Rozvést se?

„Když váš manželský partner zemře, lidé pro vás mají pochopení, a to i v případě, že jste nebyla nejlepší manželkou. Když vás však manžel opustí — tak si někteří lidé myslí, že jste se měla víc snažit. Moc prosím, POMOZTE MI!“ (Jedna čtenářka Probuďte se! z Jižní Afriky)

NEVĚRA a rozvod mohou způsobit hluboký otřes. I když mnozí lidé mají důvody k tomu, aby se s manželským partnerem usmířili a zachovali manželství, jiní lidé si ze závažných důvodů zvolili možnost, kterou dává Bůh — rozvod s nevěrným partnerem. (Matouš 5:32; 19:9) Může být například ohrožena bezpečnost, duchovní smýšlení a tělesné i duševní zdraví věrné manželky a dětí. Manželka se může také obávat, aby nedostala nějakou pohlavní chorobu. Anebo manželovi sice jeho nevěru odpustila, ale není žádný předpoklad pro to, že by skutečnou důvěru bylo možné obnovit a že by s ním mohla dále žít v manželství.

„Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života,“ připouští jedna citově otřesená manželka. Opravdu obtížné rozhodnutí — nejen kvůli zradě, která je tak zraňující, ale také kvůli tomu, že rozvod má dalekosáhlé následky na celý její život. Otázka, zda by se nevinný partner měl s nevěrným partnerem rozvést, nebo ne, je tedy věcí osobního rozhodnutí. Ostatní lidé by měli respektovat, že nevinný partner má na toto rozhodnutí biblické právo.

Je smutné, že mnoho lidí se ukvapeně rozvedlo, a dobře nezvážili, co to bude znamenat. (Srovnej Lukáše 14:28.) S čím je třeba v případě rozvodu počítat?

Jsou-li zde děti

„Rodiče jsou příliš pohlceni svými vlastními problémy a na potřeby dětí často zapomínají nebo je přehlížejí,“ uvádí kniha Couples in Crisis. Když tedy uvažujete o rozvodu, pamatujte na duchovní smýšlení a prospěch svých dětí. Mnozí výzkumní pracovníci si povšimli, že čím pokojněji rozvod proběhne, tím menší je pravděpodobnost, že tím děti budou trpět. Mírnost člověku pomůže, aby i v náročné situaci ‚nebojoval, ale byl ke všem jemný a ovládal se za zlých okolností‘. (2. Timoteovi 2:24, 25)a

Když se někdo rozhodne pro rozvod, měl by mít na paměti, že se rozvádí manžel s manželkou — ne děti. Děti stále potřebují mámu i tátu. Samozřejmě mohou vzniknout mezní situace, jako například nebezpečí, že dítě bude zneužíváno. Avšak náboženské nebo osobní rozdíly by neměly vést k tomu, že by dítě přišlo o prospěch plynoucí z toho, že má oba rodiče.

V úvahu je třeba vzít i zranitelné city malých dětí a jejich velkou potřebu jistoty, lásky a náklonnosti. „Kontinuita lásky,“ uvádí jedna kniha, „jim vytvoří určitý základ, aby se s touto novou situací dokázaly vyrovnat.“ K udržení stability může navíc přispívat to, když je denně věnována pozornost duchovním potřebám dětí. (5. Mojžíšova 6:6, 7; Matouš 4:4)

Finanční a právní záležitosti

Rozvod nevyhnutelně připraví oba manželské partnery o určitý příjem a majetek, o jistou míru pohodlí a možná i o domov, který milovali. Pravděpodobně se budou muset vyrovnat se zvýšenými výdaji a sníženým příjmem, a proto je rozumné, aby si podle svých finančních závazků sestavili realistický rozpočet. Člověk by neměl podlehnout nutkání kompenzovat své zraněné city a škodu, kterou utrpěl, tím, že bude více utrácet nebo si udělá dluhy.

