Zůstávat bdělí je stále naléhavější

„Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (MATOUŠ 24:42)

1, 2. Z čeho je patrné, že žijeme v závěru současného systému věcí?

„ROZHODUJÍCÍM činitelem ve dvacátém století byla válka,“ uvádí spisovatel Bill Emmott. Připouští, že tíha válek a násilí se projevovala ve všech obdobích lidských dějin, a dodává: „Dvacáté století v tomto ohledu nebylo jiné, ale lišilo se intenzitou těchto jevů. V tomto století poprvé došlo ke skutečně globálnímu konfliktu . . . A jako kdyby to nestačilo, takový konflikt nebyl v tomto období jeden, ale byly dva.“

² To, že budou války, v nichž povstane „národ proti národu a království proti království“, předpověděl Ježíš Kristus. Války jsou však pouze jedním rysem ‚znamení Kristovy přítomnosti a závěru systému věcí‘. V tomto významném proroctví Ježíš mluvil také o hladu, morech a zemětřeseních. (Matouš 24:3, 7, 8; Lukáš 21:6, 7, 10, 11) V mnoha ohledech tyto katastrofy co do rozsahu a intenzity narůstají. V lidské společnosti je stále více zla, což se projevuje v postoji lidí k Bohu a k bližním. Morální úpadek a vzrůst zločinnosti i násilí jsou očividné. Lidé milují peníze více než Boha a jsou ovládáni požitkářstvím. Všechny tyto skutečnosti dokazují, že žijeme v ‚kritických časech‘. (2. Timoteovi 3:1–5)

3. Jak bychom měli reagovat na „znamení časů“?

³ Jak se na zhoršování situace v lidské společnosti díváte vy osobně? Mnoha lidem je to jedno nebo tyto skličující každodenní události vůbec nevnímají. „Znamení časů“ a jejich význam nerozpoznávají ani intelektuálové, ani vlivní lidé světa. A náboženští vůdci v tomto ohledu neposkytují potřebné vedení. (Matouš 16:1–3) Ježíš ale své následovníky vybízel: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:42) Tato slova jsou pro nás vybídkou k tomu, abychom nejen byli bdělí, ale abychom ‚bdělí zůstávali‘. Máme-li zůstávat bdělí, musíme být stále ve střehu. To znamená více než jenom uznat, že žijeme v posledních dnech a že toto období je obtížné. Musíme být pevně přesvědčeni, že „konec všech věcí se přiblížil“. (1. Petra 4:7) Pouze v tom případě si budeme uvědomovat, jak naléhavé je zůstávat bdělí. Otázka, o které musíme přemýšlet, tedy zní: ‚Jak můžeme upevnit své přesvědčení, že konec je blízko?‘

4, 5. (a) Jakým způsobem upevníme své přesvědčení, že konec tohoto ničemného systému je blízko, a proč? (b) Co je prvním společným rysem Noemovy doby a přítomnosti Syna člověka?

⁴ Uvažujme o poměrech, které na zemi panovaly před tím, než došlo k ojedinělé události v lidských dějinách — k potopě světa. V Noemových dnech byli lidé tak špatní, že Jehovu ‚zabolelo v srdci‘. Jehova prohlásil: „Setřu z povrchu zemské půdy lidi, které jsem stvořil.“ (1. Mojžíšova 6:6, 7) A to také udělal. Ježíš poukázal na to, že dnešní doba se bude podobat tehdejší době. Řekl totiž: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:37)

⁵ Je rozumné předpokládat, že Jehova o dnešním světě smýšlí stejně jako o světě před potopou. Protože skoncoval s bezbožným světem v té době, jistě zničí i dnešní zkažený svět. Když budeme jasně rozumět obdobě mezi naší a Noemovou dobou, posílí to naše přesvědčení, že konec dnešního světa je blízko. V čem tedy tato obdoba spočívá? Přinejmenším v pěti shodných rysech. Prvním je, že varování před blížícím se zničením je velmi konkrétní.

