V roce 2008 na tento problém poukázal profesor biologie Alexandre Meinesz. O výzkumu, který probíhal v posledních 50 letech, řekl: „Žádné empirické důkazy nepodporují hypotézy o samovolném vzniku života na Zemi z pouhé molekulární polévky a nepoukazuje na to ani žádný významný pokrok ve vědeckém poznání.“¹

Robert Shapiro, emeritní profesor na Newyorské univerzitě, řekl: „Někteří autoři předpokládají, že při podobných experimentech, jaké prováděl Miller, mohou být snadno vytvořeny všechny stavební jednotky živých organismů, a také předpokládají, že byly přítomny v meteoritech. Tak to ale není.“²b

Zamysli se nad molekulou RNA. Je tvořena menšími molekulami, kterým se říká nukleotidy. Tyto molekuly se od aminokyselin liší a jsou trochu složitější. Profesor Shapiro uvádí, že „při experimentech s elektrickými výboji nebyl vytvořen žádný nukleotid a nebyl objeven ani při studiu meteoritů“.³c Dále říká, že pravděpodobnost, že by molekula RNA schopná replikace vznikla náhodou ze směsi chemických stavebních jednotek, „je tak zanedbatelně malá, že pokud by se to někde ve viditelném vesmíru stalo jednou, byla by to výjimečně šťastná náhoda“.⁴

Je možné, že by společně vytvořily životaschopnou buňku, která by se dokázala udržet naživu a kopírovat sama sebe? Doktorka Carol Clelandovád z Astrobiologického institutu Národního úřadu pro letectví a vesmír říká: „Pravděpodobnost, že by se náhodou něco takového stalo (v náhodné směsi bílkovin a RNA), se zdá astronomicky malá. Většina vědců přesto podle všeho předpokládá, že když přijdou na to, jak v přirozených prvotních podmínkách nezávisle na sobě mohly vzniknout bílkoviny a RNA, jejich vzájemná spolupráce se už nějak dořeší.“ O současných teoriích, které vysvětlují, jak tyto stavební jednotky živých organismů mohly vzniknout, říká: „Žádná nám neposkytuje příliš uspokojující vysvětlení toho, jak se to stalo.“⁶