Osud vepsaný v obličeji a v dlani

38. Co vedlo k dalším formám věštění, spojeným s lidskou rukou a obličejem?

³⁸ Zdá-li se, že hledat znamení budoucnosti na nebesích je příliš odtažité, pro ty, kteří se pokoušejí o věštění, jsou tu jiné, dosažitelnější a snadno přístupné způsoby. Zohar neboli Sefer hazohar (hebrejsky Kniha nádhery), text židovské mystiky ze 13. století, prohlašoval: „Na obloze, jež obklopuje vesmír, vidíme mnoho znaků tvořených hvězdami a planetami. Zjevují skryté věci a hluboká tajemství. Podobně existují na naší kůži, která obepíná lidskou bytost, útvary a rysy, které jsou hvězdami našeho těla.“ Takové filozofování vedlo k dalším způsobům věštění neboli předpovídání budoucnosti: k hledání prorockých znamení na obličeji a dlani. Takové postupy jsou dodnes rozšířené na Východě i na Západě. Je však jasné, že jejich počátky mají kořeny v astrologii a magii.

40. a) Co je chiromantie? b) Jak se hledala opora pro chiromantii v Bibli?

⁴⁰ Věštci tvrdí, že kromě hlavy zrcadlí v lidském těle síly shora nejvíce ruka. Proto jinou oblíbenou formou věštění je čtení povahy a osudu člověka z čar na jeho dlani — chiromantie; běžně se jí říká čtení z ruky. Středověcí chiromanti hledali oporu pro své řemeslo v Bibli. Našli verše jako „na ruku každého člověka klade svoji pečeť, aby všichni lidé, které učinil, nabyli poznání“, a „dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva“. (Job 37:7, EP; Přísloví 3:16, KB) Hrbolky neboli pahorky na dlani se také braly v úvahu, protože se soudilo, že představují planety, a tak zjevují něco o člověku a jeho budoucnosti.

41. Jak se pěstuje věštění v Orientu?

⁴¹ Hádání z rysů obličeje a z ruky je nesmírně populární v Orientu. Kromě profesionálních čtenářů a poradců, kteří nabízejí své služby, je zde hojnost amatérů a kutilů, protože knihy a publikace každé úrovně jsou lehce dostupné. Lidé se často pouštějí do čtení z ruky pro zábavu, ale mnozí to berou vážně. Obecně se však lidé zřídka spokojí jen s jedním věšteckým prostředkem. Když před sebou mají vážný problém nebo důležité rozhodnutí, jdou do svého chrámu, buď buddhistického, taoistického, šintoistického nebo jiného, a tam se dotazují svých bohů, potom jdou k astrologovi, aby se zeptali hvězd, a k hadači, aby jim četl z ruky a podíval se jim do obličeje, a nakonec se jdou domů dotázat svých zemřelých předků. Doufají, že aspoň někde najdou odpověď, která se jim bude hodit.