‚Výstraha před tím, co ještě nebylo spatřeno‘

6. K čemu se Jehova rozhodl v Noemových dnech?

⁶ V Noemových dnech Jehova prohlásil: „Můj duch jistě nebude jednat vůči člověku na neurčito, neboť on je také tělo. Proto jeho dny jistě dosáhnou sto dvaceti let.“ (1. Mojžíšova 6:3) Vydání tohoto božského výnosu v roce 2490 př. n. l. znamenalo začátek konce tehdejšího bezbožného světa. Zkuste si představit, jaký význam to mělo pro lidi, kteří tehdy žili. Jehova se rozhodl, že uplyne už jenom 120 let a ‚přivede na zemi potopu vod, aby zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla činná‘. (1. Mojžíšova 6:17)

7. (a) Jak Noe reagoval na výstrahu, že přijde potopa? (b) Jak bychom měli reagovat na výstrahy, že přijde konec tohoto systému věcí?

⁷ Noe dostal výstrahu před přicházející katastrofou desítky let dopředu. Tento čas moudře využil k tomu, aby se připravil na přežití. Apoštol Pavel řekl: „Potom, co [Noe] dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti.“ (Hebrejcům 11:7) A co my? Od té doby, co v roce 1914 začaly poslední dny tohoto systému věcí, uplynulo zhruba 90 let. Nepochybně žijeme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4) Jak bychom měli reagovat na výstrahy, které dostáváme? „Ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy,“ je napsáno v Bibli. (1. Jana 2:17) Dnes je tedy zapotřebí činit Jehovovu vůli a zároveň si uvědomovat, že je to velmi naléhavé.

8, 9. Jak Jehova varuje lidi v nové době a jak jsou tyto výstrahy oznamovány?

⁸ V nové době upřímní badatelé Bible zkoumáním inspirovaného Písma zjistili, že tento systém je odsouzen ke zničení. Jsme o tom přesvědčeni i my? Všimněme si, že Ježíš Kristus jasně prohlásil: „Bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane.“ (Matouš 24:21) Ježíš také řekl, že přijde jako Bohem ustanovený Soudce a oddělí lidi, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ti, kdo budou shledáni nehodnými, „odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života“. (Matouš 25:31–33, 46)

⁹ Jehova svému lidu tato varování připomíná prostřednictvím časového duchovního pokrmu, který poskytuje „věrný a rozvážný otrok“. (Matouš 24:45–47) Kromě toho, lidé každého národa, kmene a jazyka jsou vyzýváni, aby se ‚báli Boha a oslavovali jej, protože přišla hodina jeho soudu‘. (Zjevení 14:6, 7) K poselství o Království, které po celé zemi kážou svědkové Jehovovi, neoddělitelně patří výstraha, že lidské vlády budou brzy odstraněny Božím Královstvím. (Daniel 2:44) Tuto výstrahu nelze brát na lehkou váhu. Všemohoucí Bůh vždycky drží své slovo. (Izajáš 55:10, 11) Dodržel ho v Noemových dnech a dodrží ho i v naší době. (2. Petra 3:3–7)

Narůstá sexuální zvrhlost

10. Co lze říci o sexuální zvrhlosti v Noemových dnech?

¹⁰ Naše doba odpovídá Noemovým dnům také v jiném ohledu. Jehova dal prvnímu lidskému páru příkaz, aby měli děti a tak ‚naplnili zemi‘. Od Boha k tomu dostali rozmnožovací schopnost, kterou měli používat počestně, v rámci manželství. (1. Mojžíšova 1:28) V Noemových dnech neposlušní andělé znečistili lidstvo nepřirozeným sexuálním chováním. Sestoupili na zemi, vzali na sebe hmotná těla a žili s krásnými ženami. Tak zplodili Nefilim, potomky, kteří byli zčásti lidmi a zčásti démony. (1. Mojžíšova 6:2, 4) Hřích těchto chlípných andělů je přirovnán ke zvrácenostem Sodomy a Gomory. (Juda 6, 7) Následkem toho se v oněch dnech sexuální zvrhlost velmi rozšířila.

