Bahamy — Tentokrát objeveny jiným způsobem

BAHAMY, tyto „nášlapné kameny“ v blankytných mořích mezi Floridou a Kubou, byly v roce 1992 středem nebývalé pozornosti sdělovacích prostředků celého světa. Proč? Většina odborníků se totiž domnívá, že Bahamy byly první zemí, kterou Kryštof Kolumbus spatřil při své historické plavbě roku 1492, kdy objevil Ameriku. Dvanáctého října upoutalo mezinárodní pozornost pětisté výročí Kolumbova přistání.

Nadšení, které toto pětisté výročí vyvolalo, se nicméně neobešlo bez rušivých činitelů. John Carew (profesor v oboru mezinárodních vztahů), který promluvil na 23. národní konferenci právníků černé pleti, údajně řekl, že Kolumbus „vpustil na karibské ostrovy příliv smrti“. — The Nassau Guardian.

Žádný z dvou set padesáti tisíc rodilých obyvatel Baham dnes nemůže vysledovat svůj původ až k mírumilovným domorodcům, s nimiž se setkal Kolumbus a které popsal jako „lidi dobře stavěné, mající pohledná těla a velmi pěkné tváře“. Co se s těmi ostrovany stalo? Kniha A History of the Bahamas (Bahamské dějiny) dává odpověď: „Celá populace Baham, pravděpodobně na 20 000 Lukajů, byla v letech 1500 až 1520 odvezena“ do otroctví na Hispaniolu, aby tam pracovali ve španělských zlatých dolech.

Takto vylidněné Bahamy nanovo „objevili“ nejdříve Britové a později velké skupiny „loajalistů“. Loajalisté byli většinou plantážníci ze severoamerických kolonií. Kvůli své loajalitě vůči britskému trůnu utíkali ze Severní Ameriky před hrozící válkou za nezávislost. Dnešní obyvatelé Baham jsou převážně potomci těchto usedlíků a jejich otroků. Když otroci získali svobodu, často si ponechali jména svých někdejších pánů.

Jiné objevení Baham

Není téměř pochyb, že se Kolumbus považoval svým způsobem za misionáře. Údajně řekl: „Bůh mě učinil poslem nových nebes a nové země. . . Ukázal mi, kde to mohu nalézt.“ Avšak zkáza, která následovala, byla důkazem opaku. Spravedlivá „nová nebesa a nová země“, které Bůh zaslíbil, musely čekat, až budou objeveny jiným způsobem. — 2. Petra 3:13.

V roce 1926 přijel na Bahamy Edward McKenzie s manželkou. Tito pokorní jamajští manželé na rozdíl od objevitelů, kteří je předcházeli, pátrali po lidech upřímného srdce, jimž by mohli předat určitý poklad. Byli první, kteří přinesli na Bahamy dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 13:44; 24:14) Později toho roku se k nim připojila další dvojice Jamajčanů: Clarence Walters a Rachel Gregoryová. V roce 1928 již bylo na Bahamách sedm zvěstovatelů Království. Po čtyři roky usilovně kázali ostrovanům dobrou zprávu.

Pak přišel E. P. Roberts, dynamický řečník z Trinidadu. Jeho veřejné přednášky, konané v oblíbených přednáškových sálech, velmi přispěly k tomu, aby byly rozptýleny falešné nauky, a na srdce mnoha lidí zapůsobily biblickou pravdou. Na jednom z těchto shromáždění seděl mezi posluchači Donald Oscar Murray, později s láskou nazývaný D. O., a tím, co slyšel, byl unesen. Posléze se ujal vedení díla.

Misionářka Nancy Porterová si dobře pamatuje, jak D. O. Murray hovořil o svých vroucích prosbách o pomoc pro kazatelské dílo. Nancy a její manžel George se společně se dvěma dalšími kazateli v roce 1947 stali prvními misionáři, které Společnost Strážná věž vyslala na Bahamy. Nancy vzpomíná: „Myslím, že na první shromáždění, kterého jsme se zúčastnili, nikdy nezapomeneme. Přítomno bylo asi devět nebo deset lidí. Shromáždění předsedal bratr Murray a zahájil je modlitbou, v níž děkoval Jehovovi za příchod misionářů. Řekl, že pomoci bylo zapotřebí, a ‚tak dlouho jsme se o ni modlili‘. Společnost slíbila, že pomoc pošle, a teď jsme tu tedy byli. Modlitba byla tak dojemná, že jsme chtěli zůstat a nikdy neodejít.“ Dnes, asi po pětačtyřiceti letech a navzdory smrti manžela, sestra Porterová stále přináší ostrovanům utěšující poselství o Království.

Velký užitek z kazatelského díla měly Bahamy zvláště od roku 1947, a to díky služebníkům plným časem a dalším zvěstovatelům, kteří navštěvovali ostrovy na člunech. Často se museli plavit mezi zrádnými písčinami a zčeřenými mělčinami a pak se brodit ke břehu, aby přinesli dobrou zprávu do odlehlých osad. Tyto počáteční snahy nesou ovoce až dodnes.

