Pomáhejme druhým přijmout poselství o Království

„Agrippa . . . řekl Pavlovi: ‚Zakrátko bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.‘“ (SKUTKY 26:28)

1, 2. Jak se apoštol Pavel ocitl před místodržitelem Festem a před králem Herodem Agrippou II.?

V ROCE 58 n. l. král Herodes Agrippa II. a jeho sestra Bereniké navštívili v Cesareji římského místodržitele Porcia Festa. Festus je pozval a oni přijeli z Jeruzaléma. Příští den „přišli s velkou okázalostí a vstoupili do audienční síně spolu s vojenskými veliteli i vznešenými muži města“. Festus přikázal, aby byl před ně přiveden křesťanský apoštol Pavel. Jak došlo k tomu, že se tento následovník Krista Ježíše ocitl před soudcovským stolcem místodržitele Festa? (Skutky 25:13–23)

² Odpověď na tuto otázku se dozvídáme z toho, co Festus řekl svým hostům. Prohlásil: „Králi Agrippo a všichni muži, kteří jste s námi přítomni, hledíte na toho, kvůli němuž se na mne společně obrátilo celé množství Židů v Jeruzalémě i zde a křičeli, že již nemá žít. Uvědomil jsem si však, že se nedopustil ničeho, co zasluhuje smrt. Když se tedy tento muž sám odvolal ke Vznešenému, rozhodl jsem se ho poslat. Ale nemám nic určitého, co bych o něm svému pánovi napsal. Přivedl jsem ho tedy před vás, a zejména před tebe, králi Agrippo, abych měl co napsat, až dojde k soudnímu vyšetřování. Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a ani neuvést obvinění proti němu.“ (Skutky 25:24–27)

3. Proč náboženští vůdcové Pavla obviňovali?

³ Festova slova naznačují, že Pavel čelil vykonstruované obžalobě. Byl obviněn z toho, že pobuřuje k povstání — což byl zločin, který se trestal smrtí. (Skutky 25:11) Pavel však byl nevinen. Důvodem obvinění bylo to, že náboženští vůdcové v Jeruzalémě na Pavla žárlili. Odporovali Pavlově činnosti, neboť byl hlasatelem Království a oni byli velmi rozezleni, protože pomáhal druhým, aby se stali následovníky Ježíše Krista. Pavel byl pod ochranou těžce ozbrojené stráže přepraven z Jeruzaléma do přístavního města Cesarea, kde se odvolal k césarovi. Odtud měl být převezen do Říma.

4. Jaký překvapující výrok pronesl král Agrippa?

⁴ Představte si Pavla, jak stojí v místodržitelově paláci před skupinou lidí, mezi nimiž je i panovník jedné důležité části Římské říše. Král Agrippa se obrací k Pavlovi a říká: „Je ti dovoleno, abys mluvil.“ Zatímco slova plynou z Pavlových úst, děje se něco neobyčejného. Pavlova řeč začíná na krále působit. A král Agrippa říká: „Zakrátko bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ (Skutky 26:1–28)

5. Proč Pavlova slova na krále Agrippu zapůsobila?

⁵ Považte! Díky Pavlově obratné obhajobě zapůsobila na jednoho panovníka pronikavá moc Božího slova. (Hebrejcům 4:12) Jak to, že Pavlova obhajoba měla takový účinek? A čemu se od Pavla můžeme naučit, abychom uměli lépe činit učedníky? Jestliže si jeho obhajobu rozebereme, vyniknou v ní dva hlavní rysy: (1) Pavel se uměl vyjadřovat přesvědčivě. (2) Své znalosti Božího slova využíval obratně, stejně jako zručný řemeslník účinně používá nějaký nástroj.