11. V čem se morální ovzduší v dnešní době podobá situaci v době Noemově?

¹¹ Jaké je morální ovzduší v dnešní době? V těchto posledních dnech je sex hlavním zájmem mnoha lidí. O takových lidech Pavel výstižně říká, že ‚za sebou nechali všechen mravní smysl‘. Mnozí z nich propadli „nevázanému chování, aby chamtivě páchali kdejakou nečistotu“. (Efezanům 4:19) Pornografie, předmanželský sex, pohlavní zneužívání dětí a homosexualita jsou naprosto běžné. Někteří již „v sobě obdrželi plnou odplatu“ v podobě pohlavně přenášených nemocí, rozpadu rodiny a jiných sociálních problémů. (Římanům 1:26, 27)

12. Proč bychom se měli utvrzovat v nenávisti k tomu, co je špatné?

¹² V Noemových dnech Jehova způsobil, že svět posedlý sexem byl zničen potopou. Nesmíme ztratit ze zřetele, že doba, ve které žijeme nyní, je opravdu úplně stejná, jako byly Noemovy dny. Blížící se „velké soužení“ očistí zemi od ‚smilníků, cizoložníků, mužů vydržovaných pro nepřirozené účely a mužů, kteří leží s muži‘. (Matouš 24:21; 1. Korinťanům 6:9, 10; Zjevení 21:8) Je velmi naléhavé, abychom se utvrzovali v nenávisti k tomu, co je špatné, a vyhýbali se situacím, které by mohly vést k nemravnosti. (Žalm 97:10; 1. Korinťanům 6:18)

Země je „naplněna násilím“

13. Proč byla v Noemových dnech země „naplněna násilím“?

¹³ Další charakteristický rys Noemovy doby je patrný z těchto biblických slov: „Země se stala zkaženou v očích pravého Boha a země byla naplněna násilím.“ (1. Mojžíšova 6:11) Násilí samo o sobě nebylo ničím novým. Adamův syn Kain zavraždil svého spravedlivého bratra. (1. Mojžíšova 4:8) Duch tehdejší násilné doby je patrný z básně, kterou složil Lamek a ve které se vychloubá tím, že zabil mladého muže, údajně v sebeobraně. (1. Mojžíšova 4:23, 24) Co však bylo v Noemově době nové, byla míra násilí. Neposlušní andělští synové Boha si vyhlédli na zemi ženy, brali si je za manželky a plodili potomky, kteří byli známi jako Nefilim. Násilí se tehdy vystupňovalo nebývalou měrou. Tito násilničtí obři byli „porážeči“ neboli „ti, kdo působí, aby druzí padli“. (1. Mojžíšova 6:4, poznámka pod čarou) Výsledkem bylo, že země byla „plná násilí“. (1. Mojžíšova 6:13) Představte si, jaké problémy musel Noe řešit, když v takovém prostředí vedl svou rodinu. Přesto se Noe prokázal ‚v té generaci spravedlivým před Jehovou‘. (1. Mojžíšova 7:1)

14. Jak dalece je dnešní svět ‚naplněn násilím‘?

¹⁴ Násilí existuje po celé lidské dějiny. Ale stejně jako tomu bylo v Noemových dnech, i v naší době jsme svědky násilí v nebývalé míře. Pravidelně slyšíme o domácím násilí, teroristických útocích, genocidách a případech hromadného zabíjení, kdy střelci vraždí bez nějakého zjevného motivu. K tomu všemu přičtěme krveprolití ve válkách. Země je opět plná násilí. Proč? Co vedlo k takovému zhoršení? Z odpovědi na tuto otázku uvidíme další podobnost s Noemovými dny.

15. (a) Co přispělo ke vzrůstu násilí v posledních dnech? (b) Jakým výsledkem si můžeme být jisti?

¹⁵ Když bylo v roce 1914 zřízeno v nebi Boží mesiášské Království, Ježíš Kristus jakožto Král dosazený na trůn podnikl krok historického významu. Satana Ďábla a jeho démony svrhl z nebe do blízkosti země. (Zjevení 12:9–12) Před potopou neposlušní andělé opustili své nebeské postavení dobrovolně, v nové době však byli násilím vyhnáni. Již nemají schopnost brát na sebe lidská těla, aby si na zemi užívali nezákonných tělesných rozkoší. Vidí svou bezvýchodnou situaci, a proto v hněvu a strachu z nadcházejícího soudu ovlivňují lidi a organizace, aby páchali nelidské zločiny a násilné skutky, a to ještě ve větším rozsahu než v Noemových dnech. Potom co neposlušní andělé a jejich potomstvo naplnili před potopou zemi násilím, Jehova tento svět odstranil. Můžeme se spolehnout, že v naší době udělá totéž. (Žalm 37:10) Ale ti, kdo dnes zůstávají bdělí, vědí, že se přibližuje jejich vysvobození.