V roce 1950 došlo k události, která se stala milníkem. V prosinci toho roku poprvé navštívili Bahamy Nathan H. Knorr, tehdejší prezident Společnosti Strážná věž, a jeho tajemník Milton G. Henschel. N. H. Knorr oslovil 312 osob, které se tísnily v malé dřevěné budově Mother’s Club Hall na ulici Jail Alley. Dostavilo se tam i nemálo známých osobností, včetně člena parlamentu a vydavatele jednoho deníku. Toho večera oznámil bratr Knorr založení kanceláře bahamské odbočky Společnosti.

Přátelská odezva u ostrovanů

Přátelští obyvatelé Baham vesměs věnují poselství o Království pozornost. Dostat se ke všem je však stále náročné. Proč? Většina lidí totiž sice bydlí v Nassau, hlavním městě, a na sousedním ostrově Grand Bahama, ale ostatní jsou rozptýleni po patnácti větších ostrovech a sedmi stech ostrůvcích a atolech, které dohromady tvoří bahamské souostroví.

Stále větší počet místních i mnohých zahraničních svědků si začal uvědomovat, jaká je potřeba. Přestěhovali se tedy na ostrovy do malých obcí, aby zde pomohli v kazatelském díle. Zasluhují chválu, neboť je to stálo značné oběti a osobní výdaje. Za své úsilí však byli bohatě odměněni.

Jistý mladý pár svědků se odstěhoval na velký ostrov Andros. Jednoho dne se při kázání dům od domu setkali s přistěhovalcem z Haiti. Na Bahamách jsou takových osob tisíce. Muž ihned souhlasil s domácím biblickým studiem. Studium bylo zahájeno ještě téhož večera s použitím anglického a francouzského vydání knihy Můžeš žít navždy v pozemském ráji. Příští večer se muž poprvé zúčastnil křesťanského shromáždění. Brzy přestal kouřit, dělal rychlé pokroky a začal se podílet na kazatelském díle.

Ráno v den, kdy měl být pokřtěn, obdržel magnetofonovou nahrávku od své rodiny z Haiti, ačkoli od ní předtím nedostal pět let žádnou zprávu. Co mu chtěli sdělit? Vyprávěli, jak se stali svědky Jehovovými. Říkali, že jeho sestra je již pravidelnou průkopnicí neboli kazatelkou plným časem, a vyzývali ho, aby vyhledal místní svědky Jehovovy a studoval s nimi Bibli. Není třeba dodávat, že onen muž se toho dne křtil s plnou důvěrou, že jedná správně.

Takovéto nadšené ohlasy hřejí místní svědky u srdce. Stále více se jich ujímá evangelizační služby plným časem, což přispívá k růstu. V roce 1988 již bylo na Bahamách celkem 1 000 hlasatelů Království. Dnes je v 19 sborech přibližně 1 300 zvěstovatelů Království a žijí prakticky na všech větších ostrovech.

Připraveni na budoucnost

Pro svědky bylo vzhledem k jejich početnímu růstu obtížné získávat cenově dostupné a dostatečně velké prostory pro své každoroční sjezdy. Aby bylo postaráno o tak velký zástup, musely se pořádat dva sjezdy, každý na jiném ostrově. Byly proto navrženy plány na výstavbu sjezdového sálu a zároveň i nové kanceláře odbočky. Práce začaly v prosinci roku 1989. „Celou duší jako pro Jehovu“ pracovaly na stavbě stovky zahraničních a místních dobrovolníků. — Kolosanům 3:23.

Od 8. do 9. února 1992 se u příležitosti zasvěcení nové kanceláře odbočky a sjezdového sálu konalo bezpochyby doposud největší a nejradostnější shromáždění svědků na Bahamách. Zatímco se bratři ze všech částí souostroví podíleli na přípravách, dychtivé očekávání se stupňovalo. Počasí bylo neobvykle chladné a v noci před zasvěcovacím programem pršelo. Když však John E. Barr, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, pronášel proslov k zasvěcení nazvaný „Píseň růstu teokracie“, nemohlo nic utlumit radost rozzářeného zástupu 2 714 účastníků.

Srdce překypovala vděčností nebeskému Otci, Jehovovi Bohu, za takovou radostnou a vzrušující příležitost. Přítomní byli o to více rozhodnuti plně věnovat své síly dílu duchovního vzdělávání, které si vynutilo toto nové opatření v hmotném směru.

Pravděpodobně se i nadále povedou spory, zda byl Kolumbův objev pro tyto ostrovy přelomem k lepšímu. Svědkové Jehovovi na Bahamách jsou však sjednoceni svou vděčností Bohu. Jsou mu vděčni, že opatřil hlasatele Království, které duch obětavosti podnítil k odvážnému kroku do neznáma, k tomu, aby vnesli do duchovně nezmapovaných vod slavnou dobrou zprávu. Jejich dílo a jejich „objev“ daly všem lidem na Bahamách, kteří hledají pravdu, duchovní bohatství, které nelze s ničím porovnat.

[Mapa a obrázky na straně 24 a 25]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Grand Bahama

Abaco

Andros

New Providence

Nassau

Eleuthera

Cat Island

Great Exuma

Rum Cay

San Salvador

Long Island

Crooked Island

Acklins Island

Mayaguana

Little Inagua

Great Inagua

KARIBSKÉ MOŘE

FLORIDA

KUBA

[Obrázky]

Kázání na Slaměném trhu

S dobrou zprávou je třeba brodit se ke břehu

Kancelář odbočky je umístěna na kopci nad sjezdovým sálem