Viděli jste někdy kráčející rybu?

TO BYLA PODÍVANÁ! Stál jsem na okraji bažiny s mangrovovým porostem a pozorně jsem se díval na něco, co podle mého názoru byly prázdné bahnité mělčiny. Jak se však ukázalo, nebyly prázdné. Své kousky tam předváděla skupina podivných akrobatů. V čem byli podivní? V tom, že ani jeden nebyl delší než 15 centimetrů. Byly to ryby.

Představa, že ryby chodí a skáčou, se sice zdá stejně nepravděpodobná jako představa, že sloni létají, ale přesně toho jsem byl svědkem. Jak ale může ryba, když je na suchu, chodit, lézt a skákat — a představte si to, dokonce dýchat?

Ryby, které jsem viděl, se nazývají lezci obojživelní. K tomu, čím jsou pozoruhodní, patří jejich oči, které vysunou z hlavy a pak je opět zatáhnou. Další zajímavostí jsou prsní ploutve, které lezec obojživelný používá, aby se mohl rychle pohybovat bahnem — velmi podobně se člověk může pohybovat pomocí berlí. Jak ale lezec obojživelný skáče? Tato neobyčejná ryba sebou dokáže pomocí ocasu mrsknout a prolétnout vzduchem nejméně 60 centimetrů kupředu. Lezci obojživelní jsou také vynikající stavební inženýři a staví si nory v bahně pomocí svých ploutví, které používají jako lopaty.

Ze svých úst a žaberních komůrek si lezec obojživelný dělá kyslíkovou nádržku, která zůstane plná vody, když lezec „provádí skoky“ na zemi. Jakmile je kyslík z jeho „nádržky“ spotřebován, pospíchá do bahnité tůně znovu si ji naplnit.

Pokud se dostanete k bahnitým mělčinám v Africe nebo v Asii a dokážete snášet komáry a tropické slunce, určitě se zkuste podívat po lezci obojživelném. Pak i vy budete moci vyprávět, že jste viděli kráčející rybu. (Zasláno)

[Podpisky obrázku na straně 31]

Pozadí: Jane Bruton/Bruce Coleman Inc.

Vložené fotografie od Richarda Mleczko