15. Jak nás povzbuzuje text Galaťanům 6:9 a jak by měl ovlivnit náš pohled na navštěvování bližních s dobrým poselstvím?

¹⁵ V základu jsou ve všech našich obvodech jen dva druhy lidí – ti, které to v dané chvíli zajímá, a ti, které ne. Proto je třeba stále ‚pátrat po těch, kteří si to zaslouží‘. To patří mezi mnohé vynikající skutky, jež máme konat jako křesťané, abychom projevovali svou lásku a věrnou oddanost Jehovovi. „Nevzdávejme se tedy, abychom dělali to, co je znamenité, neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme.“ (Galaťanům 6:9) Jsme nyní tak blízko konce tohoto systému, že není čas vzdávat se nebo ochabovat v navštěvování našich bližních s dobrým poselstvím o království. Jehova ještě neřekl, že je dílo dokončeno.

Proč je třeba ‚stále mluvit‘

16. a) Jaké okolnosti například mohou změnit reakci lidí v obvodu? b) Jaké místní příklady změněné reakce můžeš uvést?

¹⁶ Uchovat si dobrý postoj nám pomůže i to, když si vzpomeneme, že horlivým kázáním království se projevuje věrná oddanost Jehovovi. Obvody se kromě toho různě mění. Lidé se stěhují nebo se mohou změnit jejich poměry. Když jsme je minule navštívili, neměli snad zájem, ale ztráta zaměstnání, smrt někoho milovaného, významná změna v zápase supervelmocí, vážná nemoc — takové a jiné okolnosti mohou znamenat, že příště, až je navštívíme, zareagují. Jiní s námi třeba budou chtít mluvit, protože se dozvědí, že nějaký přítel nebo někdo milovaný se stal svědkem Jehovovým, a budou chtít vědět, čemu věříme a co mohlo vést k takové změně.

17. Jak nyní někteří reagují na poselství království? Uveď místní příklady.

¹⁷ Pamatuj také, že ti, kteří nedávno dospěli, mají teď rodinu, berou život vážně a kladou si otázky, na které může odpovědět jen Boží slovo. Jedna mladá matka například pozvala dovnitř dva svědky a řekla: ‚Jako malá jsem nechápala, proč matka svědky posílala pryč a říkala jim, že ji to nezajímá, když jste nechtěli nic jiného než mluvit o Bibli. Rozhodla jsem se, že až vyrostu, vdám se a budu mít vlastní domácnost, pozvu svědky Jehovovy dál a nechám si vysvětlit Bibli.‘

18. Jak působí měnící se náboženská scéna na lidi, jimž kážeme a které vyučujeme?

¹⁸ Všiml sis, že někteří lidé, kteří s námi celé roky nechtěli mluvit a mysleli si, že jsou „spaseni“, nám nyní kladou upřímné otázky? Proč? V jejich náboženském smýšlení došlo ke změně. Říkají, že naprosto ztratili iluze a byli ohromeni odhaleními nemorálního chování, politické činnosti a plýtvání církevními fondy ze strany některých předních televizních evangelistů, jimž kdysi důvěřovali. Takové případy se asi budou množit, zatímco se poměry ve Velkém Babylóně budou stále zhoršovat, než dojde k jeho zničení. — Zjevení 18:1–8.

19, 20. Co ukazuje, že bychom neměli ztrácet odvahu, když znovu a znovu chodíme k lidem, kteří odmítají poselství?

¹⁹ V žádném případě bychom neměli ztrácet odvahu, když většina lidí nepřijímá. Když od nich odejdeme, zůstáváme pravděpodobně ještě v jejich mysli. Jedna majitelka bytu v Kanadě, kterou navštívili dva svědkové, dala zcela jasně najevo nezájem. Později začala přemýšlet o tom, co jí řekli, a chtěla je najít, aby jí odpověděli na otázky, které jí vyvstaly v mysli. Nasedla do auta a hledala je po ulicích v sousedství, ale nemohla je najít. Vzdala se? Ne. Zastavila se u přítelkyně a zeptala se, jestli tam byli. Nebyli tam, ale přítelkyně řekla, že mají u ní v zaměstnání svědka a že zařídí, aby se s ním zájemkyně setkala. To vedlo k řadě návštěv v domě zájemkyně. Zvala na ně přátele, sousedy, příbuzné a spolupracovníky. Někdy tam bylo až patnáct lidí a bylo rozšířeno asi 430 knih a Biblí a také 2 015 časopisů.