Poselství je kázáno

16, 17. Jaká je čtvrtá obdoba mezi naší a Noemovou dobou?

¹⁶ Čtvrtým rysem, v němž se současnost podobá době před potopou, je práce, kterou byl Noe pověřen. Noe postavil velkou archu. Také byl ‚kazatelem‘. (2. Petra 2:5) Jaké poselství kázal? Noemovo kázání zřejmě obsahovalo výzvu k pokání a výstrahu před nadcházejícím zničením. Ježíš řekl, že lidé v Noemových dnech „si [nepovšimli], dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Matouš 24:38, 39)

¹⁷ Svědkové Jehovovi také pilně vykonávají své pověření kázat, a tak je poselství o Božím Království oznamováno na celém světě. Téměř ve všech částech světa mohou lidé poselství o Království slyšet a číst ve svém vlastním jazyce. Časopis Strážná věž oznamující Jehovovo Království má náklad více než 25 000 000 výtisků a vychází ve více než 140 jazycích. Dobrá zpráva o Božím Království se tedy opravdu káže „po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. Až tato práce bude k Boží spokojenosti dovršena, konec určitě přijde. (Matouš 24:14)

18. Proč můžeme říci, že dnes na naši kazatelskou činnost reaguje mnoho lidí podobně, jako reagovala většina lidí v Noemových dnech?

¹⁸ Jestliže si uvědomíme, jaký duchovní a morální úpadek panoval v Noemově době, můžeme si snadno představit, že Noe a jeho rodina se stali terčem posměchu. Nevěřící lidé, kteří žili v okolí, je slovně napadali a vysmívali se jim. Konec však přesto přišel. Podobně i v posledních dnech se objevuje spousta ‚posměvačů se svým posměchem‘. A „přece Jehovův den přijde jako zloděj,“ říká Bible. (2. Petra 3:3, 4, 10) V ustanoveném čase skutečně přijde. Neopozdí se. (Habakuk 2:3) Zůstávat bdělí je tedy opravdu moudré.

Přežije jen málo lidí

19, 20. Jakou lze vidět obdobu mezi potopou a zničením současného systému věcí?

¹⁹ Obdoba mezi Noemovou dobou a současností nespočívá jen v tom, že lidé jsou špatní a budou zničeni. Stejně jako někteří přežili potopu, budou i ti, kdo přežijí konec současného systému věcí. Potopu přežili lidé, kteří byli mírní a kteří jednali jinak než většina lidí kolem nich. Dbali na božskou výstrahu a zůstali odděleni od tehdejšího ničemného světa. „Noe našel přízeň v Jehovových očích,“ říká Bible. „Prokázal se mezi svými současníky jako bezúhonný.“ (1. Mojžíšova 6:8, 9) Z celého lidstva bylo pouze „několik lidí, totiž osm duší, bezpečně neseno vodou“. (1. Petra 3:20) Byla to jen jedna rodina. A těmto lidem dal Jehova Bůh pověření: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.“ (1. Mojžíšova 9:1)

²⁰ Boží slovo nás ujišťuje, že ‚z velkého soužení vyjde‘ „velký zástup“. (Zjevení 7:9, 14) Jak početný bude? Ježíš řekl: „Úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Ve srovnání s miliardami lidí, kteří na zemi žijí dnes, bude těch, kdo přežijí přicházející velké soužení, jen málo. Tito lidé však možná budou mít podobnou výsadu, jakou dostali ti, kdo přežili potopu. Snad budou po nějaký čas moci přivádět na svět děti, a ty budou patřit k nové společnosti na zemi. (Izajáš 65:23)

„Zůstaňte . . . bdělí“

21, 22. (a) Jaký užitek z této úvahy máte vy osobně? (b) Jaký je roční text na rok 2004 a proč bychom měli dbát na radu, která je v něm obsažena?

