18. Před čím rabšake varuje Ezekjáše?

¹⁸ Asyrští králové připisovali zásluhu za vítězství na bitevním poli svým bohům. V knize Ancient Near Eastern Texts (Starověké texty z Blízkého východu) jsou obsažena díla asyrského panovníka Aššurbanipala. Ten tvrdil, že ho vedli „Aššur, Bel a Nebo, velcí bohové, [jeho] páni, kteří (vždy) kráčeli po [jeho] boku, [když] ve velké otevřené bitvě porážel zkušené vojáky“. Podobnou víru v to, že se bohové zapojují do lidských válek, projevuje v Izajášově době rabšake zastupující krále Senacheriba, a to když promlouvá ke králi Ezekjášovi. Židovského krále varuje, aby nespoléhal na záchranu od Jehovy, a ukazuje, že ani bohové ostatních národů nebyli schopni ochránit svůj lid před mocnou asyrskou válečnou mašinerií. (2. Královská 18:33–35)

19. Jak Ezekjáš reaguje na rabšakeho posměšky?

¹⁹ Jak na to král Ezekjáš reaguje? Biblická zpráva říká: „Jakmile král Ezekjáš slyšel, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy a přikryl se pytlovinou a vešel do Jehovova domu.“ (2. Královská 19:1) Ezekjáš si uvědomuje, že existuje pouze jediná bytost, která mu v této děsivé situaci může pomoci. Pokořuje se a hledá vedení u Jehovy.

20. Jak Jehova zakročí ve prospěch obyvatel Judy a jak by se z toho měli poučit?

²⁰ A Jehova mu vedení, o které žádá, poskytuje. Prostřednictvím proroka Izajáše říká: „V tom dni totiž zavrhnou každý své bezcenné bohy ze stříbra a své nehodnotné bohy ze zlata, které si udělaly vaše ruce jako hřích.“ (Izajáš 31:7) Až Jehova bude za svůj lid bojovat, ukáže se, jací vlastně Senacheribovi bohové jsou — totiž že jsou bezcenní. To je pro obyvatele Judy poučení, které by si měli vzít k srdci. Král Ezekjáš je sice věrný, ale judská země, podobně jako Izrael, je plná model. (Izajáš 2:5–8) Chtějí-li obyvatelé Judy obnovit svůj vztah k Jehovovi, musí činit pokání ze svých hříchů a zavrhnout „každý své bezcenné bohy“. (Viz 2. Mojžíšovu 34:14.)

21. Jak Izajáš prorocky popisuje vykonání Jehovova rozsudku nad Asýrií?

²¹ Izajáš nyní prorocky popisuje vykonání Jehovova rozsudku nad obávaným nepřítelem Judy: „Asyřan padne mečem, ne mečem muže; a meč, ne meč pozemského člověka, ho pohltí. A bude prchat kvůli meči a jeho vlastní mladí muži budou určeni k nucené práci.“ (Izajáš 31:8) Až dojde ke zúčtování, obyvatelé Jeruzaléma nebudou muset ani vytáhnout své meče z pochvy. Elita asyrského vojska je pohlcena — ne lidskými meči, ale mečem Jehovovým. Asyrský král Senacherib „bude prchat kvůli meči“. Potom, co rukou Jehovova anděla padne sto osmdesát pět tisíc jeho válečníků, se král vrací domů. Později, když se klaní svému bohu Nisrokovi, je zavražděn vlastními syny. (2. Královská 19:35–37)

22. Co se dnes mohou křesťané naučit z toho, co se stalo Ezekjášovi a asyrskému vojsku?

²² Nikdo, ani Ezekjáš, nedokáže předem říci, jak Jehova osvobodí Jeruzalém od asyrského vojska. Ale to, jak se Ezekjáš v této kritické situaci zachová, je vynikajícím příkladem pro ty, kdo zažívají zkoušky v dnešní době. (2. Korinťanům 4:16–18) Je pochopitelné, že se Ezekjáš bál, protože Asyřané ohrožující Jeruzalém měli děsivou pověst. (2. Královská 19:3) Věřil však v Jehovu a hledal vedení u něho, a ne u lidí. To bylo pro Jeruzalém opravdovým požehnáním. V dnešní době mohou být bohabojní křesťané také silně citově rozrušeni, když jsou v tísnivé situaci. Za mnoha okolností je strach pochopitelný. Ale pokud ‚uvrhneme všechnu svou úzkost na Jehovu‘, bude o nás pečovat. (1. Petra 5:7) Pomůže nám, abychom svůj strach překonali, a dá nám sílu, abychom situaci, která nás tíží, zvládli.

[Obrázek na straně 326]

Ezekjáš šel hledat pomoc do Jehovova domu