třtiny, a obchodníci ujišťovali lidi, že nebezpečí není veliké. Také politikové zaměření na volby, jež měly být 10. května, si nepřáli, aby lidé prchali pryč. A tak se snažili potlačit strach, který lidé pociťovali. Navíc duchovenstvo spolupracovalo s obchodníky a s politickými skupinami a přesvědčovalo své farníky, aby neodcházeli.

Pak k tomu došlo. Osmého května krátce před osmou hodinou ráno Pelée s ohromujícím rachotem vybuchla. Obrovský vřelý černý mrak se neuvěřitelnou rychlostí hnal směrem k St. Pierre. Horký plyn okamžitě zničil tisíce životů. Prakticky všichni v St. Pierre zemřeli — asi 30 000 nebo i více lidí. Jediný člověk, který to přežil, byl mladý vězeň v kobce ve sklepě tamějšího vězení.

Dnešní situace

Podobně i dnes existuje mnoho lidí, kteří podceňují důkazy o tom, že biblická proroctví se plní. Odmítají si všímat důkazů, které by měly každého rozumného člověka přesvědčit, že konec tohoto systému je blízko. Bible dokonce předpověděla takový postoj slovy: „V posledních dnech přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle svých vlastních žádostí a říkat: ‚Kde je ta jeho slíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši praotcové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.‘“ (2. Petra 3:3, 4)

Dnešní posměvači se však mýlí. Je zřejmé, že něco se změnilo. Biblická proroctví se plní. Důkazy o tom, že konec je blízko, jsou ohromující.

Je moudré neodkládat to, co člověku může zachránit život. Co však máte udělat?

[Podpisek obrázku na straně 10]

Foto U.S. National Archives

[Podpisek obrázku na straně 10]

WHO/E. Hooper

[Podpisek obrázku na straně 11]

Foto od W. Cuttinga, WHO