²⁰ Mnozí naše návštěvy oceňují. V dopise odbočce Společnosti Strážná věž napsala jedna žena: „Děkuji vám, že jste vštípili do srdcí svých souvěrců velkou oddanost. Děkuji vám, že přicházíte . . . a dělíte se s jinými o Pánovu lásku. Ten prostý čin znamená pro ostatní velmi mnoho . . . Přestože někteří jsou snad krutí, někteří lhostejní a jiní přijímají . . . opravdu je velmi dobře, že někdo přichází a připomíná nám duchovní věci. Shledávám, že je to dobrá věc, mluvit mezi sebou o Pánovi.“ V jiném dopise nás jeden majitel bytu žádal, ‚abychom se lidí nevzdávali, ať s námi zacházejí jakkoliv‘. „Nevzdávejme se tedy, abychom dělali to, co je znamenité, neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme.“ (Galaťanům 6:9) Toto dílo má Jehovovo požehnání a schválení, a když se na něm podílíme, dokazujeme tím svou lásku k Bohu a k svému bližnímu. (Matouš 22:37–39) Doveďme tedy to dílo až do konce. — Srovnej Filipanům 1:6.

21. a) Co je pravděpodobně jistým zdrojem potíží, když opětovně vycházíme do často propracovaného obvodu? b) O čem budeme hovořit v následujícím článku?

²¹ Musíme přijmout jako skutečnost, že časté propracovávání obvodu nám neztěžují vždy jen lidé. Někdy je to v nás samotných. Vycházíme snad do služby s negativními myšlenkami a máme snad pocit, že všechny lidi známe a víme, jaké budou jejich reakce? To může ovlivnit náš postoj a pravděpodobně i tón hlasu a výraz obličeje. Používáme snad stále stejné metody a slova, která jsme používali už roky? Nyní, když se obvod mění, nemusí to, co bylo kdysi úspěšné, působit na lidi, ‚kteří si to zaslouží‘. Možná, že potřebujeme svěží přístup a nový pohled na své dílo.

1. Proč dnes není čas zpomalit v díle kázání království?

JEHOVA nyní urychluje sklizeň lidí podobných ovcím. Jistě tedy není čas na to, aby jeho lid zpomaloval v díle kázání království a činění učedníků. (Izajáš 60:8, 22; Matouš 24:14; 28:19, 20) Je třeba jednat v souladu s duchem toho, co Bůh činí v naší době. Když se blíží konec, budeme se stále častěji vracet ke svým bližním. Ano, rostoucí svědecká činnost tolika zvěstovatelů a průkopníků nyní hýbá světovým polem. A tato radostná sklizeň bude dál nabírat tempo. — Izajáš 60:11; srovnej Žalm 126:5, 6.

2. a) Z jakého zdroje síly můžeme podle Izajáše 40:28–31 čerpat potřebnou sílu k dokončení kazatelského díla? b) Co je dobrým důvodem pro to, abychom zvláště dávali pozor zejména na kvalitu naší služby v této době?

² Místo abychom propadali pocitu ‚ochablosti‘, protože se nějaké území často propracovává, měli bychom si uvědomit, že je čas modlit se k Jehovovi o potřebnou „dynamickou sílu“ k dokončení díla. (Izajáš 40:28–31; 1. Jana 5:14) Do „velkého zástupu“ se shromáždily už milióny „jiných ovcí“. Ale to, co kdysi úspěšně pomáhalo některým lidem, není již možná účinné pro jiné lidi v našich obvodech. (Zjevení 7:9, 10; Jan 10:16) Proto je třeba dávat pozor zejména na kvalitu naší služby.

3. Jak je možné získat v kazatelské službě nové nadšení?

³ Můžeme se tedy s obnoveným odhodláním soustředit na zlepšování své účinnosti ve službě. Tak získáme v kazatelské službě čerstvé nadšení. Ale jak to dělat? Tím, že budeme ‚neustále dávat pozor na sebe a na své vyučování‘, a ne konat svou službu jen rutinérsky. (1. Timoteovi 4:16) Naše rty musí předkládat víc než jen zběžnou „oběť chvály“. (Hebrejcům 13:15) Měli bychom být ve své práci obratní. (Přísloví 22:29) Je tedy třeba pracovat v našem obvodu obratně. Zde jsou některá hlediska naší služby, na něž musíme ‚neustále dávat pozor‘.