²¹ Ačkoli by se mohlo zdát, že potopa už je pouze věcí minulosti, je jasné, že je pro nás výstrahou, kterou nesmíme přehlížet. (Římanům 15:4) Mezi Noemovými dny a naší dobou je mnoho podobností, a proto bychom si měli být stále více vědomi významu současných událostí a měli bychom bedlivě vyhlížet okamžik, kdy Ježíš náhle přijde vykonat rozsudek nad ničemnými.

²² Ježíš Kristus dnes řídí obrovské dílo duchovního vzdělávání. Aby praví ctitelé byli v bezpečí a mohli přežít, existuje něco podobného arše, totiž duchovní ráj. (2. Korinťanům 12:3, 4) Abychom ve velkém soužení byli uchráněni, musíme v tomto ráji zůstat. Za hranicemi duchovního ráje leží Satanův svět, který je připraven pohltit každého, kdo podlehne duchovní ospalosti. Je tedy nezbytně nutné, abychom ‚zůstali bdělí‘ a dokázali, že jsme na Jehovův den připraveni. (Matouš 24:42, 44)

Prokažte se jako připravení na Jehovův den

„Prokažte [se] jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (MATOUŠ 24:44)

1. Proč bychom se měli živě zajímat o Jehovův den?

BUDE to den boje a rozlícení, tísně a mučivé úzkosti, tmy a zpustošení. Jehovův ‚velký a bázeň vzbuzující den‘ jistě přijde na tento ničemný systém věcí, stejně jako potopa zaplavila ničemný svět v Noemových dnech. Před tímto dnem nebude úniku. Avšak „každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne“. (Joel 2:30–32; Amos 5:18–20) Bůh zničí své nepřátele a zachrání svůj lid. Prorok Sefanjáš naléhavě prohlašuje: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (Sefanjáš 1:14) Kdy však bude tento Boží rozsudek vykonán?

2, 3. Proč je životně důležité, abychom se na Jehovův den připravili?

² „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec,“ řekl Ježíš. (Matouš 24:36) Jelikož nevíme, kdy přesně tento den nastane, je životně důležité, abychom si vzali k srdci slova ročního textu na rok 2004: ‚Zůstaňte bdělí a prokažte se jako připravení.‘ (Matouš 24:42, 44)

³ Ježíš ukázal, že ti, kdo jsou připravení, budou náhle shromážděni do bezpečí, zatímco druzí budou zanecháni. Řekl totiž: „Budou dva muži na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnku: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána.“ (Matouš 24:40, 41) Jak na tom v té kritické situaci budeme my osobně? Budeme připraveni, anebo nás onen den zaskočí? Hodně závisí na tom, jaké kroky podnikneme nyní. Abychom prokázali, že jsme na Jehovův den připraveni, musíme se vyhýbat jistému dnes rozšířenému postoji, bojovat proti určitému duchovnímu stavu a vyvarovat se jistého způsobu života.

Vyhýbejme se samolibé spokojenosti

4. Jaký postoj měli lidé v Noemových dnech?

⁴ Uvažujme o Noemových dnech. Bible říká: „Vírou Noe, potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti.“ (Hebrejcům 11:7) Archa měla být neobvyklá a dobře viditelná. Noe byl také ‚kazatelem spravedlnosti‘. (2. Petra 2:5) Ani jeho stavební projekt, ani jeho kázání však jeho současníky nepřiměly k tomu, aby se změnili. Proč ne? Protože „jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly“. Lidé, kterým Noe kázal, byli tak zaměstnáni svými osobními záležitostmi a požitky, že „si [nepovšimli], dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Matouš 24:38, 39)

5. Jaký byl v Lotových dnech postoj obyvatelů Sodomy?

⁵ Stejné to bylo za dnů Lota. Písmo říká: „Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, stavěli. Ale v den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, oheň a síra pršely z nebe a všechny je zahubily.“ (Lukáš 17:28, 29) Když Lot dostal od andělů výstrahu před blížícím se zničením, mluvil se svými zeti o tom, co se chystá. V jejich očích se však „zdál jako ten, kdo žertuje“. (1. Mojžíšova 19:14)

6. Jakému postoji se musíme vyhýbat?

⁶ Jako to bylo za dnů Noema a Lota, „taková bude přítomnost Syna člověka,“ řekl Ježíš. (Matouš 24:39; Lukáš 17:30) Převládajícím postojem mnoha dnešních lidí je samolibá spokojenost. Musíme se mít na pozoru, abychom se takovým postojem nenechali ovlivnit. Jestliže si někdo umírněně užívá dobrého jídla a pití, není na tom nic špatného. Podobné je to i s manželstvím, což je Boží uspořádání. Ale jestliže se tyto věci stanou v našem životě tím nejdůležitějším, na úkor duchovních zájmů, jak potom budeme připraveni na bázeň vzbuzující Jehovův den?