Přesvědčování, které působí na srdce

10. Jak Pavel uvedl svou obhajobu před Agrippou?

¹⁰ Podívejme se blíže na Pavlovu obhajobu zapsanou ve 26. kapitole Skutků. Povšimněme si toho, jak svou rozpravu začal. Aby uvedl svůj námět, nejprve našel oprávněný důvod, proč krále Agrippu pochválit, ačkoli tento král žil v pohoršlivém vztahu se svou sestrou Bereniké. Pavel řekl: „Králi Agrippo, počítám se za šťastného, že se dnes mohu hájit před tebou ohledně všeho, z čeho jsem Židy obžalován, zvláště proto, že jsi znalcem všech zvyků i sporů mezi Židy. Prosím tě tedy, abys mě trpělivě vyslechl.“ (Skutky 26:2, 3)

11. Jak Pavel svými slovy projevil Agrippovi úctu a k čemu to bylo dobré?

¹¹ Povšimli jste si, že Pavel uznal Agrippovo vysoké postavení, když ho oslovil titulem král? Byla z toho patrná úcta. Svými moudře volenými slovy pak dal Pavel najevo, že si krále Agrippy váží. (1. Petra 2:17) Apoštol Pavel ocenil, že Agrippa je znalcem složitých zvyků a zákonů svých židovských poddaných. Pavel řekl, že je šťasten, protože se může hájit před takovým dobře informovaným panovníkem. Pavel jakožto křesťan nejednal tak, jako by se Agrippovi, který křesťanem nebyl, cítil nadřazený. (Filipanům 2:3) Pavel naopak krále prosil, aby ho trpělivě vyslechl. Tím vytvořil atmosféru, v níž Agrippa, a stejně i ostatní posluchači, mohli snadněji přijmout to, o čem chtěl Pavel mluvit. Připravoval si tak společný základ, na němž se chystal postavit svou argumentaci.

12. Jak můžeme působit na srdce našich posluchačů, když hlásáme Království?

¹² Když předkládáme poselství o Království, jednejme podobně jako Pavel před Agrippou. Od začátku až do konce působme na srdce našeho posluchače. Můžeme to dělat tím, že člověku, jemuž kážeme, projevíme upřímnou úctu, a tím, že dáme najevo opravdový zájem o názory tohoto člověka a o jeho životní okolnosti. (1. Korinťanům 9:20–23)

Obratně používejme Boží slovo

13. Jak můžeme, podobně jako Pavel, podněcovat své posluchače k jednání?

¹³ Pavel si přál podnítit své posluchače k tomu, aby jednali v souladu s dobrou zprávou. (1. Tesaloničanům 1:5–7) Proto působil na jejich obrazné srdce, sídlo pohnutek. Vraťme se k Pavlově obhajobě před Agrippou a povšimněme si, jak Pavel ‚správně zacházel s Božím slovem‘, když se odvolával na to, o čem mluvil Mojžíš a proroci. (2. Timoteovi 2:15)

14. Vysvětlete, jak Pavel před Agrippou použil umění přesvědčovat.

¹⁴ Pavel věděl, že Agrippa je formálně Žid. Odvolal se tedy na to, že Agrippa je s judaismem obeznámen a zdůraznil, že při svém kázání opravdu neříkal „nic kromě toho, o čem prohlašovali Proroci i Mojžíš, že se stane“, pokud jde o Mesiášovu smrt a vzkříšení. (Skutky 26:22, 23) Přímo se Agrippy zeptal: „Věříš, králi Agrippo, Prorokům?“ Agrippa stál před dilematem. Jestliže řekne, že proroky nepřijímá, zničí si pověst, že je věřícím Židem. Jestliže však bude souhlasit s Pavlovými argumenty, postaví se veřejně na apoštolovu stranu a octne se tak v nebezpečí, že bude považován za křesťana. Pavel svou otázku sám moudře zodpověděl slovy: „Vím, že věříš.“ K jaké reakci podnítilo Agrippu jeho srdce? Agrippa prohlásil: „Zakrátko bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ (Skutky 26:27, 28) Agrippa se sice křesťanem nestal, ale je zřejmé, že Pavel svým poselstvím do jisté míry zapůsobil na jeho srdce. (Hebrejcům 4:12)