Jestliže se partneři dohodnou na rozvodu, je také nutné vyřešit otázku, co udělají se společnými prostředky, které mají na účtu. Aby nikdo nemohl tuto situaci zneužít, je moudré například požádat odpovědného pracovníka peněžního ústavu o zablokování podpisového práva obou partnerů do doby, než si každý z nich zavede vlastní účet.

Je také prozíravé vést si přesné záznamy o příjmech a výdajích, když se žádá o stanovení výživného. V mnoha zemích je rovněž zákonná povinnost informovat finanční úřad o jakékoli změně situace.

Mnozí lidé kromě toho využívají možnost konzultace s právníkem, který má zkušenosti konkrétně s problémy při rozvodu. V některých zemích je možnost použít prostředníka nebo jednatele, který pomůže rozvádějící se dvojici dospět k vzájemně přijatelné a pokojné dohodě. Tuto dohodu potom potvrdí soud. Služeb odborníka, který není nepřátelsky zaměřen, využívají mnozí rodiče zvláště v těch případech, kdy se jedná o děti. Cílem rodičů by nemělo být vyhrát za každou cenu, ale zmenšit konflikt a zranění na nejmenší možnou míru. Jakékoli materiální výhody prostě nestojí za to, co by se muselo zaplatit po stránce citové a finanční.

Mění se vztahy

„Neměli bychom podceňovat rozpaky a nejistotu, které mnozí lidé cítí k přátelům, kteří se rozvedli,“ uvádí jeden výzkumný pracovník. I když nevinný partner jedná v rámci toho, na co má z právního, morálního a biblického hlediska právo, mohou se někteří lidé domnívat, že on je příčinou rozpadu manželství. Svůj postoj mohou vyjádřit chladným pozdravem, nebo dokonce i tím, že se mu zjevně vyhýbají. A co je ještě horší, otevřené nepřátelství mohou projevit i bývalí blízcí přátelé.

Mnoho lidí si prostě neuvědomuje, že člověk, který se rozvádí, potřebuje velkou oporu; mají možná dojem, že stačí napsat krátký dopis nebo pohlednici. Obvykle se však najdou přátelé, kteří „mají potřebnou vnímavost,“ uvádí kniha Divorce and Separation (Rozvod a rozluka), „a zastaví se, aby zjistili, zda nepotřebujete někam doprovodit, něco udělat nebo zda si nechcete jen tak popovídat.“ Za těchto životních okolností člověk skutečně potřebuje — jak říká Bible — ‚přítele, který přilne těsněji než bratr‘. (Přísloví 18:24)

Co udělat pro získání rovnováhy

Jedna matka, která je již šestnáct let rozvedená, připouští: „Jsou ještě chvíle, kdy se cítím strašně osamělá — dokonce i tehdy, když jsou kolem mě lidé.“ Co v takové situaci dělá? „Vytvořila jsem si určitý druh obranného mechanismu,“ říká, „mám hodně práce v zaměstnání, starám se o syna a o dům. Začala jsem také navštěvovat shromáždění svědků Jehovových, mluvím o své víře se svými bližními a zajímám se o jiné lidi. Velmi mi to pomohlo.“

Některá data nebo období v roce mohou oživit bolestné vzpomínky nebo pocity, například den, kdy byla nevěra odhalena, doba, kdy vás partner opustil, nebo datum rozvodového řízení. I vzpomínky na radostné události, které spolu dvojice obvykle prožívala — jako dovolená a výročí svatby —, mohou být citově velmi náročné. „V tyto dny si to zařídím tak, abych mohla trávit čas se svou rodinou nebo s blízkými přáteli, kteří mou situaci znají,“ říká Jana. „Děláme věci, které potlačí myšlenky na minulost a při nichž vznikají nové zážitky. Největší pomocí je však pro mne vztah k Jehovovi — vědomí, že chápe, co prožívám.“

Nezoufejte

Nevinný partner, který uplatňuje biblické zásady a který se rozhodne využít Bohem dané právo rozvést se s nevěrným partnerem, nemusí mít pocit viny ani se nemusí bát, že Jehova ho opustil. To, co Bůh nenávidí, je věrolomné jednání cizoložného partnera, které způsobilo ‚pláč a vzdychání‘. (Malachiáš 2:13–16) Jehova, Bůh ‚něžného soucitu‘, totiž ví, jaké to je být zavržen někým milovaným. (Lukáš 1:78; Jeremjáš 3:1; 31:31, 32) Buďte si tedy jisti, že ‚Jehova miluje právo a neopustí své věrně oddané‘. (Žalm 37:28)