7. Jakou důležitou otázku si musíme položit před tím, než se do něčeho pustíme, a proč?

⁷ „Zbývající čas je zkrácen,“ řekl apoštol Pavel. „Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné.“ (1. Korinťanům 7:29–31) Na dokončení úkolu, kterým nás Bůh pověřil, totiž na kázání o Království, máme již jen málo času. (Matouš 24:14) Proto Pavel dokonce i ty, kdo jsou v manželství, vybízí, aby svému partnerovi nevěnovali takovou pozornost, že by zájmy Království odsunuli na vedlejší kolej. Je zřejmé, že myšlenkový postoj, který Pavel doporučoval, je pravým opakem samolibé spokojenosti. Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a [Boží] spravedlnost.“ (Matouš 6:33) Když stojíme před nějakým rozhodnutím nebo než se do něčeho pustíme, je nezbytně nutné zeptat se sám sebe: ‚Umožní mi to dávat zájmy Království na první místo?‘

8. Co musíme dělat, jestliže náš život ovládly běžné každodenní činnosti?

⁸ Co když si uvědomíme, že jsme do běžných každodenních činností zabředli natolik, že na duchovní zájmy už nemáme vůbec čas? Co když mezi naším způsobem života a způsobem života našich sousedů, kteří nemají přesné poznání Písma a nejsou hlasateli Království, není skoro žádný rozdíl? Pokud to tak je, musíme se v této věci modlit. Jehova nám může pomoci, abychom měli správný myšlenkový postoj. (Římanům 15:5; Filipanům 3:15) Může nás podpořit, abychom zájmy Království dávali na první místo, abychom dělali, co je správné, a abychom plnili svůj závazek vůči němu. (Římanům 12:2; 2. Korinťanům 13:7)

Bojujme proti duchovní ospalosti

9. Proč je podle slov ve Zjevení 16:14–16 důležité bojovat proti duchovní ospalosti?

⁹ Totéž proroctví, které mluví o nadcházející „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ v Armagedonu, upozorňuje, že někteří lidé možná nezůstanou bdělí. „Pohleď, přicházím jako zloděj,“ říká Pán Ježíš Kristus. „Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“ (Zjevení 16:14–16) Svrchní oděvy, o nichž se zde píše, představují rysy, podle kterých se pozná, že jsme křesťanští svědkové Jehovovi. K těmto rysům patří naše činnost hlasatelů Království a naše křesťanské chování. Jestliže upadneme do nečinnosti připomínající spánek, můžeme o svou křesťanskou totožnost přijít. To by bylo ostudné a nebezpečné. Musíme bojovat, abychom duchovní ospalosti ani netečnosti nepodlehli. Jak můžeme tomuto sklonu odolávat?

10. Proč nám každodenní čtení Bible pomáhá, abychom zůstávali duchovně ostražití?

¹⁰ Bible opakovaně zdůrazňuje, že je třeba, abychom zůstávali bdělí a střízliví. Například evangelia obsahují připomínky: „Zůstaňte . . . bdělí“ (Matouš 24:42; 25:13; Marek 13:35, 37); „prokažte [se] jako připravení“ (Matouš 24:44); „vyhlížejte, zůstaňte bdělí“ (Marek 13:33) a „zůstaňte připraveni“ (Lukáš 12:40). Potom co apoštol Pavel napsal, že na tento svět neočekávaně přijde Jehovův den, vybízí své spoluvěřící: „Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tesaloničanům 5:6) Oslavený Ježíš Kristus zdůrazňuje v poslední knize Bible, že přijde náhle. Říká: „Přicházím rychle.“ (Zjevení 3:11; 22:7, 12, 20) Také mnozí hebrejští proroci popisovali velký den Jehovova soudu a varovali před ním. (Izajáš 2:12, 17; Jeremjáš 30:7; Joel 2:11; Sefanjáš 3:8) K duchovní ostražitosti nám velmi pomůže, když budeme denně číst Boží slovo, Bibli, a přemýšlet o tom, co čteme.

