1, 2. a) Jak projevoval vedoucí sbor v prvním století zájem o potřeby starších lidí? b) Co svědčí o tom, že se nezanedbávalo kazatelské dílo?

KRÁTCE po letnicích roku 33 n. l. „začali [v křesťanském sboru] řecky mluvící Židé reptat proti hebrejsky mluvícím Židům, protože jejich vdovy byly přehlíženy při denním rozdělování [potravy potřebným]“. Nejedna z těchto vdov byla bezpochyby stará a nebyla schopná se o sebe starat. Apoštolové každopádně zasáhli a řekli: „Vyhledejte si proto mezi sebou sedm osvědčených mužů, plných ducha a moudrosti, abychom je ustanovili nad touto nutnou záležitostí.“ — Sk. 6:1– 3.

² Raní křesťané tedy viděli v péči o potřebné „nutnou záležitost“. Po létech napsal učedník Jakub: „Způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení.“ (Jak. 1:27) Znamenalo to tenkrát, že se zanedbávalo to nejdůležitější, kazatelské dílo? Ne, protože zpráva ve Skutcích říká, že po náležitém zorganizování pomoci vdovám „Boží slovo. . . dále rostlo a v Jeruzalémě se velmi násobil počet učedníků“. — Sk. 6:7.

PROKAZOVAT ČEST VDOVÁM

4. a) Proč a jak ‚ctil‘ sbor v prvním století vdovy? b) Byla taková opatření vždy nutná?

⁴ V 1. Timoteovi v 5. kapitole ukazuje Pavel, jak se raní křesťané starali o starší vdovy ve sboru. Vybízel Timotea: „Cti vdovy, které jsou skutečně vdovami.“ (Verš 3) Starší vdovy byly vybrány jako ty, které si zvláště zaslouží čest v podobě pravidelné peněžní podpory. Byly odříznuty ode všech viditelných prostředků obživy a mohly jedině ‚vložit svou naději v Boha a vytrvávat v úpěnlivých prosbách a modlitbách v noci i ve dne‘. (Verš 5) Jak dostávaly odpověď na své modlitby o obživu? Prostřednictvím sboru. Vdovám, které si to zasloužily, se organizovaně opatřovalo skromné živobytí. Jestliže měla ovšem vdova finanční prostředky nebo příbuzné, kteří byli schopni ji podporovat, nebyla taková opatření nutná. — Verše 4, 16.

5. a) Jak mohly některé vdovy ‚jít za smyslovým uspokojením‘? b) Byl sbor povinen podporovat takové ženy?

⁵ „Ale [vdova], která jde za smyslným uspokojením,“ varoval Pavel, „je [duchovně] mrtvá, ačkoli žije.“ (Verš 6) Pavel nevysvětluje, jak se některé podle doslovného „Meziřádkového překladu království“ (angl.) „chovají rozkošnicky“. Některé snad bojovaly se svými „pohlavními podněty“. (Verš 11) Avšak podle „Liddellova a Scottova řecko–anglického lexikonu“ může výraz „chovají se rozkošnicky“ znamenat také ‚žít zhýčkaně nebo v přílišném pohodlí a nevázanosti‘. Možná, že tenkrát některé chtěly, aby je sbor obohacoval, aby platil za jejich výstřední, nevázaný a neumírněný život. Ať to bylo jakkoli, Pavel naznačuje, že takové osoby nemají nárok na podporu od sboru.

6, 7 a poznámka. a) Co byl „seznam“? b) Proč ženám mladším šedesáti let nepatřila podpora? c) Jak pomáhal Pavel mladým vdovám, aby nebyly „odsouzeny“?

⁶ Pavel tehdy řekl: „Ať je v seznamu [těch, kteří dostávají finanční podporu] zapsána vdova, které je nejméně šedesát let.“ Za Pavlových dnů se zřejmě na ženu starší než 60 let pohlíželo jako na neschopnou starat se o obživu a nový sňatek byl u ní nepravděpodobný.a „Naproti tomu,“ řekl Pavel, „odmítej [zapsat] mladší vdovy, neboť když se jejich pohlavní podněty dostanou mezi ně a Krista, chtějí se vdávat a jsou odsouzeny, protože nedbaly na své první vyznání víry.“ — Verše 9, 11, 12.

⁷ Kdyby byl „seznam“ otevřen mladším vdovám, mohly by některé ukvapeně prohlásit, že zůstanou samy. Časem by však mohly mít potíže se zvládáním svých „pohlavních podnětů“ a chtěly by se znovu vdát, čímž by ‚byly odsouzeny, protože nedbaly na své první vyznání víry‘, že zůstanou samy. (Srovnej Kazatele 5:2–6.) Pavel předešel takovým problémům a dále prohlásil: „Proto si přeji, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti.“ — Verš 14.

8. a) Jak chránily Pavlovy pokyny sbor? b) Pečovalo se i o nuzné mladší vdovy nebo starší muže?

⁸ Apoštol také omezoval seznam na ty, které za sebou měly dlouhá léta znamenitých křesťanských skutků. (Verš 10) Sbor se tak nestával „ústavem sociálního zabezpečení“ pro líné nebo chamtivé. (2. Tes. 3:10, 11) Ale co starší muži nebo mladší vdovy? Jestliže upadli do nouze, postaral se o ně bezpochyby sbor jako o jednotlivce. — Srovnej 1. Jana 3:17, 18.

9. a) Proč se dnes asi liší opatření pro péči o starší lidi od toho, co se dělalo v prvním století? b) Co nám dnes pomáhá ocenit Pavlův výklad o vdovách v 1. Timoteovi, 5. kapitole?

⁹ Takové uspořádání pravděpodobně zcela vyhovovalo potřebám sborů v 1. století. Ale „Komentátorův výklad Bible“ (angl.) poznamenává: „Dnes, kdy existuje pojištění, sociální zabezpečení a pracovní příležitosti, je situace velmi odlišná.“ Vlivem změněné sociální a ekonomické situace je dnes jen zřídka nutné, aby sbory udržovaly seznamy letitých, kteří potřebují podporu. Přesto nám Pavlova slova k Timoteovi pomáhají pochopit, že 1. problémy letitých jsou starostí celého sboru — zejména sborových starších, 2. péče o letité by se měla řádně organizovat, 3. taková péče patří jen těm, kteří jsou opravdu v nouzi.