Protože jste řekli: ‚Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí; a se šeolem jsme dosáhli vidění; přetékající prudká záplava, v případě, že by se přehnala, k nám nepřijde, neboť jsme si učinili útočištěm lež a skryli jsme se ve falši‘.“ — Izajáš 28:14, 15.

6, 7. Jaké kroky pro zajištění své bezpečnosti udělala Juda, ale jak to skončilo?

⁶ Jeruzalémští vůdci si v důvěře ve své politické spojence byli jistí, že se k nim nepřiblíží žádná „přetékající prudká záplava“ útočících vojsk a nenaruší jejich mír a bezpečnost. Když Judu ohrožovalo spojenectví Izraele a Sýrie, obrátila se o pomoc k Asýrii. (2. Královská 16:5–9) Později, když jí hrozily vojenské síly Babylóna, požádala o podporu Egypt a farao odpověděl tím, že jí poslal na pomoc vojsko. — Jeremjáš 37:5–8; Ezekiel 17:11 až 15.

⁷ Babylónská vojska však byla příliš silná a egyptské oddíly se musely stáhnout. Důvěra, kterou Jeruzalém vkládal v Egypt, se ukázala jako omyl a roku 607 př. n. l. vydal Jehova Jeruzalém předpověděnému zničení. Vládci a kněží z Jeruzaléma se tedy mýlili. Jejich důvěra ve světská spojenectví pro mír a bezpečnost byla „lež“, kterou smetla prudká záplava babylónských vojsk.