11. Proč je osobní studium Bible nezbytné, máme-li zůstat duchovně bdělí?

¹¹ Pilné osobní studium Písma pomocí biblických publikací, které poskytuje „věrný a rozvážný otrok“, je opravdu vynikajícím povzbuzujícím prostředkem, který nám napomáhá k duchovní bdělosti. (Matouš 24:45–47) Aby nám však osobní studium přinášelo užitek, musí být cílevědomé a soustavné. (Hebrejcům 5:14–6:3) Musíme se pravidelně živit hutnou duchovní stravou. Najít si na to v dnešní době čas ovšem vůbec nemusí být snadné. (Efezanům 5:15, 16) Číst Bibli a biblické publikace pouze tehdy, když se nám to hodí, však nestačí. Máme-li zůstat bdělí a „zdraví ve víře“, je nezbytné pravidelné osobní studium. (Titovi 1:13)

12. Jak nám křesťanská shromáždění a sjezdy pomáhají bojovat proti duchovní ospalosti?

¹² V boji proti duchovní ospalosti nám pomáhají také křesťanská shromáždění a sjezdy. Jak? Tím, jaké na nich dostáváme poučení. Cožpak na těchto shromážděních pravidelně neslyšíme připomínky, že Jehovův den je blízko? Každotýdenní křesťanská shromáždění jsou další příležitostí k tomu, abychom se „podněcovali k lásce a znamenitým skutkům“. Takové podněcování nám pomáhá zůstat duchovně bdělí. Není divu, že v Bibli je příkaz, abychom se pravidelně shromažďovali, když ‚vidíme, že se ten den blíží‘. (Hebrejcům 10:24, 25)

13. Jak si díky křesťanské službě udržíme duchovní bdělost?

¹³ K tomu, abychom zůstali bdělí, nám rovněž pomáhá horlivá účast v křesťanské službě. Neexistuje lepší způsob, jak si můžeme uchovat v mysli znamení doby a jejich význam, než když o nich mluvíme s druhými. A když vidíme, jak lidé, s nimiž studujeme Bibli, dělají pokroky a začínají uplatňovat to, co se učí, více si uvědomujeme naléhavost dnešní doby. „Přepásejte . . . svou mysl k činnosti, buďte zcela střízliví,“ řekl apoštol Petr. (1. Petra 1:13) Když ‚máme vždy hojnost práce v Pánově díle‘, je to vynikající lék proti duchovní otupělosti. (1. Korinťanům 15:58)

Vyvarujme se způsobu života, který je duchovně škodlivý

14. Před jakým způsobem života Ježíš varuje slovy zapsanými u Lukáše 21:34–36?

¹⁴ Ve významném proroctví o znamení své přítomnosti dal Ježíš ještě jednu výstrahu. Řekl: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kdo bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“ (Lukáš 21:34–36) Ježíš výstižně popsal způsob života většiny lidí — nestřídmost v jídle a pití a životní styl, který vede k úzkostným starostem.

15. Proč bychom se měli vyvarovat nestřídmosti v jídle a pití?

¹⁵ Přejídání a silné pití jsou v rozporu s biblickými zásadami a je nutné se takového jednání vyvarovat. „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kdo jsou nenasytnými jedlíky masa.“ (Přísloví 23:20) Jedení a pití však může naše duchovní smýšlení poškodit, i když se nepřejídáme a neopíjíme. Pod vlivem jídla a pití se totiž můžeme stát ospalými a línými daleko dříve. Jedno biblické přísloví říká: „Lenoch se projevuje jako žádostivý, jeho duše však nemá nic.“ (Přísloví 13:4) Takový člověk možná chce činit Boží vůli, ale svoji touhu neuskuteční, protože je nedbalý.