Bylo by samozřejmě mnohem lepší, kdyby se dalo manželské nevěře a jejím tragickým následkům předejít. Praktická příručka pro rodinu s názvem Tajemství rodinného štěstíb pomáhá mnoha lidem na celém světě, aby si vytvořili šťastné manželství a předešli manželské nevěře. Kniha obsahuje kapitoly o tom, jak vybudovat šťastné manželství, jak vychovávat děti a jak se vyrovnávat s manželskými problémy. Svědkové Jehovovi v místě vašeho bydliště nebo vydavatelé tohoto časopisu vám na toto téma rádi poskytnou další informace.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 10]

‚DĚTI SI ROZVOD NEZASLOUŽÍ‘

V roce 1988 řekla nyní již zesnulá princezna Diana z Walesu, že jen v Británii je denně až čtyři sta dvacet dětí svědky rozvodu svých rodičů. A v třetině těchto případů je dětem méně než pět let. Je tragické, že po rozvodu se přestane stýkat s jedním ze svých rodičů až čtyřicet procent dětí.

V protikladu k tomu, co si mnoho lidí myslí, „jen velmi málo dětí je rádo, že se rodiče rozvádějí,“ uvádí jedna uznávaná publicistka v oblasti zdraví a medicíny. „Velká většina dětí by byla raději, kdyby jejich rodiče zůstali spolu, i přesto, že atmosféra v rodině je napjatá.“ Ačkoli v době, kdy došlo k nevěře, se manželské dvojice hodně hádají, neměly by ukvapeně dojít k závěru, že kvůli dětem by bylo lepší manželství ukončit. Změní-li rodiče své postoje a chování, budou moci zůstat spolu, a to k užitku celé rodiny.

„Promiskuitní manžel,“ uvádí Pamela Winfieldová, „by měl myslet na bolest v očích svých dětí, které kvůli nerozumnosti svého otce ztrácejí domov.“

[Rámeček na straně 11]

NENÁVIDÍ BŮH KAŽDÝ ROZVOD?

„Trápila mě myšlenka,“ připouští Jana, „že ‚Jehova nenávidí rozvádění‘. V mém podvědomí stále bylo: ‚Nedělám něco, co se Jehovovi nelíbí?‘“

Odpovězme si na tuto otázku pomocí kontextu slov u Malachiáše 2:16. V Malachiášově době se mnozí Izraelité rozváděli se svými manželkami pravděpodobně proto, aby se oženili s mladšími pohanskými ženami. Toto nečestné, zrádné jednání Bůh odsuzoval. (Malachiáš 2:13–16) Bůh tedy nenávidí, když člověk lehkovážně zavrhne manželského partnera jenom proto, aby si vzal někoho jiného. Ten, kdo se věrolomně dopustí cizoložství a potom se s manželským partnerem rozvede nebo partnera k rozvodu nutí — takový člověk se dopustil podlého, odporného hříchu.

Tyto verše však neodsuzují každý rozvod. Potvrzují to Ježíšova slova: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva, a žení se s jinou, cizoloží.“ (Matouš 19:9) Ježíš zde uznal, že pro biblický rozvod je přijatelným důvodem smilstvo — vlastně jediným přijatelným důvodem, který umožňuje nový sňatek. Nevinný partner se možná rozhodne nevěrnému manželskému partnerovi odpustit. Avšak ten, kdo se rozhodne Ježíšův výrok použít jako základ pro rozvod s nevěrným partnerem, nedělá nic, co by Jehova nenáviděl. To, co Jehova nenávidí, je věrolomné jednání nevěrného manželského partnera.

[Obrázky na straně 10]

Nevinnému manželskému partnerovi a jeho dětem pomůže láskyplná podpora