16. Jak se můžeme vyhnout tomu, že by nás úzkostné starosti o rodinu deprimovaly?

¹⁶ Co jsou úzkostné životní starosti, před kterými Ježíš varoval? Patří k nim například osobní zájmy nebo zajišťování živobytí pro rodinu. Bylo by velmi nemoudré nechat se takovými starostmi deprimovat. Ježíš se zeptal: „Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?“ Své posluchače nabádal: „Nikdy . . . nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ Když na první místo v životě dáme zájmy Království a budeme důvěřovat, že se o nás Jehova postará, pomůže nám to, abychom úzkostné starosti udrželi pod kontrolou a zůstali bdělí. (Matouš 6:25–34)

17. Proč mohou hmotařské zájmy vést k úzkostným starostem?

¹⁷ Úzkostné starosti mohou být také způsobeny hmotařskými zájmy. Někteří si například komplikují život tím, že žijí nad poměry. Jiní se nechali zlákat nabídkami na rychlé zbohatnutí nebo riskantními peněžními investicemi. Pro jiné je léčkou světské vzdělání jakožto prostředek k dosažení finančních úspěchů. Určitá úroveň vzdělání samozřejmě může být užitečná pro získání zaměstnání. Na druhé straně však někteří lidé duchovně zeslábli, protože na dosažení vyššího vzdělání vynaložili příliš mnoho času. Být v takové situaci, když se blíží Jehovův den, je opravdu nebezpečné. Bible nás varuje: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ (1. Timoteovi 6:9)

18. Kterou schopnost musíme rozvíjet, abychom nezabředli do hmotařského způsobu života?

¹⁸ Jestliže nemáme zabřednout do hmotařského způsobu života, musíme rozvíjet schopnost rozlišovat mezi správným a nesprávným, když stojíme před nějakým rozhodnutím. Tuto schopnost rozvíjíme tím, že pravidelně přijímáme ‚hutný duchovní pokrm, který patří zralým lidem‘, a že ‚používáním cvičíme svou vnímavost‘. (Hebrejcům 5:13, 14) Před nesprávným rozhodováním nás chrání také to, když se při vytváření svého žebříčku hodnot ujišťujeme „o důležitějších věcech“. (Filipanům 1:10)

19. Co bychom měli udělat, jestliže zjistíme, že na duchovní činnosti máme velmi málo času?

¹⁹ Hmotařský způsob života nás může zaslepit, takže nám nezbude skoro žádný čas na duchovní činnosti. Jak můžeme zkoumat sami sebe a nenechat se chytit do léčky takového životního stylu? Musíme se modlit a přemýšlet, jakým způsobem a do jaké míry můžeme svůj život zjednodušit. Starověký izraelský král Šalomoun řekl: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:12) Připravuje nás snad o mnoho času a energie to, že pečujeme o nepotřebný hmotný majetek? Čím více toho máme, tím více toho musíme udržovat, pojišťovat a zabezpečovat. Nebylo by tedy užitečné zjednodušit si život tím, že bychom se některých věcí zbavili?

Rozhodně se prokažte jako připravení

20, 21. (a) Jaké ujištění nám v souvislosti s Jehovovým dnem dává apoštol Petr? (b) Jaké činy a skutky musíme nadále vykonávat, abychom prokázali, že jsme připravení na Jehovův den?

²⁰ Stejně jako vypršel čas pro svět v Noemově době, vyprší i pro současný systém věcí. Apoštol Petr nás ujišťuje: „Jehovův den přijde jako zloděj, v němž nebesa se sykotem pominou, ale silně rozpálené prvky se rozplynou a země a díla na ní budou odkryty.“ Ani symbolická nebesa — ničemné vlády —, ani symbolická země — lidstvo odcizené Bohu — nepřežijí žár Božího planoucího hněvu. Když apoštol Petr psal o tom, jak se můžeme prokázat jako připravení na tento den, zdůraznil: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne!“ (2. Petra 3:10–12)

²¹ Mezi tyto činy a skutky zbožné oddanosti patří pravidelná účast na křesťanských shromážděních a na kázání dobré zprávy. Kéž nás k nim podněcuje srdce plné oddanosti, zatímco trpělivě čekáme na příchod Jehovova velkého dne. Ze všech sil se ‚vynasnažme, abychom Bohem nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji‘. (2. Petra 3:14)